Podle statistik si záchrannou službu volá každý druhý člověk na samém sklonku života. Pobyt v nemocnici už ale mnohdy nenese kýžený efekt. Jde o to, aby posádka sanitky dokázala vše potřebné zařídit u pacienta doma. Paliativní péče se tak stává součástí práce záchranné služby.
Součástí práce záchranné služby se stává i paliativní péče
Události: Akutní péče o nevyléčitelně nemocné (zdroj: ČT24)
Záchranáři vyjedou každý den ke stovce případů v závěru života. Ročně je to 36 tisíc. Je to více než k dopravním nehodám a resuscitacím dohromady.
Například v Praze vyškolili čtyřicítku záchranářů, kteří dokáží rodině pomoci na místě. Tím snížili i počet výjezdů. „Pacientovi se dostane efektivní péče,“ podotýká náměstek ředitele pražské záchranné služby Zdeněk Křivánek.
Bolesti nebo dušnost vážně nemocných často řeší s kolegy také ambasadorka projektu paliativní péče středočeské záchranky Zlata Smejkalová. Sama má osobní zkušenost. „U lidí, kteří už nebudou profitovat z toho, že by byli odvezeni do nemocnice, tak se jim poskytne komplexní péče doma. Ten drahý člověk, který mi odešel, což byla maminka, mohl umřít v klidu. Tam byla včasná paliace,“ uvedla.
Karlovarská záchranná služba se zapojila do projektu paliativní péče zhruba před rokem. „Výjezdové skupiny identifikovaly celkem 350 pacientů a z nich se podařilo 34 procentům poskytnout nějakou jinou formu péče, než je převoz do nemocnice,“ nastínil náměstek ředitele tamní záchranné služby David Peřan. „Týden i čtrnáct dní jsme na telefonu, řešíme jejich stesky a to vidím jako obrovské plus,“ dodává koordinátorka projektu paliativní péče karlovarské záchranky Věra Luhanová.
Ročně je jedenáct tisíc lidí v posledních třech dnech života převezeno do nemocnic, kde umírají. Což si většina nepřeje.