Paliativní péče

Čtyřicet praktických lékařů pro dospělé a deset pediatrů prochází školením ministerstva zdravotnictví zaměřeným na péči o těžce nemocné pacienty v závěru života. Učí se rozpoznat okamžik, kdy léčba už nemůže nemoc vyléčit, a je čas zaměřit se na úlevu od bolesti, zpomalení průběhu nemoci a podporu psychické pohody pacienta i jeho blízkých.

Rostou počty klientů domácí hospicové péče. České televizi to potvrdila oslovená centra domácí paliativní péče a data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Některá z center se potýkají s nedostatkem personálu, chybí hlavně všeobecné sestry, ale i lékaři. Poskytovatelé také upozorňují na správné načasování zahájení hospicové péče. Pacienti podle nich totiž často využívají služeb mobilních hospiců jen několik dní.

Vážně nemocní tráví poslední chvíle života doma stále častěji, a to místo zbytečných převozů do nemocnic. Pomáhá jim v tom záchranná služba, která se ve všech krajích zapojuje do kurzů Centra paliativní péče. Stále více dispečerů a posádek díky nim umí takové pacienty poznat, mluvit s nimi i stabilizovat je v domácím prostředí.

Slovinští poslanci schválili návrh zákona, který umožňuje ukončení života prostřednictvím asistované sebevraždy, normu ale následně zablokovala tamní horní komora. Na toto téma se nyní ve dvoumilionové katolické zemi naplno rozproudila emocionální veřejná debata.

Odpočinek a úlevu poskytuje rodinám s vážně nemocnými dětmi lůžkový hospic Dům pro Julii v Brně, první svého druhu v Česku. Jeho odlehčovacích pobytů, které trvají od jednoho do tří týdnů, využila také Petra Harásková se svojí osmnáctiletou dcerou Barborou, která nemluví, nechodí a sama nejí. „Tady nevytváří problémy, řeší je a vy odcházíte s pocitem, že bude vše v pořádku,“ chválí Harásková. Jak však poukazuje ředitelka hospicu Radka Vernerová, dětská paliativní péče není legislativně ukotvená a hospic stále řeší stabilní financování.

Onkologická pacientka Zora Šťastná se vydala na cestu osvěty. Zapojila se do projektu, jehož cílem je během osmi dnů urazit na kole osm set kilometrů napříč Českem. Na zastávkách na trase z Chebu do Třince šíří povědomí o paliativní péči. Doprovodná sbírka pak podpoří mimo jiné zařízení, kterými na své cestě přejíždějí. Dohromady by měli navštívit sedmnáct hospiců po celém Česku.

Lékaři dávali Zoře Šťastné půl roku života. Navzdory tomu je v paliativní péči už tři roky. Prokázala se u ní mutace genu, který způsobuje opakovaně různé nádory. Poprvé onemocněla na střední škole. „Po dvaceti letech, kdy jsem byla v podstatě zdravá, se mi nádor v podvěsku znova vrátil. I doktoři zírali, že jsem se z toho vždycky vyhrabala,“ říká. O svém životě i chystaném cyklistickém závodu Osm dní pro paliativu, jehož se štafetově zúčastní se svými dcerami, mluvila v pořadu Události, komentáře ve čtvrtek, na který připadá Evropský den paliativní péče. Rozhovoru se zúčastnila i autorka reportáže Lea Surovcová.

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.

Domovy pro seniory zavádějí paliativní péči, díky které klientům plní poslední přání – dožít ve známém prostředí. Pět let praxi testovaly desítky pobytových sociálních služeb. Kurzy prošlo přes dva tisíce zaměstnanců a vzniklo téměř šest set plánů péče v závěru života. V pobytových sociálních službách žije v jednu chvíli šedesát tisíc starších lidí. Zhruba čtyřicet procent z nich umírá mimo známé prostředí, což se díky pilotnímu programu daří měnit. V zapojených zařízeních podle vlastního přání zemřelo až sedmdesát procent seniorů.

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich blízkým má pomáhat chystaný hospic na pražské Cibulce. Nadace rodiny Vlčkových otevřela jeho první část určenou i veřejnosti. Momentálně se na Cibulce pracuje v hlavním areálu. Vybudovat chtějí i nový pavilon. Hotovo by mělo být v roce 2026 a pečovat by měli o zhruba 350 dětí ročně. Půl roku funguje první dětský hospic v Brně. Podobných zařízení by ale podle odborníků mělo být v Česku zhruba deset. V zemi žije až patnáct tisíc rodin s vážně nemocným dítětem.

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.

Téma eutanazie či asistované sebevraždy nevyléčitelně nemocných lidí dál rozděluje společnost. Na zákonu, který by v Česku některou z těchto možností zavedl, se neshodnou v Poslanecké sněmovně ani v Senátu. Zákonodárci chtějí nejdříve zahájit širokou debatu. O mimořádně citlivé zkušenosti teď promluvila právnička a spisovatelka Hana Frištenská.

Lidem s nevyléčitelnou nemocí medicína zatím nedokáže účinně pomoci. Pacienti jsou odkázáni na paliativní péči, která jim pomáhá žít plnohodnotný život navzdory nejasné budoucnosti. Zora Šťastná je jednou z těch, kteří ukazují, že i s těžkou diagnózou je možné být aktivní. Před třemi lety jí lékaři dávali půl roku života, přesto teď spolu s cyklistou Martinem Součkem plánuje projet na kole napříč Českem.

Život takový, aby na jeho konci lidé ničeho nelitovali – tak zní téma nové kampaně Centra paliativní péče. Vyzývá, aby si lidé uvědomili, co je pro ně důležité dřív, než bude pozdě. Zároveň se snaží vyvrátit některé mýty o umírání.

Podle statistik si záchrannou službu volá každý druhý člověk na samém sklonku života. Pobyt v nemocnici už ale mnohdy nenese kýžený efekt. Jde o to, aby posádka sanitky dokázala vše potřebné zařídit u pacienta doma. Paliativní péče se tak stává součástí práce záchranné služby.

Pro více než polovinu umírajících by byla vhodná nějaká forma paliativní péče, tedy přístupu zaměřeného na zvyšování komfortu pacientů v závěru života i jejich rodin. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by zdravotníci a pečující měli v této situaci přihlédnout k tomu, co si sám pacient přeje. Podle předsedy České společnosti paliativní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Ondřeje Kopeckého nejsou nutná specializovaná lůžka v hospicích nebo nemocnicích pro všechny, potřebuje je jen asi pětina až šestina umírajících. Řekl to na úterní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví (MZd).

Většina nevyléčitelně nemocných chce znát svou prognózu a stále více lidem se daří prožít poslední dny doma. Závěry nového průzkumu překvapily i mnohé odborníky. Jen třetina oslovených ale dokázala popsat význam paliativní péče, která pomáhá pacientům s těmi nejvážnějšími diagnózami. Téma pro Události zpracovala redaktorka Lea Surovcová.

Rodiny s vážně nemocnými dětmi získaly oporu, která jim dosud chyběla. Koordinátor péče jim pomáhá komunikovat s odborníky a zajišťuje všechny potřebné úkony. Pilotní projekt usiluje o to, aby se do českého systému napevno dostala služba, která je třeba v Británii zcela běžná.

Kvalita i dostupnost péče o nevyléčitelně nemocné v Česku se v letech 2017 až 2021 zvýšila, ministerstvo zdravotnictví však selhalo při plánování nových hospicových lůžek. V aktuálně zveřejněné zprávě to uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). U příjemců dotací zjistili kontroloři v několika případech jen méně závažná porušení podmínek. Resort podle něj také provedl jen minimum kontrol využití dotací ze státního rozpočtu. Mluvčí ministerstva uvedl, že resort už přijal některá nápravná opatření a na základě kontroly NKÚ přijme další, především ke zlepšení kontrolního systému a poskytování národních dotací.

Poslední chvíle prožít doma mezi nejbližšími si přeje skoro každý, ale ne každému se to splní. Brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny nově zřizuje tým mobilní paliativní péče, který tuto cestu otevírá. Deset zdravotníků se zatím stará o patnáct pacientů.

Lékaři z ostravské fakultní nemocnice na dvoudenní konferenci Pařízkovy dny v Ostravě poprvé prezentovali doporučení postupu léčby u onkologických pacientů s trombózou. Právě u lidí s nádorovým onemocněním se komplikace v podobě trombózy objevují častěji. Na tom, jak v jejich případě postupovat, se shodli odborníci z několika českých nemocnic.

Přibývá nevyléčitelně nemocných pacientů, kteří bývají převáženi do nemocnic, a to přesto, že vyměřený čas chtějí prožít s blízkými a lékaři už jim ani pomoct nedokážou. Změnit se to snaží některé záchranné služby, které své zaměstnance školí pro tyto komplikované situace. Nově vznikl i projekt Sanitka splněných přání.

Do komunikace v rodině, která se stará o vážně nemocné či umírající dítě, patří upřímnost i humor. Jak komunikovat s pacienty a jejich okolí v těžkých chvílích, se učí stále i lékaři, míní primářka dětského oddělení Nemocnice Hořovice Mahulena Exnerová, která byla hostem Interview ČT24. Působí také jako předsedkyně výboru Sekce dětské paliativní péče v České společnosti paliativní medicíny.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.