Paliativní péče se zlepšila, resort ale selhal při plánování nových lůžek, tvrdí NKÚ

Kvalita i dostupnost péče o nevyléčitelně nemocné v Česku se v letech 2017 až 2021 zvýšila, ministerstvo zdravotnictví však selhalo při plánování nových hospicových lůžek. V aktuálně zveřejněné zprávě to uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). U příjemců dotací zjistili kontroloři v několika případech jen méně závažná porušení podmínek. Resort podle něj také provedl jen minimum kontrol využití dotací ze státního rozpočtu. Mluvčí ministerstva uvedl, že resort už přijal některá nápravná opatření a na základě kontroly NKÚ přijme další, především ke zlepšení kontrolního systému a poskytování národních dotací.

Peníze Evropské unie a státu vedly podle kontrolorů ke zlepšení dostupnosti domácí paliativní péče i péče o nevyléčitelně nemocné v nemocnicích a hospicích. Lepší je rovněž vybavenost zařízení poskytujících tento druh služeb, a zvýšila se informovanost odborné i laické veřejnosti, konstatuje NKÚ.

Ministerstvo zdravotnictví však podle kontrolorů selhalo při plánování investičního programu, jehož hlavním cílem bylo navýšit za 67,5 milionu korun počet hospicových lůžek o 40. „Tento plán v roce 2021 – tedy již v průběhu programu – snížilo na polovinu, avšak cenu ponechalo na původní výši,“ konstatuje NKÚ. Při přípravě programu podle něj resort neprovedl řádnou analýzu předpokládaných nákladů na vznik jednoho nového hospicového lůžka a významně tyto náklady podhodnotil.

„Kvůli nerealistickému plánu ministerstva zdravotnictví nebyl tento záměr dosud splněn a část prostředků připravených k podpoře zůstala v uvedených letech nevyužita,“ upozornil NKÚ. Podle výpočtů kontrolorů bylo v letech 2017 až 2021 vyčerpáno pouze 6,3 procenta z plánované částky 80,5 milionu korun. Nevyužito zůstalo také přes 30 procent dotací spolufinancovaných z rozpočtu EU na projekty domácí paliativní péče a přes deset procent peněz na projekty nemocniční paliativní péče.

Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ informovalo, že na investiční program vyčerpalo ze státního rozpočtu přes 37 milionů korun. „Jedná se o 63 procent finančních prostředků skutečně alokovaných v programu, neboť reálně bylo ze státního rozpočtu na financování programu určeno cca 59 milionů korun,“ upřesnil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Zároveň poukázal na to, že cíl programu, kterým je existence alespoň pěti lůžek hospicové péče na sto tisíc obyvatel, byl naplněn.

Minimum kontrol dotací z rozpočtu

Kontroloři dále odhalili, že ministerstvo nerozdělovalo dotace vždy transparentně a chybovalo při administraci projektů. NKÚ rovněž poukazuje na to, že resort provedl v letech 2017 až 2021 minimum kontrol využití dotací poskytnutých ze státního rozpočtu. Naproti tomu u projektů spolufinancovaných z unijního rozpočtu ministerstvo kontrolovalo všechny příjemce, zjistilo nedostatky a ukládalo nápravná opatření.

„Na základě výstupů kontroly NKÚ budou přijata další opatření, která povedou především ke zlepšení vnitřního kontrolního systému a poskytování národních dotací,“ dodal mluvčí resortu s tím, že některé nápravné kroky už byly podniknuty.

Kromě ministerstva zdravotnictví prověřil NKÚ i 12 vybraných poskytovatelů paliativní péče. V některých případech kontroloři zjistili méně závažná porušení podmínek, za kterých jim byly dotace poskytnuty. „Kontrolované projekty, zaměřené na problematiku mobilní specializované paliativní péče a činnost nemocničních paliativních týmů, plnily stanovené cíle,“ uzavřel NKÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 39 mminutami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 1 hhodinou

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 6 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 7 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 8 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 8 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...