Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.

Jedním z průvodních projevů změny klimatu jsou stále častější a intenzivnější vlny s mimořádně vysokými teplotami, které výrazně překračují průměrné hodnoty pro dané období. A to i ve srovnání s už tak teplým třicetiletím 1991 až 2020. Trochu mimo mediální mainstream zůstala svým rozsahem bezprecedentní vlna mimořádně vysokých teplot, která v uplynulých dvou týdnech zasáhla postupně oblasti severní Afriky, Balkánu, Černomoří a Blízkého východu, Kavkazu, střední a východní Asie.

Počátky této velmi teplé vlny spadají do období kolem poloviny března. Tou dobou se horký vzduch nejprve soustředil v oblasti Sahary na pomezí Čadu, Nigeru, Alžírska a Libye. V Alžírsku i Libyi maxima přesáhla čtyřicet stupňů Celsia. Mimořádně teplé byly i noci, v obou zemích zaznamenaly nejvyšší březnová minima v historii – v alžírském městě Guezzam neklesla teplota v noci na 15. března pod 28,6 stupně, což by byla velmi teplá noc dokonce i v červenci.

Odchylka teplot na Balkáně od dlouhodobého průměru 15. března
Zdroj: tropicaltidbits.com

Z Afriky pak velmi teplý vzduch krátce pronikl na Balkán, zejména do jeho jihovýchodní poloviny. Tam zažili velmi teplé noci – nové březnové minimum například v Albánii činí 23 stupňů, v Černé Hoře 21,3. Přes den teploty šplhaly na hodnoty, za které by se nemusel stydět ani červen. Nejdřívější třicítky v historii zaznamenalo Srbsko, Bulharsko nebo Severní Makedonie.

Následně se velmi teplý vzduch začal odsouvat k východu. Do Turecka přinesl teploty, které přesáhly dokonce 35 stupňů Celsia, a to jak na severu, tak i na jihu země. V Izraeli naměřili až 37,9 stupně Celsia. Tropická maxima zaznamenaly i kavkazské země, přičemž na některých stanicích překonaly teploty často dubnové a výjimečně dokonce květnové rekordy.

Tropické noci v březnu

Zatímco na Balkáně a v Turecku tropické teploty záhy vystřídal studený, původem arktický vzduch, který maxima vrátil opět spíše na únorovou než březnovou úroveň a v noci často mrzlo, oblast s velmi teplým vzduchem se přesunula nad střední Asii, Írán a Arabský poloostrov.

V Turkmenistánu naměřili přes 36 stupňů a zaznamenali tropické noci. Pro srovnání – průměrné teploty na jihu země se na přelomu druhé a třetí březnové dekády pohybují kolem osmnácti a minima kolem osmi stupňů. Rekordy padaly také na Sibiři – při sněhové pokrývce o tloušťce často přes půl metru vyšplhala maxima výrazně nad deset stupňů, leckde i nad patnáct. Nouze nebyla ani o vysoké noční teploty. Na stanici Aginskoje v Zabajkalském kraji minimum v noci na 21. března nekleslo pod deset stupňů Celsia, což je typické spíše pro červenec.

Odchylka teplot od dlouhodobého průměru 19. března ve Střední Asii
Zdroj: tropicaltidbits.com

V posledních dnech pak tato vlna vysokých teplot doputovala až do východní Asie, kde rovněž výrazně přepsala tamní historické klimatologické tabulky. Její vrchol nastal ve čtvrtek, kdy v Číně padl měsíční rekord na 535 stanicích. Na jedné automatické stanici naměřili dokonce 42,0 stupně – v případě uznání této hodnoty by šlo i o překonání celostátního březnového rekordu.

Masivní překonání měsíčních rekordů hlásí i Japonsko, a to na více než 140 stanicích. Na ostrově Honšú padla i tropická třicítka. Působivé bylo i hned trojí přepisování jihokorejského březnového rekordu během čtyř dnů na stanici Jeonju – výsledná hodnota činí 29,6 stupně Celsia. I ve východní Asii zaznamenali mimořádně teplé noci. Teplé počasí na východě Asie ale aktuálně střídá vpád studeného vzduchu ze Sibiře – na některých místech se tak během dvou dnů ochladí o třicet stupňů.

Odchylka teplot od dlouhodobého průměru 17. března na Blízkém východě
Zdroj: tropicaltidbits.com

Míra překonání rekordů při této horké vlně, která postupně zasáhla Afriku, Evropu a Asii, byla rovněž mimořádná – nové staniční měsíční rekordy jsou často o čtyři až sedm stupňů vyšší. Právě výrazné překonávání dřívějších rekordů je pro současný vývoj klimatu poměrně typický. Rovněž je ale typické i značné kolísání teplot, do čehož zapadá i zmiňované ochlazení v Turecku a na Balkáně minulý týden nebo na východě Asie v těchto dnech. Studené epizody ale – na rozdíl od těch velmi teplých – nevedou k přepisování rekordů a rovněž nemívají dlouhé trvání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 1 hhodinou

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 3 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 14 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 20 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 22 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.