Adaptace

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.

Člověk je jediný druh v přírodě, který pravidelně zažívá popáleniny. Podle nové analýzy statisíce let, co člověk s ohněm žije, ovlivnily i jeho geny.

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

O amazonském deštném pralese se často mluví jako o „zelených plících planety“. Je to ale zkreslení: většinu kyslíku totiž tvoří organismy v oceánech, ne stromy. Vědce proto zajímá, jak reagují na rychlé změny klimatu, které se v současnosti odehrávají. Nový výzkum odhaluje, že některé druhy budou mít problémy.

Na skalnaté stráni nad řekou Ohře v severních Čechách objevili vědci geneticky unikátní populaci užovky stromové. Kriticky ohrožený had, jeden z největších hadů v Evropě, zmizel z většiny střední Evropy před několika tisíci lety. Je to jako najít živou fosilii, míní přírodovědci z Akademie věd ČR.

Česko v přípravě na klimatické změny výrazně pokročilo, věří ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jeho předchůdce ve funkci Richard Brabec (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou varoval, že výsledky opatření se projeví za dekády, adaptace je proto nezbytná.

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.

Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.

Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.

Když se Země oteplí o 1,5 stupně Celsia, povede to k nekontrolovatelnému zvyšování hladiny oceánů, což způsobí „katastrofální migraci do vnitrozemí“, varují autoři nové studie. Upozorňují ale, že k tomu podle jejich modelů může dojít, i když se podaří udržet teploty pod 1,2 stupně.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

Včely jsou hospodářská zvířata, která člověk začal využívat před tisícovkami let – a tím je změnil ke svému užitku. Jenže s domestikací a hromadným „průmyslovým“ využíváním zvířat je vždy spojené nadměrné riziko. U včel se to potvrdilo během letošní zimy ve Spojených státech: včelstva tam zažila rekordní vymírání, které podle expertů nemá v moderních dějinách obdoby.

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.

Fanoušci Písně ledu a ohně už přestávají doufat, že autor fantasy ságu někdy dokončí. Jakkoliv sám George R. R. Martin je vágně udržuje v naději. Útěchou jim může být stále se rozšiřující svět seriálové adaptace a od března také v kinech teprve druhý celovečerní film podle Martinovy předlohy. Byť Čarodějnice a lovec s děním ve fiktivních Sedmi královstvích nesouvisí, režisér snímku Paul W. S. Anderson věří, že příznivce Martinovy fantasy poetiky uspokojí.

Administrativa Donalda Trumpa ve snaze ušetřit peníze propouští federální zaměstnance z mnoha agentur. A to včetně meteorologů. Podle odborníků to nedává smysl, protože jejich práce přináší konkrétní úspory, které se dají snadno spočítat.

Rostliny snášejí zásahy do chromozomů ještě lépe, než naznačovaly dosavadní poznatky. Popsal to mezinárodní výzkum, ve kterém měli důležitou roli i čeští vědci. Tato tolerance znamená naději pro budoucí úpravy plodin, které by mohly urychlit jejich evoluci směrem výhodným pro člověka.

Mořští biologové objevili čtyři exempláře doposud neznámého tvora, který žije v hloubce kolem sedmi kilometrů pod hladinou.

Často se mluví o tom, že lidstvo se může na změny klimatu adaptovat. Takové přizpůsobení ale přináší i spoustu rizik. Včetně možnosti, že pokus o adaptaci daný problém ještě zhorší.

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.

Na rostlinách je možné zkoumat takzvanou opakovanou adaptaci, která je důležitá pro pochopení a následné předvídání toho, jak se budou organismy přizpůsobovat svému okolí v budoucnosti, popisuje evoluční genetička Magdalena Bohutínská. V současné době pracuje na výzkumu na univerzitě v Bernu, kde opakovanou adaptaci zkoumá na vysokohorských rostlinách.

Co se odehrávalo za zdmi Kremlu po smrti diktátora Stalina? Dejvické divadlo připravilo adaptaci komiksového románu Ztratili jsme Stalina o událostech roku 1953. V režii Michala Vajdičky hrají například Jaroslav Plesl a Tomáš Jeřábek.