Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
Vědci zkoumali klimatická data a pomocí počítačových modelů identifikovali nejohroženější regiony. Jako nejvíce ohrožené suchy se ukázaly západní Evropa včetně Velké Británie, střední Evropa, západní Severní Amerika, severní Jižní Amerika a jižní Afrika.
„Klimatické změny ohřívají vzduch, což způsobuje větší odpařování vody z půdy a rostlin. To vysušuje pole i v případě, že prší více, zejména na jaře v Evropě a Severní Americe,“ komentovala výsledky profesorka Emily Blacková, která je hlavní autorkou studie.
„Vzhledem k tomu, že se Země nadále otepluje, mohl by se v tomto století v oblastech, kde se pěstuje velká část světových potravin, výrazně zvýšit výskyt zemědělských such,“ upozorňuje vědkyně. Zemědělci podle ní proto budou potřebovat plodiny, které takové sucho přežijí, ale kromě toho by se měla Evropa adaptovat také na lepší způsoby hospodaření s vodními zdroji.
Letní sucha začínají na jaře
Dosavadní studie se spíše zaměřovaly na srážkové vzorce než na vlhkost půdy a zkoumaly roční průměry vlhkosti půdy. Jenže zapomínaly na to, jak důležité jsou sezonní vzorce, které mají klíčovou roli v zemědělství. Tato nová studie se zaměřila konkrétně na vegetační období a odhalila rizika sucha, která roční měření srážek opomíjejí.
Úroveň vlhkosti půdy na jaře, tedy na samotném začátku vegetačního období, určuje hrozbu letního sucha. I tam, kde se na jaře zvyšují srážky, vyšší teploty zvyšují odpařování natolik, že půda vysychá. Toto jarní vysychání přetrvává i v létě, což ohrožuje úrodu, tvrdí vědci ve studii.
Evropa a západní část Severní Ameriky trpí suchy, protože teplejší vzduch vysušuje půdu rychleji. A teploty budou i nadále stoupat. Nedávná závažná sucha v Evropě v letech 2003, 2010 a 2018 se všechna vyvinula po suchém jaru nebo počátku léta. To podle studie silně naznačuje, že právě tyto regiony budou v příštích desetiletích čelit častějším a závažnějším suchům. Česko patřilo mezi postižené země hlavně roku 2003 a pak v letech 2014 až 2015.
Co s tím?
Autoři navrhují několik cest, jak tato rostoucí rizika zmírnit. Adaptační opatření jsou popsaná výše: patří k nim lepší využívaní vody a přechod na plodiny, které sucho snáší lépe. S takovými plodinami ale lokální zemědělci nemají historickou zkušenost a mnohdy na jejich příchod není připravena ani drahá mechanizace.
Užitečným adaptačním opatřením je také detailní sledování sucha a jeho předpovídání – zemědělci pak mohou včas a účinněji pracovat s různými dílčími snahami o minimalizaci škod. V Česku má monitoring sucha na starosti služba Intersucho.
Druhou možností je mitigace, tedy snaha, aby problém vůbec nevznikl nebo se projevoval v co nejmenší míře. Podle autorů práce by dodržení klimatických scénářů s nižšími emisemi zvýšenou četnost such v ohrožených místech snížilo, úplně ji ale neodstraní.
