Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.

Vyšší teploty, změna ekosystémů, proměnlivější počasí – to všechno jsou dopady klimatických změn. Na všechny se dá zřejmě adaptovat, jen to může být velmi drahé. Ale jak se adaptovat na to, že začne rychle stoupat po celém světě mořská hladina? Podle obecných předpokladů už tato změna probíhá a do roku 2050 by mělo dojít ke zvýšení globální hladiny moře přibližně o patnáct centimetrů.

Nová studie ale varuje, že skutečný stav by mohl být výrazně horší, protože se doposud pracovalo s nespolehlivými nebo zastaralými daty.

Jednoduché modely neukazují celou pravdu

Jak je to možné? Předpovědi zvyšování mořské hladiny a dopadů na pobřežní oblasti vycházejí nejčastěji z co nejjednodušších modelů. Ty odhadují hladinu moře na základě vlivu gravitačního pole a rotace Země. Podle nové studie klimatologů z nizozemské univerzity ve Wageningenu je to ale málo, protože tento odhad nezohledňuje další důležité faktory, jako jsou příliv a odliv, vítr, oceánské proudy, teplota a slanost mořské vody. A ty všechny mají reálné dopady – menší či větší – na to, kam až se moře dostane. Dohromady je už jejich vliv značný, ukazuje tento výzkum.

Vycházeli z takzvané metaanalýzy, tedy rozboru 385 recenzovaných studií, které vyšly od roku 2010 a věnovaly se právě vzestupu hladiny moří. Zjistili, že devadesát procent z nich se opíralo pouze o předpoklady z modelů, nikoli o skutečná naměřená pozorování. Podle Nizozemců to vede k podcenění reálných dat z pozorování a současně to podhodnocuje, jak moc už se voda zvedla.

Někde až o devadesát centimetrů výš

Zpráva zjistila, že globální hladina moře v pobřežních oblastech je v průměru o třicet centimetrů vyšší, než se v současné době předpokládá, přičemž v některých oblastech, jako je jihovýchodní Asie a části Tichého oceánu, dosahuje až o devadesát centimetrů vyšší hodnoty. Výsledky současně naznačují, že pokud hladina moře stoupne přibližně o jeden metr, zaplaví o 37 procent více souše, než se v současné době předpokládá, což ovlivní až 132 milionů lidí po celém světě.

Autoři doporučují, aby se jejich výsledky zabývaly další vědecké týmy – dopady, které jejich práce naznačuje, jsou tak velké, že se podle nich vyplatí do takové analýzy investovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...