Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.

Vyšší teploty, změna ekosystémů, proměnlivější počasí – to všechno jsou dopady klimatických změn. Na všechny se dá zřejmě adaptovat, jen to může být velmi drahé. Ale jak se adaptovat na to, že začne rychle stoupat po celém světě mořská hladina? Podle obecných předpokladů už tato změna probíhá a do roku 2050 by mělo dojít ke zvýšení globální hladiny moře přibližně o patnáct centimetrů.

Nová studie ale varuje, že skutečný stav by mohl být výrazně horší, protože se doposud pracovalo s nespolehlivými nebo zastaralými daty.

Jednoduché modely neukazují celou pravdu

Jak je to možné? Předpovědi zvyšování mořské hladiny a dopadů na pobřežní oblasti vycházejí nejčastěji z co nejjednodušších modelů. Ty odhadují hladinu moře na základě vlivu gravitačního pole a rotace Země. Podle nové studie klimatologů z nizozemské univerzity ve Wageningenu je to ale málo, protože tento odhad nezohledňuje další důležité faktory, jako jsou příliv a odliv, vítr, oceánské proudy, teplota a slanost mořské vody. A ty všechny mají reálné dopady – menší či větší – na to, kam až se moře dostane. Dohromady je už jejich vliv značný, ukazuje tento výzkum.

Vycházeli z takzvané metaanalýzy, tedy rozboru 385 recenzovaných studií, které vyšly od roku 2010 a věnovaly se právě vzestupu hladiny moří. Zjistili, že devadesát procent z nich se opíralo pouze o předpoklady z modelů, nikoli o skutečná naměřená pozorování. Podle Nizozemců to vede k podcenění reálných dat z pozorování a současně to podhodnocuje, jak moc už se voda zvedla.

Někde až o devadesát centimetrů výš

Zpráva zjistila, že globální hladina moře v pobřežních oblastech je v průměru o třicet centimetrů vyšší, než se v současné době předpokládá, přičemž v některých oblastech, jako je jihovýchodní Asie a části Tichého oceánu, dosahuje až o devadesát centimetrů vyšší hodnoty. Výsledky současně naznačují, že pokud hladina moře stoupne přibližně o jeden metr, zaplaví o 37 procent více souše, než se v současné době předpokládá, což ovlivní až 132 milionů lidí po celém světě.

Autoři doporučují, aby se jejich výsledky zabývaly další vědecké týmy – dopady, které jejich práce naznačuje, jsou tak velké, že se podle nich vyplatí do takové analýzy investovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 5 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 8 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 11 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 12 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 13 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 14 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...