Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.

Vyšší teploty, změna ekosystémů, proměnlivější počasí – to všechno jsou dopady klimatických změn. Na všechny se dá zřejmě adaptovat, jen to může být velmi drahé. Ale jak se adaptovat na to, že začne rychle stoupat po celém světě mořská hladina? Podle obecných předpokladů už tato změna probíhá a do roku 2050 by mělo dojít ke zvýšení globální hladiny moře přibližně o patnáct centimetrů.

Nová studie ale varuje, že skutečný stav by mohl být výrazně horší, protože se doposud pracovalo s nespolehlivými nebo zastaralými daty.

Jednoduché modely neukazují celou pravdu

Jak je to možné? Předpovědi zvyšování mořské hladiny a dopadů na pobřežní oblasti vycházejí nejčastěji z co nejjednodušších modelů. Ty odhadují hladinu moře na základě vlivu gravitačního pole a rotace Země. Podle nové studie klimatologů z nizozemské univerzity ve Wageningenu je to ale málo, protože tento odhad nezohledňuje další důležité faktory, jako jsou příliv a odliv, vítr, oceánské proudy, teplota a slanost mořské vody. A ty všechny mají reálné dopady – menší či větší – na to, kam až se moře dostane. Dohromady je už jejich vliv značný, ukazuje tento výzkum.

Vycházeli z takzvané metaanalýzy, tedy rozboru 385 recenzovaných studií, které vyšly od roku 2010 a věnovaly se právě vzestupu hladiny moří. Zjistili, že devadesát procent z nich se opíralo pouze o předpoklady z modelů, nikoli o skutečná naměřená pozorování. Podle Nizozemců to vede k podcenění reálných dat z pozorování a současně to podhodnocuje, jak moc už se voda zvedla.

Někde až o devadesát centimetrů výš

Zpráva zjistila, že globální hladina moře v pobřežních oblastech je v průměru o třicet centimetrů vyšší, než se v současné době předpokládá, přičemž v některých oblastech, jako je jihovýchodní Asie a části Tichého oceánu, dosahuje až o devadesát centimetrů vyšší hodnoty. Výsledky současně naznačují, že pokud hladina moře stoupne přibližně o jeden metr, zaplaví o 37 procent více souše, než se v současné době předpokládá, což ovlivní až 132 milionů lidí po celém světě.

Autoři doporučují, aby se jejich výsledky zabývaly další vědecké týmy – dopady, které jejich práce naznačuje, jsou tak velké, že se podle nich vyplatí do takové analýzy investovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 21 mminutami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 3 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
včera v 16:33

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20
Načítání...