Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.

Vyšší teploty, změna ekosystémů, proměnlivější počasí – to všechno jsou dopady klimatických změn. Na všechny se dá zřejmě adaptovat, jen to může být velmi drahé. Ale jak se adaptovat na to, že začne rychle stoupat po celém světě mořská hladina? Podle obecných předpokladů už tato změna probíhá a do roku 2050 by mělo dojít ke zvýšení globální hladiny moře přibližně o patnáct centimetrů.

Nová studie ale varuje, že skutečný stav by mohl být výrazně horší, protože se doposud pracovalo s nespolehlivými nebo zastaralými daty.

Jednoduché modely neukazují celou pravdu

Jak je to možné? Předpovědi zvyšování mořské hladiny a dopadů na pobřežní oblasti vycházejí nejčastěji z co nejjednodušších modelů. Ty odhadují hladinu moře na základě vlivu gravitačního pole a rotace Země. Podle nové studie klimatologů z nizozemské univerzity ve Wageningenu je to ale málo, protože tento odhad nezohledňuje další důležité faktory, jako jsou příliv a odliv, vítr, oceánské proudy, teplota a slanost mořské vody. A ty všechny mají reálné dopady – menší či větší – na to, kam až se moře dostane. Dohromady je už jejich vliv značný, ukazuje tento výzkum.

Vycházeli z takzvané metaanalýzy, tedy rozboru 385 recenzovaných studií, které vyšly od roku 2010 a věnovaly se právě vzestupu hladiny moří. Zjistili, že devadesát procent z nich se opíralo pouze o předpoklady z modelů, nikoli o skutečná naměřená pozorování. Podle Nizozemců to vede k podcenění reálných dat z pozorování a současně to podhodnocuje, jak moc už se voda zvedla.

Někde až o devadesát centimetrů výš

Zpráva zjistila, že globální hladina moře v pobřežních oblastech je v průměru o třicet centimetrů vyšší, než se v současné době předpokládá, přičemž v některých oblastech, jako je jihovýchodní Asie a části Tichého oceánu, dosahuje až o devadesát centimetrů vyšší hodnoty. Výsledky současně naznačují, že pokud hladina moře stoupne přibližně o jeden metr, zaplaví o 37 procent více souše, než se v současné době předpokládá, což ovlivní až 132 milionů lidí po celém světě.

Autoři doporučují, aby se jejich výsledky zabývaly další vědecké týmy – dopady, které jejich práce naznačuje, jsou tak velké, že se podle nich vyplatí do takové analýzy investovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 28 mminutami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 16 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 18 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 20 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 21 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 21 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 23 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...