Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.

Vyšší teploty, změna ekosystémů, proměnlivější počasí – to všechno jsou dopady klimatických změn. Na všechny se dá zřejmě adaptovat, jen to může být velmi drahé. Ale jak se adaptovat na to, že začne rychle stoupat po celém světě mořská hladina? Podle obecných předpokladů už tato změna probíhá a do roku 2050 by mělo dojít ke zvýšení globální hladiny moře přibližně o patnáct centimetrů.

Nová studie ale varuje, že skutečný stav by mohl být výrazně horší, protože se doposud pracovalo s nespolehlivými nebo zastaralými daty.

Jednoduché modely neukazují celou pravdu

Jak je to možné? Předpovědi zvyšování mořské hladiny a dopadů na pobřežní oblasti vycházejí nejčastěji z co nejjednodušších modelů. Ty odhadují hladinu moře na základě vlivu gravitačního pole a rotace Země. Podle nové studie klimatologů z nizozemské univerzity ve Wageningenu je to ale málo, protože tento odhad nezohledňuje další důležité faktory, jako jsou příliv a odliv, vítr, oceánské proudy, teplota a slanost mořské vody. A ty všechny mají reálné dopady – menší či větší – na to, kam až se moře dostane. Dohromady je už jejich vliv značný, ukazuje tento výzkum.

Vycházeli z takzvané metaanalýzy, tedy rozboru 385 recenzovaných studií, které vyšly od roku 2010 a věnovaly se právě vzestupu hladiny moří. Zjistili, že devadesát procent z nich se opíralo pouze o předpoklady z modelů, nikoli o skutečná naměřená pozorování. Podle Nizozemců to vede k podcenění reálných dat z pozorování a současně to podhodnocuje, jak moc už se voda zvedla.

Někde až o devadesát centimetrů výš

Zpráva zjistila, že globální hladina moře v pobřežních oblastech je v průměru o třicet centimetrů vyšší, než se v současné době předpokládá, přičemž v některých oblastech, jako je jihovýchodní Asie a části Tichého oceánu, dosahuje až o devadesát centimetrů vyšší hodnoty. Výsledky současně naznačují, že pokud hladina moře stoupne přibližně o jeden metr, zaplaví o 37 procent více souše, než se v současné době předpokládá, což ovlivní až 132 milionů lidí po celém světě.

Autoři doporučují, aby se jejich výsledky zabývaly další vědecké týmy – dopady, které jejich práce naznačuje, jsou tak velké, že se podle nich vyplatí do takové analýzy investovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 8 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 11 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 15 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.