Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.

Nová dentální nanonit byla vytvořena ze splétaných nanovláken nanesených na mikrovlákenný základ. Vyvinul ji tým Evy Kuželové Košťákové z libereckého oddělení bioinženýrství katedry chemie, kde v minulosti vyvinuli kromě jiného také třeba speciální nanovlákenný materiál pro kryty ran, který podporuje hojení. Ocenění získal také jejich unikátní kompozit, který umí zpevnit poškozenou cévu a časem se v těle rozpadne. Na vývoji a testování nanonitě se podílela firma Wikinomist a také odborníci z Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny nebo vědci z Univerzity obrany.

Zvláštní struktura materiálu nanonitě umožňuje aplikovat na vlákna probiotickou kulturu a zároveň zachovat její životaschopnost. Podle výzkumníků je nanonit na pohled i při používání téměř nerozeznatelná od běžné zubní nitě, takže by ji mohli lidé využívat i při běžné domácí péči o zuby. „Probiotika se dostanou do dásňového žlábku současně s mechanickým čistěním zubu, takže má vlastně dva účinky v jednom,“ uvedl parodontolog a vědec Filip Hromčík z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Nit proti parodontóze

Parodontóza (odborně parodontitida) patří mezi nejčastější chronická onemocnění dutiny ústní. Podle lékařů se obvykle začíná projevovat mezi 35. a 45. rokem života. V počátečních fázích se projevuje zejména krvácením dásní, zápachem z úst nebo úbytkem kosti.

„Pokud se její nástup nezachytí, onemocnění postupuje tiše dál a v pozdějším věku může vést až ke ztrátě zubů,“ upozornil Hromčík. Kromě nedostatečné hygieny mohou její rozvoj ovlivnit také kouření, některá onemocnění, stres, oslabená imunita nebo hormonální změny.

Zubní nit je podle zdravotníků produktem, který kromě profesionálů – tedy dentálních hygienistek nebo lékařů – zvládnou použít i samotní pacienti doma. Dá se používat pravidelně a dlouhodobě, což má na zdraví zubů a dásní největší efekt. „Analýzou orálního mikrobiomu u pacientů, kteří používali naši dentální nanonit, jsme objektivně prokázali bezprostřední i dlouhodobý efekt po její aplikaci,“ dodala molekulární genetička Petra Bořilová Linhartová z centra RECETOX Masarykovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 14 mminutami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 2 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 3 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 5 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 5 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 7 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 8 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...