Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.

Nová dentální nanonit byla vytvořena ze splétaných nanovláken nanesených na mikrovlákenný základ. Vyvinul ji tým Evy Kuželové Košťákové z libereckého oddělení bioinženýrství katedry chemie, kde v minulosti vyvinuli kromě jiného také třeba speciální nanovlákenný materiál pro kryty ran, který podporuje hojení. Ocenění získal také jejich unikátní kompozit, který umí zpevnit poškozenou cévu a časem se v těle rozpadne. Na vývoji a testování nanonitě se podílela firma Wikinomist a také odborníci z Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny nebo vědci z Univerzity obrany.

Zvláštní struktura materiálu nanonitě umožňuje aplikovat na vlákna probiotickou kulturu a zároveň zachovat její životaschopnost. Podle výzkumníků je nanonit na pohled i při používání téměř nerozeznatelná od běžné zubní nitě, takže by ji mohli lidé využívat i při běžné domácí péči o zuby. „Probiotika se dostanou do dásňového žlábku současně s mechanickým čistěním zubu, takže má vlastně dva účinky v jednom,“ uvedl parodontolog a vědec Filip Hromčík z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Nit proti parodontóze

Parodontóza (odborně parodontitida) patří mezi nejčastější chronická onemocnění dutiny ústní. Podle lékařů se obvykle začíná projevovat mezi 35. a 45. rokem života. V počátečních fázích se projevuje zejména krvácením dásní, zápachem z úst nebo úbytkem kosti.

„Pokud se její nástup nezachytí, onemocnění postupuje tiše dál a v pozdějším věku může vést až ke ztrátě zubů,“ upozornil Hromčík. Kromě nedostatečné hygieny mohou její rozvoj ovlivnit také kouření, některá onemocnění, stres, oslabená imunita nebo hormonální změny.

Zubní nit je podle zdravotníků produktem, který kromě profesionálů – tedy dentálních hygienistek nebo lékařů – zvládnou použít i samotní pacienti doma. Dá se používat pravidelně a dlouhodobě, což má na zdraví zubů a dásní největší efekt. „Analýzou orálního mikrobiomu u pacientů, kteří používali naši dentální nanonit, jsme objektivně prokázali bezprostřední i dlouhodobý efekt po její aplikaci,“ dodala molekulární genetička Petra Bořilová Linhartová z centra RECETOX Masarykovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 3 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 5 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 6 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
před 10 hhodinami
Načítání...