Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.

Nová dentální nanonit byla vytvořena ze splétaných nanovláken nanesených na mikrovlákenný základ. Vyvinul ji tým Evy Kuželové Košťákové z libereckého oddělení bioinženýrství katedry chemie, kde v minulosti vyvinuli kromě jiného také třeba speciální nanovlákenný materiál pro kryty ran, který podporuje hojení. Ocenění získal také jejich unikátní kompozit, který umí zpevnit poškozenou cévu a časem se v těle rozpadne. Na vývoji a testování nanonitě se podílela firma Wikinomist a také odborníci z Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny nebo vědci z Univerzity obrany.

Zvláštní struktura materiálu nanonitě umožňuje aplikovat na vlákna probiotickou kulturu a zároveň zachovat její životaschopnost. Podle výzkumníků je nanonit na pohled i při používání téměř nerozeznatelná od běžné zubní nitě, takže by ji mohli lidé využívat i při běžné domácí péči o zuby. „Probiotika se dostanou do dásňového žlábku současně s mechanickým čistěním zubu, takže má vlastně dva účinky v jednom,“ uvedl parodontolog a vědec Filip Hromčík z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Nit proti parodontóze

Parodontóza (odborně parodontitida) patří mezi nejčastější chronická onemocnění dutiny ústní. Podle lékařů se obvykle začíná projevovat mezi 35. a 45. rokem života. V počátečních fázích se projevuje zejména krvácením dásní, zápachem z úst nebo úbytkem kosti.

„Pokud se její nástup nezachytí, onemocnění postupuje tiše dál a v pozdějším věku může vést až ke ztrátě zubů,“ upozornil Hromčík. Kromě nedostatečné hygieny mohou její rozvoj ovlivnit také kouření, některá onemocnění, stres, oslabená imunita nebo hormonální změny.

Zubní nit je podle zdravotníků produktem, který kromě profesionálů – tedy dentálních hygienistek nebo lékařů – zvládnou použít i samotní pacienti doma. Dá se používat pravidelně a dlouhodobě, což má na zdraví zubů a dásní největší efekt. „Analýzou orálního mikrobiomu u pacientů, kteří používali naši dentální nanonit, jsme objektivně prokázali bezprostřední i dlouhodobý efekt po její aplikaci,“ dodala molekulární genetička Petra Bořilová Linhartová z centra RECETOX Masarykovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 30 mminutami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 36 mminutami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 2 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 4 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 4 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 17 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 19 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.