Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
„Růst nákupních cen pohonných hmot na burze se nesmí stát záminkou k umělému a neúměrnému navyšování marží, zejména u takto strategických komodit. Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů. Krajním řešením je i vydání cenového výměru o fixní výši marže,“ upozornila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Provozovatelé čerpacích stanic budou resortu denně posílat údaje o cenách. Předávání dat začne 16. března, bude se ale týkat i cen za předchozí měsíc, takže informace bude možné srovnat se situací před vypuknutím konfliktu v Íránu. Ministerstvo bude údaje z benzinek porovnávat s údaji Finanční správy pokrývající celý distribuční řetězec i s vývojem cen pohonných hmot na světových burzách.
„Přestože ministerstvo financí vnímá vysokou volatilitu na trzích a rozumí složité problematice cenotvorby pohonných hmot, nepovažuje je za ospravedlňující pro případné výrazné změny v průměrných maržích,“ sdělil úřad.
„Zcela zbytečné a neefektivní“
Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka lze rozumět snaze ministerstva uklidnit veřejnost. „Nicméně k takovému kroku bohatě postačuje, aby si jednou denně sedl jeden úředník ministerstva k počítači a z veřejných zdrojů si stáhl ceny z (burzy v) Rotterdamu, velkoobchodní ceny od hlavních dodavatelů na tuzemském trhu a průměrnou prodejní cenu na čerpacích stanicích,“ vyjmenoval Indráček. Podle něj lze i takto zhodnotit, zda dodavatelé nebo čerpací stanice situace nezneužívají. „Požadovat po třech tisících čerpacích stanic zasílání dat je zcela zbytečné a neefektivní,“ míní.
Indráček také připomněl, že podobný několikaměsíční monitoring cen už byl v tuzemsku zaveden po vypuknutí ruské války na Ukrajině. „Jeho jediným výsledkem bylo konstatování, že trh čerpacích stanic v Česku funguje dobře a neumožňuje soutěžitelům dopouštět se cenových excesů,“ dodal.
Současný prudký růst cen je podle mluvčího ČAPPO Václava Louly důsledkem zdražování paliv, které začalo ještě před útokem na Írán. Motoristé se podle něj navíc v prvních dnech po útoku ve velkém předzásobili, což vedlo k vyčerpání některých zásob z dřívějška.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka lze oznámení ministerstva vnímat jako preventivní krok, který má uklidnit veřejnost a zvýšit transparentnost trhu. „Ale nemyslím si, že to povede k nějakým reálným krokům, ostatně stejně to reálně nikam nevedlo ani po začátku ruské agrese na Ukrajině,“ připomněl.
Pohonné hmoty v tuzemsku po sobotním zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny za litr. Analytici očekávají, že zdražování bude pokračovat.
Ceny ropy v důsledku ochromení dopravy v Hormuzském průlivu po zahájení americko-izraelského útoku na Írán v pátek pokračují v silném růstu. Severomořská ropa Brent se tak poprvé po zhruba dvou letech dostala nad 90 dolarů za barel.
