Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.
Čím dál více studií dokládá, že změny klimatu sníží produkci plodin. A to včetně České republiky. Výrazně méně toho ale věda ví o možném dopadu na hospodářská zvířata. Podle nového výzkumu ale mohou být značné.
Každý chovatel dobytka ví, že krávy jsou na horko citlivé. Co s nimi ale udělá stále více tropických, a dokonce i supertropických dní? Nová studie, která vyšla v odborném časopisu Science Advances, uvádí, že jeden den extrémního horka může snížit produkci mléka až o deset procent. A navíc jen tak neodezní: dobytek se z ní může vzpamatovávat až dalších deset dní.
„Změna klimatu bude mít rozsáhlé dopady na to, co jíme a pijeme, včetně sklenice studeného mléka,“ varuje spoluautor studie Eyal Frank z Harris School of Public Policy. „Naše studie zjistila, že extrémní horka vedou k významným a trvalým dopadům na dodávky mléka a že i ty nejmodernější a nejlépe vybavené farmy používají adaptační strategie, které nemusí stačit na řešení v době klimatických změn.“
Chlazení, či izolace?
Frank a další spoluautoři studie se zabývali mlékárenským průmyslem v Izraeli. Je to bohatá země, která má dostatečně moderní průmyslový mlékárenský systém a současně leží dostatečně na jihu na to, aby se potýkala se silnými vlnami veder. Vědci analyzovali tamní údaje o počasí, aby změřili dopad takzvaného vlhkého horka (neboli kombinace vysokých teplot a vysoké vzdušné vlhkosti, kdy se tělo jen špatně ochlazuje pocením) na více než 130 tisíc izraelských dojnic v průběhu dvanácti let. V další fázi výzkumu prostudovali asi tři stovky krav, které byly chované v ochlazovaných prostorách. Tím chtěli zjistit, jestli tato strategie stačí na potlačení dopadů klimatických změn.
„Chovatelé dojnic jsou si dobře vědomi negativních dopadů, které má tepelný stres na jejich stáda, a používají různé formy adaptace,“ uvedli autoři. „Adaptace je ale drahá a zemědělci musí pečlivě zvažovat, co tím získají a co je to stojí. Proto vidíme investice do chladicích opatření, ale ne do úplné izolace krav od okolí, která by byla příliš nákladná a náročná na realizaci,“ dodávají vědci.
Na základě této analýzy získali vědci data, která mohli spojit s tím, jaké jsou předpovědi počasí na další desítky let. Zjistili, že bez ochlazení by v deseti zemích s největší produkcí mléka mohlo dojít k poklesu průměrné denní produkce o čtyři procenta. Nicméně dopady by byly značně nerovnoměrné.
Tři z pěti největších producentů – Indie, Pákistán a Brazílie – budou mít ztráty dojivosti asi 3,5 až 4 procenta na krávu a den. Těmto zemím by se také nejvíc vyplatilo investovat do ochlazování chovů. Ale i když k tomuto drahému řešení sáhnou, celá „velká mléčná pětka“, kterou tvoří kromě výše uvedené trojice ještě Čína a USA, zaznamená ztráty mezi 1,5 a 2,7 procenta na krávu a den.
„Náš výzkum podtrhuje hodnotu a omezení technologií chlazení a dalších snah zemědělců v mlékárenství přizpůsobit se změně klimatu,“ dodávají autoři. Zdůrazňují, že se ukazuje, jak moc je potřeba se starat i o další faktory, které u dobytka omezují stres. Například telata, jež byla oddělená od svých matek a tedy vystresovaná, vlnám veder odolávala mnohem hůř než ta, která mohla se svými matkami zůstat.
