Dánsko ve snaze splnit své ambiciózní klimatické cíle bude zemědělcům dotovat zvláštní příměs do krmení, která u dobytka snižuje emise metanu až o 30 procent, informovala v úterý agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tamní vlády.
Dánové budou krmit dobytek směsí, která u něj sníží emise metanu
Dánsko, které je evropsky významným producentem mléka a mléčných výrobků, by se mohlo stát první zemí na světě, která stanoví cenu za zemědělské emise, mezi než patří také metan. Ten je přirozeným vedlejším produktem trávení u krav a jiných přežvýkavců, přičemž v porovnání s oxidem uhličitým (CO2) jde o třicetkrát silnější skleníkový plyn.
„Skot je přežvýkavec, což znamená, že z tlamy vypouští metan. Příčina tohoto procesu tkví v tom, že krávy mohou jíst věci, které nikdo jiný nedokáže strávit. Mají v trávicím traktu mikrobi, kteří dokážou rozložit krmivo. Vyrábějí mléko a maso, ale vedlejším důsledkem je, že produkují metan. A my lidé si teď musíme s tímto metanem nějak poradit, abychom mohli dál konzumovat mléko a maso, ale abychom zároveň zvládli i snižovat ekologickou zátěž,“ vysvětlili pro ČT24 americký vědec Frank Mitloehner, který se věnuje emisím skleníkových plynů z dobytka dlouhodobě.
Frank Mitloehner je profesorem a specialistou na kvalitu ovzduší na Kalifornské univerzitě v Davisu. Je také ředitelem centra CLEAR, které má dvě jádra – výzkumné a komunikační. CLEAR vědecky analyzuje problematiku propojení živočišné výroby a životního prostředí a pomáhá pochopit dopady chovu hospodářských zvířat na životní prostředí a lidské zdraví, aby bylo možné činit informovaná rozhodnutí o potravinách, které lidé jedí, a zároveň snižovat dopady na životní prostředí.
Frank Mitloehner
„Nejrozšířenější biomasou na světě je celulóza. Je to sacharid, který skoro nikdo nestráví. Ani prasata nebo drůbež – ale přežvýkavci jako skot ano. A důvodem toho, proč to zvládnou, je to, že mají v žaludku speciální mikroby. Jejich žaludek má mimochodem objem jako vana, kterou máte doma. Jen si to představte!“ doplňuje Mitloehner.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství celosvětově pochází dvanáct procent všech skleníkových plynů z hospodářských zvířat. V zemích jako Česko nebo USA je to podle Mitloehnera přibližně pět procent, protože v jiných, rozvojových zemích je relativní význam zemědělství větší.
Dánsko se zavázalo snížit emise do roku 2030 o sedmdesát procent v porovnání s úrovní v roce 1990. Podle tamního klimatického institutu Concito je více než polovina dánské půdy obdělávána a zemědělství se na uhlíkových emisích v zemi podílí přibližně jednou třetinou.
Řešení nemusí být likvidace chovů
Zemědělství zatím nepodléhá žádným regulacím, pokud jde o ochranu klimatu. Zástupci odvětví vyjadřují obavy, že uhlíková daň by měla za následek snížení produkce a zavírání farem. Farmáři a mlékárenský průmysl místo toho prosazují používání krmných příměsí, které zastavují fermentační proces v žaludku krav a tím zabraňují produkci metanu.
Vláda schválila vyčlenění 518 milionů dánských korun (1,76 miliardy korun českých) na financování příměsí do krmiva s tím, že krok by měl snížit emise metanu u 550 tisíc dojnic v zemi o 30 procent.
Podobné příměsi se v minulosti setkaly se skepsí dánských politiků a skupin na ochranu zvířat, protože podle nich stále není jasné, zda splňují normy na ochranu zvířat. Evropská unie v roce 2022 schválila krmnou příměs, kterou vyrábí nizozemská firma Royal DSM.
Nová výzva
Podle Mitloehnera je pro většinu zemědělců celá tato problematika nová. „A mnoho zemědělců je proto zmatených. Protože spousta lidí čte ve zprávách a podobně, že krávy jsou ničitelé klimatu. Takže zemědělci si mohou říkat: Cože? Moje kráva přece není žádný zabiják klimatu. Proč by měla být? A tak hledají informace o tom, co je pravda a co ne. Chtějí vědět, jak je možné to vyčíslit, nebo jestli je to obvinění vůbec pravdivé. A pokud je, co mohou udělat, aby to nebyl takový problém?“ přibližuje vědec.
Přitom je podle něj velmi důležité právě tyto emise snižovat – je to relativně levné a není zapotřebí žádných větších společenských změn. „Pokud snížíte množství metanu, máte díky jeho krátkodobé povaze skutečně dobrý dopad na klima. A to může znamenat, že pokud zemědělci najdou způsoby, jak srazit emise, mohou se stát součástí řešení klimatického problému. Když snížíte množství metanu, snížíte oteplování. A to zemědělci mohou udělat,“ vysvětluje Mitloehner.
Další možnosti
Zároveň zdůrazňuje, že zemědělci mají víc možností, jak tohoto cíle dosáhnout. Kromě výše popsaných krmných přísad, které snižují množství vycházejícího metanu, je druhou možností lepší nakládání s kravským hnojem.
„Úložiště hnoje můžete zakrýt a plyn tak zachytit. A metan, to je také zajímavé, je ve skutečnosti čistá energie. Tento plyn lze přeměnit na elektřinu. Nebo můžete tento metan transformovat na pohonné hmoty pro vozidla. Říká se tomu obnovitelný zemní plyn a můžete jím pohánět nákladní automobily a autobusy. V Kalifornii to už ve velkém děláme. A to tak rozsáhle, že nakládání s metanem ze skladů hnoje nyní opravdu pomohlo našim zemědělcům dosáhnout části jejich cílů na snížení emisí metanu,“ popisuje vědec výhody zachytávání tohoto plynu.
A třetí možností je zlepšování samotných krav. „Tady došlo k obrovskému pokroku. Za posledních třicet let jsme snížili počet krav na polovinu, ale zdvojnásobili produkci mléka,“ chválí vědec. Navíc existují zvířata, která jsou efektivnější v přeměně krmiva na mléko nebo na maso. Takže zemědělci si mohou vybírat ta, která potřebují nejméně krmiva, aby vyprodukovala nejvíce mléka nebo masa.
„V současné době také existují metody, jak otestovat, jestli kráva produkuje hodně, nebo málo metanu. A pak tedy můžete také vzít jen ty krávy, které produkují málo metanu, a použít je k chovu,“ uvádí vědec. „Řekl bych, že genetika je u snižování emisí nejspíš číslo jedna, krmení je číslo dvě, hospodaření s hnojem je číslo tři,“ zakončuje Mitloehner.
3 minuty
Události: Čeští chovatelé hledají metody, jak u skotu omezit emise metanu
