V atmosféře přibývá metanu. NOAA se obává, že se spustí cyklus, jenž se vymkne kontrole

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Metan, který je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování, vzniká při výrobě, přepravě a používání fosilních paliv, ale také rozkladem organických látek v mokřadech a jako vedlejší produkt trávení přežvýkavců v zemědělství.

Na loňské konferenci o změně klimatu COP26 v Glasgow se účastníci dohodli na globálním závazku snížit do roku 2030 emise metanu o třetinu. Splnění tohoto závazku ale není příliš pravděpodobné, protože významní znečišťovatelé včetně Číny, Ruska, Íránu a Indie se k němu nepřipojili.

Emise rostou

„Naše údaje ukazují, že celosvětové emise se nadále vyvíjejí rychlým tempem špatným směrem,“ uvedl v prohlášení ředitel NOAA Rick Spinrad.

Roční nárůst metanu v atmosféře během roku 2021 činil 17 částic na miliardu (ppb), což je největší nárůst zaznamenaný od zahájení systematických měření v roce 1983, uvedla NOAA. V celém roce 2021 byla průměrná hladina atmosférického metanu 1895,7 ppb, což je přibližně o 162 procent více než v předindustriálním období. „Už si nemůžeme dovolit odkládat naléhavá a účinná opatření potřebná k řešení příčiny problému – znečištění skleníkovými plyny,“ varoval Spinrad. 

Odhaduje se, že asi 30 procent metanu pochází z produkce fosilních paliv – to z něj činí jasný cíl, jak v krátkodobém horizontu zmírnit dopady klimatické krize. 

Emise oxidu uhličitého rostou také

Mezitím se i koncentrace oxidu uhličitého zvyšovala vysokým tempem. NOAA zjistila, že globální průměr oxidu uhličitého na povrchu během roku 2021 činil 414,7 částic na milion (ppm), což představuje nárůst o 2,66 ppm oproti průměru roku 2020.

Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je nyní srovnatelná s úrovní, na které byla před 4,3 miliony let, tedy v polovině pliocénu. V té době byla hladina moře asi o 75 stop (23 metrů) výše než dnes, průměrná teplota byla o 7 stupňů Fahrenheita (4 stupně Celsia) vyšší než v předindustriální době a rozsáhlé lesy zabíraly oblasti Arktidy.

Proč je metan takový problém

Metanu je sice méně, ale při zadržování tepla v atmosféře je asi 25krát účinnější než oxid uhličitý.

Doba setrvání metanu v atmosféře je přibližně devět let ve srovnání s tisíci lety u oxidu uhličitého, proto je kontrola metanu rozhodující pro ovlivnění rychlosti klimatických změn v blízké budoucnosti.

Metan také přispívá k tvorbě přízemního ozonu, který je hlavní složkou smogu a má škodlivé účinky na životní prostředí a zdraví lidí. Předchozí výzkumy NOAA v oblasti metanu ukázaly, že hlavním faktorem zvyšujícího se množství metanu po roce 2006 jsou biologické zdroje metanu – například z mokřadů.

To je podle NOAA znepokojující, protože to může signalizovat zpětnou vazbu způsobenou větším množstvím dešťů nad tropickými mokřady, které následně generují ještě více metanu – a to je cyklus, který by se pak do značné míry vymkl lidské kontrole. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 1 hhodinou

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 1 hhodinou

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 3 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026
Načítání...