Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).
Metan, který je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování, vzniká při výrobě, přepravě a používání fosilních paliv, ale také rozkladem organických látek v mokřadech a jako vedlejší produkt trávení přežvýkavců v zemědělství.
Na loňské konferenci o změně klimatu COP26 v Glasgow se účastníci dohodli na globálním závazku snížit do roku 2030 emise metanu o třetinu. Splnění tohoto závazku ale není příliš pravděpodobné, protože významní znečišťovatelé včetně Číny, Ruska, Íránu a Indie se k němu nepřipojili.
Emise rostou
„Naše údaje ukazují, že celosvětové emise se nadále vyvíjejí rychlým tempem špatným směrem,“ uvedl v prohlášení ředitel NOAA Rick Spinrad.
Roční nárůst metanu v atmosféře během roku 2021 činil 17 částic na miliardu (ppb), což je největší nárůst zaznamenaný od zahájení systematických měření v roce 1983, uvedla NOAA. V celém roce 2021 byla průměrná hladina atmosférického metanu 1895,7 ppb, což je přibližně o 162 procent více než v předindustriálním období. „Už si nemůžeme dovolit odkládat naléhavá a účinná opatření potřebná k řešení příčiny problému – znečištění skleníkovými plyny,“ varoval Spinrad.
Odhaduje se, že asi 30 procent metanu pochází z produkce fosilních paliv – to z něj činí jasný cíl, jak v krátkodobém horizontu zmírnit dopady klimatické krize.
Emise oxidu uhličitého rostou také
Mezitím se i koncentrace oxidu uhličitého zvyšovala vysokým tempem. NOAA zjistila, že globální průměr oxidu uhličitého na povrchu během roku 2021 činil 414,7 částic na milion (ppm), což představuje nárůst o 2,66 ppm oproti průměru roku 2020.
Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je nyní srovnatelná s úrovní, na které byla před 4,3 miliony let, tedy v polovině pliocénu. V té době byla hladina moře asi o 75 stop (23 metrů) výše než dnes, průměrná teplota byla o 7 stupňů Fahrenheita (4 stupně Celsia) vyšší než v předindustriální době a rozsáhlé lesy zabíraly oblasti Arktidy.
Proč je metan takový problém
Metanu je sice méně, ale při zadržování tepla v atmosféře je asi 25krát účinnější než oxid uhličitý.
Doba setrvání metanu v atmosféře je přibližně devět let ve srovnání s tisíci lety u oxidu uhličitého, proto je kontrola metanu rozhodující pro ovlivnění rychlosti klimatických změn v blízké budoucnosti.
Metan také přispívá k tvorbě přízemního ozonu, který je hlavní složkou smogu a má škodlivé účinky na životní prostředí a zdraví lidí. Předchozí výzkumy NOAA v oblasti metanu ukázaly, že hlavním faktorem zvyšujícího se množství metanu po roce 2006 jsou biologické zdroje metanu – například z mokřadů.
To je podle NOAA znepokojující, protože to může signalizovat zpětnou vazbu způsobenou větším množstvím dešťů nad tropickými mokřady, které následně generují ještě více metanu – a to je cyklus, který by se pak do značné míry vymkl lidské kontrole.
