COP26

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o pětinu, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem výroční zprávu vlády zveřejněné ve čtvrtek o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady potírají nelegální odlesňování.

Zelená dohoda. Co vlastně znamená? Jak změní Česko? Kdo si ji přeje, kdo si ji nepřeje a proč? O budoucnosti green dealu, ochrany klimatu a proměně ekonomiky ve Fokusu Václava Moravce na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT diskutovali ekologové Marie Šabacká a Bedřich Moldan, ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), manažer Martin Jahn, psycholog Jan Krajhanzl a jaderná inženýrka Dana Drábová.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Nová verze dohody apeluje na rychlejší snížení emisí, její jazyk je ale mírnější než ve verzi předešlé, píše Reuters. O finální podobě dokumentu, z nějž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, stále jednají delegace téměř dvou set zemí, ačkoliv konference měla podle původních plánů skončit v 19:00.

Z klimatické konference COP26 v Glasgow vzešla výzva ukončit výrobu aut na naftu a benzin do roku 2040. Nahradit je mají vodíkové vozy a elektromobily. Deklaraci podepsaly Kanada, Rakousko, Polsko, Izrael nebo Mexiko. Připojily se i automobilky Mercedes Benz, Ford, Jaguar nebo velkoměsta jako New York a Sao Paulo.

První návrh dohody klimatického summitu v Glasgow je na světě. Státy vyzývá, aby už od příštího roku začaly naplňovat plány vedoucí ke zpomalení oteplování planety. Text poprvé vybízí k ukončení spalování uhlí a financování fosilních paliv, do poloviny století k uhlíkové neutralitě. Podle expertů je ale návrh příliš vágní a dohoda v takové podobě k omezení oteplování na 1,5 stupně od průmyslové revoluce nepovede. Britský velvyslanec Nick Archer v Událostech, komentářích řekl, že zelená transformace není důvodem vysokých cen energií.

Organizátoři klimatické konference OSN ve skotském Glasgow zveřejnili první návrh dohody, z něhož vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26. Sedmistránkový text vyzývá vlády, aby v boji proti klimatickým změnám přijaly ambicióznější plány týkající se aktuálního desetiletí. Podle agentury AP ovšem chybí shoda na konkrétních krocích v souvislosti s dříve formulovanými cíli. USA a Čína se v Glasgow dohodly na zvýšení svých klimatických závazků.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který má na starosti klimatickou politiku, v úterý na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 v Glasgow slíbil, že EU vloží 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) do klimatického adaptačního fondu OSN. Tento fond poskytuje finance rozvojovým zemím postiženým dopady změn klimatu. Český premiér Andrej Babiš (ANO) dostal na summitu anticenu ekologických aktivistů za kritiku unijní klimatické politiky.

Bývalý americký prezident Barack Obama v pondělí vyzýval k ambicióznějšímu tažení proti emisím skleníkových plynů a zdůrazňoval rizika pro ostrovní komunity, když vystoupil na klimatické konferenci OSN (COP26) ve skotském Glasgow. Uvedl, že svět i při dodržení aktuálních emisních cílů nesměřuje k udržení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia. Splnění těchto závazků by podle něj přesto znamenalo „skutečný pokrok“.

Tisíce převážně mladých lidí v pátek v Glasgow demonstrovali za rychlejší kroky k ochraně klimatu. Dělo se tak necelý týden poté, co v tomto skotském městě začala klimatická konference COP26. Účastníci demonstrace volajli po „systémových změnách“ a klimatické spravedlnosti, zejména pro chudší státy. Na transparentech byly k vidění slogany jako „Kapitalismus zabíjí planetu“, „Jednejte ihned!“ či „Dinosauři si také mysleli, že jim zbývá čas“, píše agentura DPA. Švédská aktivistka Greta Thunbergová v projevu po pochodu městem označila klimatickou konferenci za neúspěšnou a poznamenala, že světoví lídři usilují o zachování stávajícího pořádku. Dodala, že mladí lidé nestojí o prázdné sliby.

Na čtyřicet zemí se ve čtvrtek na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě vyspělých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Země také uvedly, že nebudou investovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí. Někteří velcí znečišťovatelé, jako Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy, své podpisy k dohodě odmítly připojit. O jednání ve skotském Glasgow informovala stanice BBC. Podle vyjednavače EU se konference zatím vyvíjí slibným směrem.

Dramatický a vítaný pokles emisí oxidu uhličitého (CO2) během pandemie covidu-19 už zase do značné míry zmizel a svět vypouští do atmosféry téměř stejné objemy skleníkových plynů jako před pandemií, uvedli vědci z projektu Global Carbon Project ve své výroční zprávě.

Svět bude do poloviny století potřebovat až 150 bilionů dolarů na přechod k ekologicky šetrnější ekonomice. Na klimatické konferenci v Glasgow to odhadla americká ministryně financí Janet Yellenová. Spojené státy chtějí peníze na ekologické projekty získat vydáváním dluhopisů. Část investic na sebe vezme aliance velkých západních bank a firem, které dohromady spravují čtyřicet procent světového HDP. Středeční program konference se soustředí právě na otázku financování přechodu k bezemisním ekonomikám.

Jednou ze zemí, které budou na klimatickém summitu COP26 vyzvány, aby se zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů, je Indie. Ta je po Číně a USA třetím největším producentem uhlíku na světě. I přes silnou závislost země na uhlí usiluje Indie o to, aby obnovitelné zdroje a jaderná energie vytvářely do roku 2030 čtyřicet procent produkce elektřiny. Tohoto cíle by země dokonce dle oficiálních zdrojů chtěla dosáhnout v předstihu. Vládní činitelé však dosud nevysvětlili, jakým způsobem se chtějí ke sníženým emisím přiblížit a ani nesdělili, kdy to plánují udělat. Za reálnou ochotou boje proti změnám klimatu se ale skrývají miliony pracovích míst a výroba levné elektřiny. Indická republika disponuje velkou uhelnou rezervou ve státě Džhárkhand. Ten ovšem současně patří mezi nejchudší oblasti jižní Asie.

Během úterního jednání na klimatické konferenci OSN v Glasgow představili prezident USA Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau plán na snižování emisí metanu. Světoví lídři chtějí také podepsat dohodu o zabránění mýcení deštných pralesů. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zase vyzvala k rozhodným krokům pro záchranu planety. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) debata o klimatu nepřinesla nic nového.

Ve skotském Glasgow v pondělí začala klimatická konference OSN COP26. Cílem summitu je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Světoví lídři na ní vyzívají k dodržování závazků snižovat vypouštění skleníkových plynů a apelují na naléhavost situace. Podle britského premiéra Borise Johnsona „zbývá minuta do půlnoci.“ Český premiér Andrej Babiš (ANO) zase kritizoval evropskou Zelenou dohodu.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Saúdská Arábie, Austrálie a další země se snaží otupit klíčovou vědeckou zprávu pro OSN, která se zabývá změnou klimatu. Podle BBC to ukazuje únik více než 32 tisíc dokumentů, z nichž je patrné, jak některé země apelují na pomalejší odklon od fosilních paliv či zpochybňují příspěvky na přechod k zelenějším technologiím pro chudší země. Lobbování přináší pochybnosti před klimatickým summitem v Glasgow, píše BBC.

Britská královská rodina se vyjadřuje na podporu ochrany klimatu. Královna například zkritizovala neúčast některých světových lídrů na klimatické konferenci COP26 v Glasgow, která se koná za dva týdny. Princi William zase apeloval na miliardáře, aby investovali do záchrany planety.

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k oživení OSN.