Organizátoři klimatické konference OSN ve skotském Glasgow zveřejnili první návrh dohody, z něhož vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26. Sedmistránkový text vyzývá vlády, aby v boji proti klimatickým změnám přijaly ambicióznější plány týkající se aktuálního desetiletí. Podle agentury AP ovšem chybí shoda na konkrétních krocích v souvislosti s dříve formulovanými cíli. USA a Čína se v Glasgow dohodly na zvýšení svých klimatických závazků.
Klíčovou otázkou letošního klimatického summitu je načrtnutí cesty ke splnění závazku ukotveného před šesti lety v pařížské dohodě. V ní se světoví lídři přihlásili ke snaze udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.
Podle čerstvého návrhu pro konferenci v Glasgow by měly strany „přehodnotit a posílit“ národní příspěvky v tomto úsilí směrem k roku 2030. Takový postup je prý nutný pro „sladění s teplotním cílem pařížské dohody do konce roku 2022“. Návrh označuje aktuální dekádu za klíčovou pro osud cíle formulovaného v roce 2015. Podle vědců je k udržení globálního oteplování na 1,5 stupních Celsia potřeba snížit do roku 2030 globální produkci skleníkových plynů o 45 procent oproti stavu z roku 2010.
Zveřejněný text politické dohody tuto podmínku zmiňuje, stejně jako požadavek „čisté nuly“ v emisích do poloviny století. Takový stav, označovaný také jako klimatická či uhlíková neutralita, by znamenal, že lidstvo produkuje jen tolik skleníkových plynů, kolik zároveň absorbují přírodní či uměle vytvořené mechanismy.
Britská vláda se v první verzi dohody pro COP26 věnuje také adaptaci společnosti na důsledky klimatických změn a podpory chudších zemí, které ke globálnímu oteplování nepřispívají tolik jako ty rozvinuté. Dokument apeluje na bohaté země, aby ty rozvojové podporovaly více, píše zpravodajský web BBC.
Text také obsahuje například výzvu k postupné eliminaci „uhlí a dotací na fosilní paliva“, nezmiňuje se však o konci používání ropy nebo plynu jako takovém, píše AP. Podle ní návrh nenabízí „specifické dohody“ ohledně tří významných cílů, které OSN nastavila před začátkem konference.
Mimo jiné „s lítostí“ konstatuje, že bohaté země nedostály slibu začít do roku 2020 přispívat chudým regionům 100 miliard dolarů (asi 2,2 bilionu korun) ročně na opatření související se změnami klimatu.
Návrh si vysloužil kritiku ze strany hnutí Greenpeace, pro které není plánem na vyřešení „klimatické krize“, nýbrž jen „zdvořilou žádostí, aby země možná udělaly víc příští rok“. Podle britských labouristů zase poslední hodiny přinesly „zdrcující“ vystřízlivění v souvislosti s výsledky summitu. „Jsme na míle vzdálení od cesty k polovičním emisím v této dekádě,“ uvedl za hlavní opoziční stranu poslanec Ed Miliband.
O konečné verzi dohody se povedou jednání
O finální verzi dohody nyní budou jednat delegace téměř dvou set zemí zastoupených na COP26, která končí v pátek. Na konferenci se ve středu znovu vydává premiér hostitelské země Boris Johnson.
„Vyjednávací týmy teď v závěrečných dnech COP26 tvrdě pracují na tom, aby proměnily sliby v činy ve věci klimatické změny. Zbývá ještě hodně práce,“ uvedl před svým příjezdem. Jakákoli dohoda musí být účastníky konference přijata jednomyslně.
Středeční program se soustředí na ekologická opatření v dopravě. Skupina zemí včetně Británie, Polska, Turecka nebo Indie společně s firmami jako Ford a General Motors ohlásily, že chtějí mít do roku 2040 na trhu s novými auty výhradně bezemisní vozidla. Konference se tento týden účastní i delegace amerického Kongresu včetně předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.
Dosavadní průběh akce přinesl několik nových iniciativ, podle expertů ale příliš nepřibližují lidstvo ke kýženému omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia. Nová studie analytického týmu Climate Action Tracker (CAT) uvádí, že i s plány ohlášenými v Glasgow globální klima směřuje k oteplení o 2,4 stupně do konce století. Dosud teplotní nárůst od příchodu průmyslové revoluce dosáhl 1,1 stupně, přičemž vědci vidí 1,5stupňovou hranici jako klíčovou pro odvrácení katastrofálních následků.
„Vidíme hodně batolecích krůčků. Ale nejsou to skoky, které bychom potřebovali, to ani omylem,“ komentovala vývoj v rozhovoru s AP ředitelka programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersenová.
Podle propočtu její agentury by svět při dodržení všech emisních závazků včetně těch nejnovějších v roce 2030 vypouštěl do atmosféry 51,5 miliardy tun oxidu uhličitého. To je o 1,5 miliardy tun méně oproti předpovědi platné před summitem, pro splnění cíle z pařížské dohody je ale potřeba emise do konce dekády snížit na 12,5 miliardy tun, dodává AP.
USA a Čína se dohodly, že zvýší své klimatické závazky
Spojené státy a Čína, které do ovzduší vypouštějí nejvíce skleníkových plynů ze všech zemí světa, se v Glasgow shodly na prohloubení spolupráce a navýšení svých závazků v oblasti ochrany klimatu. Peking zpřísní své emisní cíle a vypracuje národní plán na snížení emisí metanu, uvedl hlavní čínský vyjednavač v oblasti klimatu Sie Čen-chua. Obě země se rovněž dohodly na boji s odlesňováním.
Oba státy se podle čínského vyjednavače shodly na společné deklaraci, což není u těchto dvou mocností obvyklé. „Obě strany se shodly, že stávající aktivity zdaleka neodpovídají pařížské dohodě. Společně tedy posílíme spolupráci a aktivity v oblasti klimatu s ohledem na situaci v našich zemích. Shodujeme se, že klimatické změny jsou existenciální a závažná výzva. Přijmeme odpovědnost a budeme spolupracovat,“ uvedl Sie podle agentury AP.
Čína se nově zavázala ke snižování emisí metanu, škodlivého skleníkového plynu, ačkoliv se začátkem týdne odmítla připojit k obdobné dohodě, kterou v Glasgow podepsala stovka zemí, píše BBC.
Klimatická konference OSN začala ve skotském Glasgow 31. října, pokračovat bude do pátku. Světoví státníci i vyjednavači se zde snaží společně najít řešení směřující k omezení globálního oteplování a zejména najít shodu na konkrétních krocích, jak toho dosáhnout.
