Svět je na cestě k oteplení o 2,4 stupně, varuje zpráva

Přes sliby, které zatím přinesla klimatická konference OSN v Glasgow, je svět na cestě k nárůstu globálních teplot o 2,4 stupně Celsia do konce století, konstatuje nově zveřejněná zpráva vědecké iniciativy Climate Action Tracker (CAT).

Zvýšení teplot by se tak oproti době před průmyslovou revolucí výrazně dostalo nad hranici 1,5 stupně Celsia, kterou si jako limit stanovili světoví lídři na pařížské klimatické konferenci v roce 2015 ve snaze odvrátit nejnebezpečnější dopady klimatických změn.

Konference COP26 v Glasgow má „výrazné limity v důvěryhodnosti, činech i závazcích,“ tvrdí projekt CAT, za nímž stojí několik organizací včetně například prestižního německého Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. Konference v Glasgow je přitom vnímána jako klíčový moment pro odvrácení negativních dopadů klimatických změn.

Slabiny dohody

Iniciativa CAT se zaměřila na sliby, které učinily vlády před rokováním v Glasgow i během něho. Tvrdí, že v roce 2030 bude objem emisí skleníkových plynů dvakrát tak velký, než jaký by měl být, aby se podařilo udržet nárůst globálních teplot pod hranicí 1,5 stupně.

Přední světoví odborníci na klima před konferencí COP26 upozornili, že limit zvýšení globální teploty o 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové době není nahodilý. „Zvýšení o 1,5 stupně Celsia není nahodilé číslo, není to politické číslo. Je to hranice planety. Každý další zlomek stupně je nebezpečný,“ podtrhl například podle deníku The Guardian šéf Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu a jeden z předních světových odborníků na tuto problematiku Johan Rockström.

Dohoda zmírní následky změn

Přestože nově zveřejněná zpráva mírní nadšení z konference v Glasgow, výhled projektu CAT se od pařížské klimatické konference v roce 2015 přece jen zlepšil. Tehdy totiž platforma odhadovala, že je planeta na cestě ke zvýšení průměrných teplot o 3,6 stupně Celsia.

CAT uvedl, že vyhlídky zlepšily sliby USA a Číny dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy v objemu vyprodukovaných a pohlcených skleníkových plynů. Upozornil ale, že vize většiny zemí, jak neutrality dosáhnout, nejsou kvalitní a jen hrstka států má plány, jak tohoto cíle dosáhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 5 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 10 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
včera v 16:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.