Svět je na cestě k oteplení o 2,4 stupně, varuje zpráva

Přes sliby, které zatím přinesla klimatická konference OSN v Glasgow, je svět na cestě k nárůstu globálních teplot o 2,4 stupně Celsia do konce století, konstatuje nově zveřejněná zpráva vědecké iniciativy Climate Action Tracker (CAT).

Zvýšení teplot by se tak oproti době před průmyslovou revolucí výrazně dostalo nad hranici 1,5 stupně Celsia, kterou si jako limit stanovili světoví lídři na pařížské klimatické konferenci v roce 2015 ve snaze odvrátit nejnebezpečnější dopady klimatických změn.

Konference COP26 v Glasgow má „výrazné limity v důvěryhodnosti, činech i závazcích,“ tvrdí projekt CAT, za nímž stojí několik organizací včetně například prestižního německého Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. Konference v Glasgow je přitom vnímána jako klíčový moment pro odvrácení negativních dopadů klimatických změn.

Slabiny dohody

Iniciativa CAT se zaměřila na sliby, které učinily vlády před rokováním v Glasgow i během něho. Tvrdí, že v roce 2030 bude objem emisí skleníkových plynů dvakrát tak velký, než jaký by měl být, aby se podařilo udržet nárůst globálních teplot pod hranicí 1,5 stupně.

Přední světoví odborníci na klima před konferencí COP26 upozornili, že limit zvýšení globální teploty o 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové době není nahodilý. „Zvýšení o 1,5 stupně Celsia není nahodilé číslo, není to politické číslo. Je to hranice planety. Každý další zlomek stupně je nebezpečný,“ podtrhl například podle deníku The Guardian šéf Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu a jeden z předních světových odborníků na tuto problematiku Johan Rockström.

Dohoda zmírní následky změn

Přestože nově zveřejněná zpráva mírní nadšení z konference v Glasgow, výhled projektu CAT se od pařížské klimatické konference v roce 2015 přece jen zlepšil. Tehdy totiž platforma odhadovala, že je planeta na cestě ke zvýšení průměrných teplot o 3,6 stupně Celsia.

CAT uvedl, že vyhlídky zlepšily sliby USA a Číny dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy v objemu vyprodukovaných a pohlcených skleníkových plynů. Upozornil ale, že vize většiny zemí, jak neutrality dosáhnout, nejsou kvalitní a jen hrstka států má plány, jak tohoto cíle dosáhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 15 mminutami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.