Svět je na cestě k oteplení o 2,4 stupně, varuje zpráva

Přes sliby, které zatím přinesla klimatická konference OSN v Glasgow, je svět na cestě k nárůstu globálních teplot o 2,4 stupně Celsia do konce století, konstatuje nově zveřejněná zpráva vědecké iniciativy Climate Action Tracker (CAT).

Zvýšení teplot by se tak oproti době před průmyslovou revolucí výrazně dostalo nad hranici 1,5 stupně Celsia, kterou si jako limit stanovili světoví lídři na pařížské klimatické konferenci v roce 2015 ve snaze odvrátit nejnebezpečnější dopady klimatických změn.

Konference COP26 v Glasgow má „výrazné limity v důvěryhodnosti, činech i závazcích,“ tvrdí projekt CAT, za nímž stojí několik organizací včetně například prestižního německého Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. Konference v Glasgow je přitom vnímána jako klíčový moment pro odvrácení negativních dopadů klimatických změn.

Slabiny dohody

Iniciativa CAT se zaměřila na sliby, které učinily vlády před rokováním v Glasgow i během něho. Tvrdí, že v roce 2030 bude objem emisí skleníkových plynů dvakrát tak velký, než jaký by měl být, aby se podařilo udržet nárůst globálních teplot pod hranicí 1,5 stupně.

Přední světoví odborníci na klima před konferencí COP26 upozornili, že limit zvýšení globální teploty o 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové době není nahodilý. „Zvýšení o 1,5 stupně Celsia není nahodilé číslo, není to politické číslo. Je to hranice planety. Každý další zlomek stupně je nebezpečný,“ podtrhl například podle deníku The Guardian šéf Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu a jeden z předních světových odborníků na tuto problematiku Johan Rockström.

Dohoda zmírní následky změn

Přestože nově zveřejněná zpráva mírní nadšení z konference v Glasgow, výhled projektu CAT se od pařížské klimatické konference v roce 2015 přece jen zlepšil. Tehdy totiž platforma odhadovala, že je planeta na cestě ke zvýšení průměrných teplot o 3,6 stupně Celsia.

CAT uvedl, že vyhlídky zlepšily sliby USA a Číny dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy v objemu vyprodukovaných a pohlcených skleníkových plynů. Upozornil ale, že vize většiny zemí, jak neutrality dosáhnout, nejsou kvalitní a jen hrstka států má plány, jak tohoto cíle dosáhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 14 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...