Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad – společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.
Ve společném prohlášení zemí G20 ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí. Původně zvažovanou formulaci o snaze „podstatně snížit emise“ nahradil nakonec závazek snižovat emise „co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem“.
V dokumentech také chybí konkrétní termín, do kdy je třeba emise skleníkových plynů podstatně snížit. O závazcích na snižování emisí je v komuniké řeč jen s odkazem na plány jednotlivých zemí. Ty podle G20 mají mít ambicióznější podobu, „pokud to bude nutné“.
Politici si stanovili, že do konce letošního roku úplně ukončí financování projektů uhelných elektráren v zahraničí. O výrobě energie z uhlí v jednotlivých zemích a jejím postupném utlumování není v závěrech zmínka, což lze podle agentury AP považovat za vítězství zemí, jako jsou Indie a Čína, které jsou na uhlí energeticky závislé.
Italský premiér Mario Draghi označil dvoudenní summit G20 za úspěšný. Řekl, že se skupině podařilo dosáhnout významného pokroku v boji proti rostoucí hrozbě globálního oteplování. Odmítl kritiku klimatických aktivistů, že G20 nezašla dost daleko.
Podobně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden. Prohlásil, že se skupině podařilo dosáhnout „hmatatelných“ výsledků v oblasti klimatu, ale také pandemie a ekonomiky. Vyjádřil však zklamání nad nedostatečnými závazky Ruska a Číny v oblasti boje proti globálnímu oteplování.
Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že summit nepřinesl vše, v co doufal. „Odjíždím z Říma s nenaplněnými nadějemi – ale alespoň nejsou pohřbeny,“ napsal na Twitteru.
Až 2,7 stupně
Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) uvádí, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. Experti se shodují, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.
Podle klimatologů by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích potřeba, aby emise stlačili do poloviny století prakticky na nulu všichni velcí znečišťovatelé. Právě to se ale může stát kamenem úrazu.
Glasgow hostí konferenci o klimatu
Otázkou životního prostředí se bude zabývat také klimatická konference v Glasgow. Ta oficiálně začala v neděli a potrvá do 12. listopadu. Konferenci zahájila předsedkyně předchozího setkání v Madridu Carolina Schmidtová. Účastníky požádala o minutu ticha na památku obětí pandemie covidu-19. Konference ve Španělsku se konala v roce 2019, krátce před začátkem globální zdravotnické i ekonomické krize. Její účastníci se i přes dvoutýdenní vyjednávání nakonec nedohodli.
Spory se vedou nejen o klíčové téma, tedy o rychlost snižování emisí, ale také o dílčí otázky, jako je ekologizace automobilového průmyslu, odstoupení od používání fosilních paliv, omezení odlesňování a emisí metanu nebo finanční příspěvky rozvojovým zemím.
Britský premiér Boris Johnson, varoval, že schůzi hrozí vážné nebezpečí krachu. Jednotlivé země podle něj nepřicházejí s dostatečnými závazky pro to, aby se globální oteplování podařilo udržet pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Šance, že se podaří dosáhnout dohody, která k tomuto cíli povede, hodnotí na „šest z deseti“, uvedl list The Guardian na svém webu.
Lídři zemí G20 na summitu co do ochrany klimatu podle Johnsona udělali jen malý pokrok. Dosavadní závazky zemí k omezování emisí britský premiér považuje za „kapku v rychle se oteplujícím oceánu“. Zemím, které nesou největší část zodpovědnosti za emise z minulosti a za ty ze současnosti, Johnson vyčetl, že „neodvádějí svůj kus práce“.
„Pouze dvanáct členů G20 se zavázalo dosáhnout neutrality do roku 2050 nebo dříve. Sotva polovina z nás předložila vylepšené plány, jak snížíme emise uhlíku od pařížského summitu v roce 2015. Pokud chceme zabránit selhání klimatického summitu COP26, pak se to musí změnit a musí být jasné, že pokud selže Glasgow, selže celá iniciativa,“ uvedl.
Třicet tisíc delegátů
Na konferenci v pondělí a v úterý vystoupí stovka světových státníků, včetně Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či právě Johnsona, který akci hostí. Českou republiku bude zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO).
Summitu se zúčastní celkem na třicet tisíc delegátů, pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či britský přírodovědec David Attenborough. „Všichni známe rozsah nebezpečí, kterému čelíme v bezprostřední budoucnosti. Bylo by skvělé, kdyby naše vědecké objevy vedly ke spolupráci všech národů – a k tomu, aby na klimatické konferenci skutečně něco podnikly,“ uvedl k summitu Attenborough.
Britská královna a papež František ze zdravotních důvodů na konferenci nepřijedou. Panovnici nahradí její syn princ Charles.
Británie při příležitosti summitu v Glasgow pojmenuje po tomto městě antarktický ledovec. Vědci z univerzity v Leedsu tím chtějí upozornit na změnu klimatu, jeho dopady i nesmírnou důležitost nynějších klimatických vyjednávání, napsal server BBC. Britští vědci při výzkumu řady ledovců na západě Antarktidy zjistili, že oblast za posledních pětadvacet let přišla o zhruba 315 gigatun ledu. S ledovcem Glasgow proto dostane jméno celkem devět ledových útvarů, a to podle dalších měst, která jsou nějakým způsobem spjata s klimatickými akcemi.
Do Glasgow se sjely tisíce aktivistů
Kvůli klimatické konferenci se do Glasgow sjely i tisíce aktivistů z celého světa. Svými protestními akcemi chtějí zvýšit tlak na politiky, kteří rozhodují o tom, jakým tempem se budou dál snižovat emise, a přitáhnout pozornost médií. To se podařilo už v sobotu Thunbergové, kterou od nádraží provázel policejní kordon. Jiní aktivisté se rozhodli dorazit pěšky, a mají tak v nohách tisíce kilometrů.
Největší protest má být v Glasgow v sobotu 6. listopadu. Přímo na místě se do něj zapojí zástupci stovek organizací a pořadatelé očekávají v centru města na sto tisíc demonstrantů, k akci se ale připojí i lidé v desítkách dalších zemí světa. Menší protesty se budou konat denně po celou dobu konference, která skončí 12. listopadu.
Například španělská skupina aktivistů Marcha Glasgow se do Británie dostala trajektem a z přístavu Portsmouth pak putovala přes šest set kilometrů po svých. Lidem ze skupiny Camino to COP26 trvala túra z Londýna a Bristolu skoro dva měsíce, zájemci se mohli připojit kdykoli, třeba jen na jediný den.
Mladí křesťané ze sdružení Young Christian Climate Network na trase z Cornwallu ušli dvanáct set kilometrů a členové pouti ekumenických křesťanů pěšky urazili 120 kilometrů poté, co se vylodili v přístavu Dunbar.
Kromě ekologického aspektu se poutníci snažili také vybrat peníze. „Jako věřící máme duchovní povinnost postarat se o ty, kdo nemají takové štěstí jako my, takže se svou poutí snažíme vybrat peníze pro aktivisty v chudších zemích, které už teď trpí důsledky (změn klimatu),“ citoval server BBC Yaze Ashmawiho z hnutí Extinction Rebellion.
