Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.
Loňský pokles emisí nepomohl. Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dál roste, varuje WMO
V loňském roce se světové emise skleníkových plynů snížily o 5,6 procenta. Může za to zpomalení světového hospodářství způsobené pandemií covidu-19. Jednoroční pokles emisí však měl podle WMO jen omezený dopad na dlouhodobou koncentraci skleníkových plynů v atmosféře.
Například koncentrace oxidu uhličitého dosáhla nové rekordní hodnoty. V loňském roce činila 413,2 ppm (částic na milion), v roce 2019 to bylo 410,7 ppm. Za bezpečnou hranici koncentrace oxidu uhličitého vědci považují 350 ppm, napsala dříve agentura Reuters a poznamenala, že tento limit byl překonán už v roce 1988. Loňská hodnota představovala 149 procent úrovně před průmyslovou revolucí.
Výrazně vyšší úroveň zaznamenávají také další skleníkové plyny, jako je metan či oxid dusný.
GALERIE
Skleníkové plyny v atmosféře
Vědci považují nadměrné emise skleníkových plynů za jeden z důvodů růstu světových teplot a globálních změn klimatu. Podle šéfa WMO Petteriho Taalase musejí země světa zavést přísnější opatření, aby dosáhly cíle omezit růst globální teploty o dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou.
Pařížská dohoda v ohrožení, pomoci má Glasgow
Pokud by koncentrace skleníkových plynů rostla současným tempem, tak by růst teploty na konci století byl daleko vyšší než dva stupně dojednané v Pařížské klimatické dohodě. „Podobnou koncentraci oxidu uhličitého jako dnes Země zaznamenala před třemi až pěti miliony let. Tehdy byla teplota o dva až tři stupně vyšší a hladiny oceánů o deset až 20 metrů vyšší. Na Zemi ale nežilo 7,8 miliardy lidí,“ upozorňuje Taalas.
„Dokud budou emise, globální teploty porostou. Vzhledem k dlouhé životnosti oxidu uhličitého již sledované teploty přetrvají několik dekád, i když emise rychle srazíme na nulu. Vedle rostoucích teplot to znamená větší množství extrémního počasí včetně veder a dešťů, tání ledovců, vzestupu hladiny oceánů a jejich okyselení, což bude mít dalekosáhlé socioekonomické dopady,“ varují vědci v reportu.
Upozorňují, že například části Amazonského pralesa přestávají oxid uhličitý ukládat, a místo toho se stávají zdrojem tohoto skleníkového plynu.
O opatřeních na ochranu životního prostředí budou zástupci světových vlád jednat na klimatické konferenci OSN, která začne v neděli v Glasgow. Část zemí bude zřejmě ve Skotsku prosazovat zpřísnění cíle na omezení růstu teploty o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou.
V srpnu Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí pod hlavičkou OSN, varoval, že oteplení o 1,5 stupně je již neodvratné.