Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.
V loňském roce se světové emise skleníkových plynů snížily o 5,6 procenta. Může za to zpomalení světového hospodářství způsobené pandemií covidu-19. Jednoroční pokles emisí však měl podle WMO jen omezený dopad na dlouhodobou koncentraci skleníkových plynů v atmosféře.
Například koncentrace oxidu uhličitého dosáhla nové rekordní hodnoty. V loňském roce činila 413,2 ppm (částic na milion), v roce 2019 to bylo 410,7 ppm. Za bezpečnou hranici koncentrace oxidu uhličitého vědci považují 350 ppm, napsala dříve agentura Reuters a poznamenala, že tento limit byl překonán už v roce 1988. Loňská hodnota představovala 149 procent úrovně před průmyslovou revolucí.
Výrazně vyšší úroveň zaznamenávají také další skleníkové plyny, jako je metan či oxid dusný.
Vědci považují nadměrné emise skleníkových plynů za jeden z důvodů růstu světových teplot a globálních změn klimatu. Podle šéfa WMO Petteriho Taalase musejí země světa zavést přísnější opatření, aby dosáhly cíle omezit růst globální teploty o dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou.
Pařížská dohoda v ohrožení, pomoci má Glasgow
Pokud by koncentrace skleníkových plynů rostla současným tempem, tak by růst teploty na konci století byl daleko vyšší než dva stupně dojednané v Pařížské klimatické dohodě. „Podobnou koncentraci oxidu uhličitého jako dnes Země zaznamenala před třemi až pěti miliony let. Tehdy byla teplota o dva až tři stupně vyšší a hladiny oceánů o deset až 20 metrů vyšší. Na Zemi ale nežilo 7,8 miliardy lidí,“ upozorňuje Taalas.
„Dokud budou emise, globální teploty porostou. Vzhledem k dlouhé životnosti oxidu uhličitého již sledované teploty přetrvají několik dekád, i když emise rychle srazíme na nulu. Vedle rostoucích teplot to znamená větší množství extrémního počasí včetně veder a dešťů, tání ledovců, vzestupu hladiny oceánů a jejich okyselení, což bude mít dalekosáhlé socioekonomické dopady,“ varují vědci v reportu.
Upozorňují, že například části Amazonského pralesa přestávají oxid uhličitý ukládat, a místo toho se stávají zdrojem tohoto skleníkového plynu.
O opatřeních na ochranu životního prostředí budou zástupci světových vlád jednat na klimatické konferenci OSN, která začne v neděli v Glasgow. Část zemí bude zřejmě ve Skotsku prosazovat zpřísnění cíle na omezení růstu teploty o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou.
V srpnu Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí pod hlavičkou OSN, varoval, že oteplení o 1,5 stupně je již neodvratné.
