Světové hladiny oceánů budou ještě po staletí nezadržitelně stoupat a zaplaví města, ve kterých aktuálně žije až půl miliardy lidí, tvrdí vědci v nejnovější studii. Tento trend nelze zvrátit, ani pokud se lidstvu podaří udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou, což je aktuální světový klimatický cíl, upozorňují vědci.
Stoupání hladin oceánů je podle studie nevyhnutelné, i když se zkrotí globální oteplování
Pokud se Země oteplí o půl stupně, dalších 200 milionů obyvatel měst bude pravidelně muset snášet záplavy a silné bouřky. Vyšší hladina moře dopadne zejména na asijské země – Čínu, Indii, Indonésii a Vietnam, které zároveň v posledních letech staví nejvíce uhelných elektráren, píše se ve studii, kterou vydal odborný časopis Environmental Research Letters. Další zemí kriticky ohroženou vzestupem moří je Bangladéš.
Vědci tím rozhodně neříkají, že by se měly vzdávat snahy – naopak. Pokud by se naplnil nejvíce pesimistický scénář, pak na základě středních prognóz vývoje hladiny moří by podle této studie nejméně jeden velký stát na každém kontinentu kromě Austrálie a Antarktidy čelil mimořádně vysokému ohrožení: pod úrovní přílivu by se ocitlo území, kde žije nejméně desetina, ale maximálně dokonce dvě třetiny současné populace. Mnohým malým ostrovním státům hrozí téměř úplná ztráta souše. Hranice přílivu by mohla zasáhnout nad území, kde žije až patnáct procent současné světové populace, tedy přibližně jedna miliarda lidí.
Naproti tomu splnění nejambicióznějších cílů Pařížské klimatické dohody pravděpodobně sníží toto ohrožení zhruba o polovinu a může zabránit celosvětově bezprecedentním požadavkům na obranu všech pobřežních megapolí, tedy měst s více než deseti miliony obyvateli.
Ohroženi přílivem
„V současnosti žije asi pět procent světové populace pod úrovní, jíž světová moře dosáhnou při přílivu pod vlivem oxidu uhličitého, který už je nahromaděný v atmosféře,“ řekl agentuře AFP šéf výzkumu nezávislé organizace Climate Central Ben Strauss.
Současná koncentrace CO2 je o polovinu vyšší než byla v roce 1800, průměrná teplota na povrchu Země stoupla za tu dobu o 1,1 stupně Celsia. To je podle Strausse dostačující pro vzestup hladin moří o dva metry. Závazky Pařížské dohody počítají se vzestupem moří o tři metry, otázkou pouze je, za jak dlouho k nim dojde, podotýká Strauss.