Greta Thunbergová

Izrael ve středu ráno zadržel plavidla z nové mezinárodní flotily asi 220 kilometrů od pobřeží Pásma Gazy, uvedla agentura AFP s odvoláním na izraelskou armádu a projekt Global Sumud Flotilla, který akci koordinuje. Podle něj izraelští vojáci zadrželi všech devět lodí. Izraelské ministerstvo zahraničí ohlásilo, že aktivisty čeká neprodlené vyhoštění.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na úterní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.

Jordánsko v úterý převzalo 131 členů propalestinské humanitární flotily Global Sumud, které od minulého týdne zadržoval Izrael, uvedl Reuters s odkazem na jordánské ministerstvo zahraničí. Prohlášení úřadu zmínilo Českou republiku jako jednu ze zemí původu převzatých osob. České ministerstvo zahraničí o něco později potvrdilo, že česká občanka Šárka Přikrylová byla spolu se skupinou Švýcarů deportována z Izraele a nachází se v Jordánsku.

Izrael oznámil, že deportoval do Řecka a na Slovensko dalších 171 aktivistů z mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Mezi deportovanými je mimo jiné švédská aktivistka Greta Thunbergová, uvedla izraelská diplomacie. Z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí vyplývá, že přepravu propuštěného Slováka a dalších deportovaných aktivistů z židovského státu zajistila Bratislava leteckým speciálem slovenského ministerstva obrany.

Izraelská armáda ve čtvrtek večer uvedla, že při zásahu proti flotile propalestinských aktivistů mířící do Pásma Gazy zadržela přibližně čtyři sta lidí a zabavila 41 lodí. Píší to portál The Times of Israel a agentura AFP. Cílem aktivistů z projektu Global Sumud Flotilla bylo porušit izraelské námořní embargo uvalené na Pásmo Gazy a dovézt humanitární pomoc tamním obyvatelům. Námořnictvo převezlo aktivisty do přístavu Ašdod.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

Izraelská armáda ve středu v Pásmu Gazy zabila dalších nejméně 64 Palestinců, uvedly místní úřady kontrolované Hamásem podle katarské televize al-Džazíra. Izraelský deník Ha'arec s odvoláním na zdravotníky informuje o 73 zabitých Palestincích v regionu od půlnoci. Nejméně dvacet lidí, včetně dětí, zahynulo podle listu při středečním izraelském útoku na budovu v centru města Gaza.

Hosté pořadu Události, komentáře týdne debatovali o aktuálním konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Řeč přišla i na aktivistku Gretu Thunbergovou nebo protesty proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho tvrdé imigrační politice. Tématem byla také nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Pozvání přijali glosátorka a satirička Zuzana Bubílková, novinářka a moderátorka Marie Bastlová, textař a antropolog Michal Horáček, někdejší disident, novinář a filantrop Jan Dobrovský a publicista Michael Durčák. Debatu vedla Jana Fabianová.

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam už podle agentury AFP doplula. Izraelské ministerstvo zahraničí předtím oznámilo, že posádka lodi Madleen je v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby zabránila tomu, že humanitární loď Madleen s prominentními propalestinskými aktivisty včetně Grety Thunbergové na palubě přistane u břehů Pásma Gazy. Plavidlo by se mělo do oblasti dostat ještě během neděle.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Studentští aktivisté zahájili ve středu na pražském Klárově třídenní stávku za klima. Vysokoškoláci protestují na univerzitách celkem v pěti městech kvůli klimatické krizi, která se podle nich zhoršuje. Upozornit chtějí třeba na nespravedlnost a neudržitelnost současného společenského nastavení. Během zahájení představili své požadavky zástupci hnutí Univerzity za klima, které stávku organizuje. Po úvodních proslovech se studenti rozešli na jednotlivé fakulty, kde stávka probíhá.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová vyvolala bouřlivou debatu, když se v době konfliktu v Pásmu Gazy vymezila proti Izraeli a postavila za Palestince. Naposledy se tak stalo v nizozemském Amsterdamu, kde během neděle protestovaly desítky tisíc lidí a žádaly od vlády důraznější řešení klimatické změny. Aktivistku za její výroky přitom kritizuje jak Jeruzalém, tak i někteří představitelé klimatického hnutí.

Soud v Malmö udělil pokutu švédské klimatické aktivistce Gretě Thunbergové za to, že minulý měsíc během blokády ropného terminálu neuposlechla příkaz policie opustit místo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na švédská média. Thunbergová vinu odmítla. Několik hodin po vynesení rozsudku se zúčastnila další protestní akce v přístavu, odkud ji policie násilím vyvedla.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Kyjevě setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Učinila tak v rámci mezinárodní pracovní skupiny, která má posoudit dopady ruské invaze na životní prostředí Ukrajiny.

Německá policie zasahující proti aktivistům protestujícím proti těžbě uhlí v Porýní v úterý zadržela Gretu Thunbergovou, uvedla agentura Reuters. Během odpoledne se tato Švédka se skupinou několika desítek dalších demonstrantů dostala k okraji povrchového dolu Garzweiler, kam je z bezpečnostních důvodů vstup zakázán. Úterní protest souvisí s vyklizením nedaleké vsi Lützerath, kterou čeká demolice kvůli dobývání uhlí.

Policie prakticky dokončila vyklízení západoněmeckého Lützerathu, když se jí podařilo dostat všechny zbývající demonstranty z přístřešků na stromech. Ekologičtí aktivisté si je vybudovali na protest proti demolici této vesnice kvůli rozšiřování hnědouhelného dolu. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na policii. V Lützerathu, který se v posledních dnech stal v Německu symbolem boje proti změnám klimatu, tak už zůstává jen dvojice aktivistů v podzemním tunelu.

Britský krajně pravicový influencer Andrew Tate předstoupil v Bukurešti před soud, který se zabýval jeho odvoláním proti uvalení třicetidenní vazby. Tribunál nakonec rozhodl, že kontroverzní Brit musí zůstat ve vazbě. Tate, který trvá na své nevině, je v Rumunsku obviněn ze znásilnění a založení zločinecké skupiny. Podobným obviněním čelil v minulosti i v Británii. Krátce před zatčením se navíc dostal do centra globální pozornosti twitterovou výměnou názorů s ekologickou aktivistkou Gretou Thunbergovou.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Tisíce převážně mladých lidí v pátek v Glasgow demonstrovali za rychlejší kroky k ochraně klimatu. Dělo se tak necelý týden poté, co v tomto skotském městě začala klimatická konference COP26. Účastníci demonstrace volajli po „systémových změnách“ a klimatické spravedlnosti, zejména pro chudší státy. Na transparentech byly k vidění slogany jako „Kapitalismus zabíjí planetu“, „Jednejte ihned!“ či „Dinosauři si také mysleli, že jim zbývá čas“, píše agentura DPA. Švédská aktivistka Greta Thunbergová v projevu po pochodu městem označila klimatickou konferenci za neúspěšnou a poznamenala, že světoví lídři usilují o zachování stávajícího pořádku. Dodala, že mladí lidé nestojí o prázdné sliby.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Prestižní časopis Time zvolil prvním dítětem roku patnáctiletou Američanku Gitanjali Raovou. List, který každoročně vybírá osobnost roku, se tak letos historicky poprvé letos zaměřil i na ty nejmenší. Mladou vědkyni umístil na titulní stranu za nemalé množství jejích vynálezů. Jedním z nich je například aplikace na detekci olova ve vodě.