Greta Thunbergová

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Studentští aktivisté zahájili ve středu na pražském Klárově třídenní stávku za klima. Vysokoškoláci protestují na univerzitách celkem v pěti městech kvůli klimatické krizi, která se podle nich zhoršuje. Upozornit chtějí třeba na nespravedlnost a neudržitelnost současného společenského nastavení. Během zahájení představili své požadavky zástupci hnutí Univerzity za klima, které stávku organizuje. Po úvodních proslovech se studenti rozešli na jednotlivé fakulty, kde stávka probíhá.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová vyvolala bouřlivou debatu, když se v době konfliktu v Pásmu Gazy vymezila proti Izraeli a postavila za Palestince. Naposledy se tak stalo v nizozemském Amsterdamu, kde během neděle protestovaly desítky tisíc lidí a žádaly od vlády důraznější řešení klimatické změny. Aktivistku za její výroky přitom kritizuje jak Jeruzalém, tak i někteří představitelé klimatického hnutí.

Soud v Malmö udělil pokutu švédské klimatické aktivistce Gretě Thunbergové za to, že minulý měsíc během blokády ropného terminálu neuposlechla příkaz policie opustit místo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na švédská média. Thunbergová vinu odmítla. Několik hodin po vynesení rozsudku se zúčastnila další protestní akce v přístavu, odkud ji policie násilím vyvedla.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Kyjevě setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Učinila tak v rámci mezinárodní pracovní skupiny, která má posoudit dopady ruské invaze na životní prostředí Ukrajiny.

Německá policie zasahující proti aktivistům protestujícím proti těžbě uhlí v Porýní v úterý zadržela Gretu Thunbergovou, uvedla agentura Reuters. Během odpoledne se tato Švédka se skupinou několika desítek dalších demonstrantů dostala k okraji povrchového dolu Garzweiler, kam je z bezpečnostních důvodů vstup zakázán. Úterní protest souvisí s vyklizením nedaleké vsi Lützerath, kterou čeká demolice kvůli dobývání uhlí.

Policie prakticky dokončila vyklízení západoněmeckého Lützerathu, když se jí podařilo dostat všechny zbývající demonstranty z přístřešků na stromech. Ekologičtí aktivisté si je vybudovali na protest proti demolici této vesnice kvůli rozšiřování hnědouhelného dolu. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na policii. V Lützerathu, který se v posledních dnech stal v Německu symbolem boje proti změnám klimatu, tak už zůstává jen dvojice aktivistů v podzemním tunelu.

Britský krajně pravicový influencer Andrew Tate předstoupil v Bukurešti před soud, který se zabýval jeho odvoláním proti uvalení třicetidenní vazby. Tribunál nakonec rozhodl, že kontroverzní Brit musí zůstat ve vazbě. Tate, který trvá na své nevině, je v Rumunsku obviněn ze znásilnění a založení zločinecké skupiny. Podobným obviněním čelil v minulosti i v Británii. Krátce před zatčením se navíc dostal do centra globální pozornosti twitterovou výměnou názorů s ekologickou aktivistkou Gretou Thunbergovou.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Tisíce převážně mladých lidí v pátek v Glasgow demonstrovali za rychlejší kroky k ochraně klimatu. Dělo se tak necelý týden poté, co v tomto skotském městě začala klimatická konference COP26. Účastníci demonstrace volajli po „systémových změnách“ a klimatické spravedlnosti, zejména pro chudší státy. Na transparentech byly k vidění slogany jako „Kapitalismus zabíjí planetu“, „Jednejte ihned!“ či „Dinosauři si také mysleli, že jim zbývá čas“, píše agentura DPA. Švédská aktivistka Greta Thunbergová v projevu po pochodu městem označila klimatickou konferenci za neúspěšnou a poznamenala, že světoví lídři usilují o zachování stávajícího pořádku. Dodala, že mladí lidé nestojí o prázdné sliby.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Prestižní časopis Time zvolil prvním dítětem roku patnáctiletou Američanku Gitanjali Raovou. List, který každoročně vybírá osobnost roku, se tak letos historicky poprvé letos zaměřil i na ty nejmenší. Mladou vědkyni umístil na titulní stranu za nemalé množství jejích vynálezů. Jedním z nich je například aplikace na detekci olova ve vodě.

To, co se vědcům při ochraně klimatu nepodařilo za třicet let, se možná teď podaří aktivistům nebo důsledkům koronaviru, který veřejnosti ukázal, že může omezit svou spotřebu a její dopady na životní prostředí. Myslí si to klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz, který byl hostem Událostí, komentářů. Za prioritní považuje teď to, aby politici při ochraně klimatu konali v souladu s odborníky.

Redaktoři maďarských státních médií potřebují povolení, aby mohli psát o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové nebo unijní politice. Zprávy vlivných lidskoprávních organizací mají dokonce zákaz zmiňovat. Informoval o tom zpravodajský server Politico, který se dostal k interním pokynům šéfů maďarských redakcí.

Nese známé jméno, spravuje ji ale někdo úplně jiný. Nebo zesměšňuje či šíří nepravdivé zprávy, autor je však neznámý. Facebook na začátku ledna omylem odkryl autory svých stránek. A veřejnost, novináři a hlavně ti, kdo jsou za tvorbu takových stránek placení, se od té doby zamýšlí, kde má anonymita místo, a kde už ne. Podle Jakuba Horáka, který se politickým marketingem živí, se z nejznámější sociální sítě stává klasické médium. A jako klasické médium by tedy podle něj měla dodržovat i určitá pravidla. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Emotivní reportáže, nečekané situace při natáčení, unikátní rozhovory či amatérské záběry. Jaká videa patřila na webu ČT24 v roce 2019 k nejsledovanějším? Zaujala například oprava vlaku Slovenská strela, rekonstrukce útoku na zastupujícího říšského protektora, ale i neobvyklá videa z přírody – jako například souboj kance s medvědem.

Osobností roku, kterou každoročně vybírá časopis Time, se stala švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Týdeník doprovodil její výběr titulkem „Síla mládí“.  V užším výběru studentka porazila mimo jiné amerického prezidenta Donalda Trumpa, šéfku Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiovou či prodemokratické demonstranty z Hongkongu.

Bohatství a plné supermarkety nebyly cílem hospodářské transformace po roce 1989, Česko primárně usilovalo o svobodu, suverenitu, demokracii a tržní ekonomiku. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl exprezident a porevoluční premiér i ministr financí Václav Klaus. Komentoval i soudobou kritiku privatizace – nikdo podle něj nikdy nesliboval, že všechny firmy po změně vlastníka obstojí.

Předseda dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jaroslav Matýs podle ministerstva zdravotnictví rezignoval. Nebude ani v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k reformě psychiatrické péče, sdělilo ministerstvo. Matýse kritizovali lidé s poruchami autistického spektra a rodiče těchto dětí za jeho výroky o autismu.

„Jak se opovažujete? Ukradli jste mi dětství a sny,“ znělo sálem na pondělním klimatickém summitu OSN. Šestnáctiletá školačka svým projevem zasáhla mnoho lidí po celém světě. Stalo se tak nejspíš i díky médiím, která fotkou Grety Thunbergové zaplnila titulní strany tištěných deníků i on-line serverů. Fenoménu dívky, která horuje za záchranu planety, se věnuje nedělní Newsroom ČT24.

Rakousko má za sebou poslední předvolební debatu před nedělními předčasnými volbami. Lídři nejsilnějších politických stran hovořili například o ochraně klimatu, migraci nebo reformě důchodového systému. Favoritem jsou lidovci bývalého kancléře Sebastiana Kurze.

Mladá švédská aktivistka za ochranu klimatu Greta Thunbergová je jednou ze čtyř osobností, které byly vyznamenány takzvanou alternativní Nobelovou cenou. Kromě ní letošní Cenu za správný život (Right Livelihood Award) dostal brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Davi Kopenawa, čínská bojovnice za práva žen Kuo Ťien-mej a marocká bojovnice za lidská práva a za nezávislost území Západní Sahary Amínátú Hajdarová.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová věnovala většinu svého prvního vystoupení na všeobecné rozpravě zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku tématu boje proti změnám klimatu. Hovořila ale také o nerespektování pravidel některými mocnostmi. Podle slovenských médií nepřímo kritizovala Rusko a syrský režim. Odsoudila současně šíření nenávisti a falešné propagandy a potlačování lidských práv, jehož se někteří dopouštějí s tím, že bojují proti extremismu.