Thunbergová se postavila za Palestince. Narazila na kritiku Izraele i klimatických aktivistů

Nahrávám video

Švédská aktivistka Greta Thunbergová vyvolala bouřlivou debatu, když se v době konfliktu v Pásmu Gazy vymezila proti Izraeli a postavila za Palestince. Naposledy se tak stalo v nizozemském Amsterdamu, kde během neděle protestovaly desítky tisíc lidí a žádaly od vlády důraznější řešení klimatické změny. Aktivistku za její výroky přitom kritizuje jak Jeruzalém, tak i někteří představitelé klimatického hnutí.

Mezi účastníky klimatického protestu v Amsterdamu byla aktivistka Thunbergová nebo bývalá hlavní tvář Evropské unie pro klimatickou politiku Frans Timmermans. Thunbergová však ve svém projevu proměnila ekologický protest v politický.

„Jakožto hnutí za klimatickou spravedlnost musíme naslouchat hlasům těch, kteří jsou utlačováni, a těch, kdo bojují za svobodu a spravedlnost,“ prohlásila během demonstrace mladá aktivistka, kterou na sociálních sítích Instagram a X sleduje zhruba dvacet milionů lidí.

Thunbergová poté předala slovo palestinským a afghánským aktivistkám. Organizátoři přitom podle agentury Reuters proslov jedné z nich utnuli, když zvolala heslo, které zavedli palestinští nacionalisté: „Od řeky k moři bude Palestina svobodná“.

Zatímco podle některých skupin věta volá pouze po osvobození palestinských území, jiné ji naopak vnímají jako antisemitskou výzvu ke zničení židovského státu. „Řeknu vám, že to, co Izrael v posledních 35 dnech dělá, tak tím páchá v mojí zemi genocidu,“ uvedla v proslovu aktivistka Sahar Shirzadová.

Téma palestinsko-izraelského konfliktu začalo rozdělovat ty, kteří do té doby stáli při sobě kvůli boji proti změnám klimatu. Další z projevů Švédky během demonstrace přerušil jeden z aktivistů, který přišel hlavně kvůli armujícímu stavu planety. „Přišel jsem kvůli klimatické demonstraci, ne politickému názoru,“ řekl muž, který se na pódiu přetahoval s Thunbergovou o mikrofon. 

Dvacetiletá dívka vyvolala bouři ohledně situace na Blízkém východě opakovaně. V říjnu například na sociálních sítích sdílela příspěvek, ve kterém se postavila na stranu Palestiny. „Dnes stávkujeme na znamení solidarity s Palestinou a Gazou. Svět se musí ozvat a vyzvat k okamžitému příměří, spravedlnosti a svobodě pro Palestince a všechny zasažené civilisty,“ napsala.

Izraelští aktivisté kritizují Thunbergovou

Thunbergová se přitom na sociálních sítích nezmínila o faktu, že teroristické hnutí Hamás, které Pásmu Gazy vládne, v Izraeli během útoku 7. října zmasakrovalo přes tisíc lidí.

Proti Thunbergové se v otevřeném dopise postavila stovka klimatických aktivistů z Izraele. „Vaše příšerně jednostranné, špatně informované a povrchní posty jsou v naprostém kontrastu s vaší schopností ponořit se hluboko do detailů a dostat se na dno složitých problémů. Myslíte si, že Hamás představuje lidská práva a svobodu? Myslete ještě jednou!“ stojí v dokumentu adresovanému aktivistce. 

Štěpit se začíná i klimatické hnutí Fridays for Future, které Thunbergová svými stávkami inspirovala. Na oficiálním mezinárodním účtu skupiny se objevily dnes už smazané příspěvky, jež označují Izrael za apartheidní systém. Od podobných vyjádření se zatím například distancovala její německá pobočka, která vyjádřila solidaritu s oběťmi Hamásu.

Palestinské téma je politicky štěpící, podotýká komentátor

Co se týče důvodů pro propalestinskou rétoriku mladé aktivistky, zahraničně-politický komentátor a předseda Syndikátu novinářů Adam Černý předestřel dvě hypotézy. „První je, že Thunbergová spontánně vyjadřuje svůj pocit nebo náladu. Druhou variantou může být, že aktivistka může instinktivně cítit možnost profilovat se na nějakém tématu, které zcela zjevně dostává do ulic statisíce lidí,“ vysvětlil.

Problémem podle něho je, že téma klimatického problému se týká celé zeměkoule a je univerzální, zatímco to blízkovýchodní je rozdělující i politicky štěpící. „Schází tam odsouzení toho teroristického útoku Hamásu. Myslím si, že lidé, kteří se takto jednoznačně postaví za Gazu, se dostávají na tenký led,“ dodal Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.