Frans Timmermans

Transformace hospodářství Evropské unie, velký klimatický plán s výhledem na rok 2050, ale také hlavní priorita předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Tato označení charakterizují Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), která se utvářela řadu let. Nařízení EU jsou koncipována na cílový rok 2050, ale dvacet let před touto metou je druhý styčný bod, kdy se bude revidovat, zda se daří nastolený plán dodržovat. Green Deal našel v Evropě horlivé zastánce i kritiky.

V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů. Ukázaly to výsledky hlasování po sečtení zhruba 98 procent odevzdaných hlasů. Volební účast podle předběžných výsledků dosáhla 77,7 procenta. Zda se Wildersovi podaří sestavit vládu, bude nyní záležet především na ochotě ostatních jít s ním do koalice. Zástupci dalších velkých stran se k tomu před volbami stavěli odmítavě a je možné, že nakonec vznikne vláda i bez Wilderse.

V nizozemských parlamentních volbách by podle zpřesněných odhadů vyhrála euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Získala by 35 mandátů, což je o 18 více než v roce 2021. Na druhém místě je s 25 mandáty společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, je zatím třetí s 24 mandáty.

V Nizozemsku vrcholí kampaň před volbami do dolní komory parlamentu, které se uskuteční ve středu. Obyvatelé zhruba sedmnáctimilionové země vyrazí k urnám předčasně, jelikož se během léta v polovině mandátu rozpadla vláda nizozemského premiéra Marka Rutteho. Ten již avizoval, že znovu do úřadu předsedy vlády kandidovat nehodlá.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová vyvolala bouřlivou debatu, když se v době konfliktu v Pásmu Gazy vymezila proti Izraeli a postavila za Palestince. Naposledy se tak stalo v nizozemském Amsterdamu, kde během neděle protestovaly desítky tisíc lidí a žádaly od vlády důraznější řešení klimatické změny. Aktivistku za její výroky přitom kritizuje jak Jeruzalém, tak i někteří představitelé klimatického hnutí.

Rok před koncem funkčního období se mění složení Evropské komise. Odešli už tři členové, například komisař pro klima Frans Timmermans se vrátil do nizozemské politiky. Zůstávající česká zástupkyně Věra Jourová tím naopak dostala na starost další agendu. Po evropských volbách v příštím roce vznikne Komise nová. Není vyloučeno, že znovu v čele s Ursulou von der Leyenovou.

Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra se má stát novým eurokomisařem z Nizozemska. Nahradí tak v Evropské komisi Franse Timmermanse, který se vrací do domácí politiky. Nizozemský premiér Mark Rutte před novináři potvrdil čtvrteční informaci, kterou přinesl deník Financial Times. Nominaci Hoekstry má zřejmě ještě schválit nizozemská vláda. Zatím není jasné, které portfolio 47letý křesťanský demokrat v Komisi převezme, uvedla agentura DPA.

Evropský komisař pro klima Frans Timmermans podal rezignaci a jeho agendu převezme místopředseda unijní exekutivy Maroš Šefčovič ze Slovenska. V úterním prohlášení to uvedla Evropská komise (EK). Dosavadní místopředseda komise Timmermans odchází z Bruselu, neboť v listopadových předčasných parlamentních volbách v Nizozemsku povede společnou kandidátku nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice.

Místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans ve čtvrtek oznámil, že se chce stát příštím nizozemským premiérem a že se v listopadu zúčastní předčasných parlamentních voleb. Předtím se bude ucházet o post lídra levicové koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice, uvedla agentura Reuters. Deník De Volkskrant dříve napsal, že kvůli tomu opustí funkci v unijní exekutivě.

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

Evropský parlament definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Evropská komise v úterý také přišla s návrhem, podle kterého by měly od roku 2030 být bezemisní i nové městské autobusy. Dojít by mělo i k postupnému snižování emisí u těžkých nákladních vozů.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

V Bruselu skončilo poslední ministerské zasedání v Radě EU pod českým vedením, na kterém jednali ministři životního prostředí. Právě v oblasti klimatu hlásí čeští vyjednavači úspěchy – ke schválení posunuli zásadní části takzvané Zelené dohody a balíčku Fit for 55, který má Unii do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. České předsednictví pochválil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který ho označil za jedno z nejúspěšnějších za dlouhá léta. Na konci roku předá Česko předsednictví Švédsku.

Česko má prvního zástupce mezi šéfy kabinetů v Evropské komisi. Na této úrovni se tvoří klíčová rozhodnutí. Na rozdíl od europoslanců nebo eurokomisařů, kteří mají pevně rozdělené počty mezi státy, má Česko i po 18 letech členství v počtu vysokých úředníků stále rezervy.

Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu skončila klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. Nenaplnily se tedy sobotní spekulace, že by vše mohlo skončit bezvýsledně a účastníci odjet, aniž by dosáhli dohody. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse není však dohoda zásadním krokem vpřed. Dostatečná není ani podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, i když vznik fondu považuje za důležitý.

Evropští politici dali najevo, že odmítají ustoupit z požadavku na udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. Klimatická konference COP27 oproti původnímu programu ještě neskončila, protože se účastníci dosud neshodli na znění závěrečné dohody. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že považuje za lepší dohodu vůbec nemít než mít dohodu, která by byla z pohledu EU špatná. Vyjednavači ani do sobotní půlnoci neoznámili výsledek jednání.

Počet zástupců fosilního průmyslu na každoroční klimatické konferenci letos stoupl. Lobbistů zastupujících uhlí, ropu nebo plyn přijelo do egyptského Šarm aš-Šajchu více než šest stovek. Část z nich se přitom objevuje přímo v delegacích zemí spojených s fosilním sektorem. Snaží se ovlivňovat zákonodárce v jejich rozhodování ohledně přijímaných opatření nebo získat část z plánovaných investic, uvedl vědecký tajemník Ústavu výzkumu globální změny Czech Globe Jiří Kolman. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena do soboty.

Pokud se o výhodnosti Zelené dohody (Green Deal) podaří přesvědčit Čechy, bude mít Evropská komise podle jejího místopředsedy Franse Timmermanse vyhráno a dokáže již přesvědčit každého. Na Green Deal summitu v Praze řekl, že zelená ekonomika nabídne více pracovních míst. Připustil však, že s transformací souvisejí rizika. Je podle něj potřeba zajistit, aby byla sociálně spravedlivá.

Kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje Evropská komise krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum o tom informovala předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny blíže nespecifikovala. Krátce předtím svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na pátek 9. září mimořádné jednání Rady ministrů Evropské unie pro energetiku s cílem obnovit fungování trhu s energiemi.

Ukrajina analyzuje škody a připravuje plán obnovy životního prostředí, který začne realizovat po válce. Bude ale trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Novinářům to před středečním zasedáním ministrů životního prostředí členských zemí EU v Praze řekl ukrajinský ministr Ruslan Strilec.

Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. V pondělí večer před takovým krokem v ruské státní televizi varoval vicepremiér Alexandr Novak. Řekl, že z takové situace by nikdo neměl prospěch. Americký prezident Joe Biden a bristký ministr energetiky v úterý oznámili zákaz dovozu ruské ropy.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který má na starosti klimatickou politiku, v úterý na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 v Glasgow slíbil, že EU vloží 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) do klimatického adaptačního fondu OSN. Tento fond poskytuje finance rozvojovým zemím postiženým dopady změn klimatu. Český premiér Andrej Babiš (ANO) dostal na summitu anticenu ekologických aktivistů za kritiku unijní klimatické politiky.

Evropská komise nesouhlasí s částí návrhů, které mají podle některých členských zemí včetně České republiky zastavit růst ceny energií. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová to prohlásila pro deník Financial Times. Špatný vývoj podle ní nelze zastavit krátkodobými kroky. Kritizovala také předloženou reformu pravidel trhu s elektřinou nebo navrhovanou přísnější regulaci obchodování s emisními povolenkami.