Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu skončila klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. Nenaplnily se tedy sobotní spekulace, že by vše mohlo skončit bezvýsledně a účastníci odjet, aniž by dosáhli dohody. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse není však dohoda zásadním krokem vpřed. Dostatečná není ani podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, i když vznik fondu považuje za důležitý.
Vznikne fond pro země ohrožené změnou klimatu. Ze závěrů COP27 je ale rozčarován Timmermans i šéf OSN
3 minuty
Události: Klimatická konference COP27 schválila závěrečnou deklaraci
V sobotu dali někteří evropští státníci najevo, že se nemíní vzdát ambice udržet oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia a jsou připraveni odjet bez dohody, nebude-li v ní obsažena. O půl šesté nedělního rána místního času však předseda konference Samí Šukrí poklepal kladívkem, což značí jednomyslnou shodu na závěrečném prohlášení COP27.
V prohlášení dvě stovky zemí znovu vyzývají k „urychlenému“ snížení emisí skleníkových plynů a potvrzují také dřívější závazek utlumit spalování uhlí. Text se ale nezmiňuje o konci ropy a zemního plynu. Prohlášení tak podle agentury DPA zůstává za požadavky mnoha států, klimatických aktivistů a ochránců životního prostředí, kteří považovali za naléhavé ukončení závislosti na špinavých zdrojích energie.
„Apeluji na vás, abyste tyto návrhy nevnímali jen jako slova na papíře, ale jako naši společnou zprávu světu, že jsme vyslyšeli volání našich vůdců i současných a budoucích generací, abychom nastavili správné tempo a směr zavádění cílů, které stanovila Pařížská dohoda,“ komentoval Šukrí přijetí dohody.
Státy mají podle prohlášení do příští klimatické konference vylepšit své plány na ochranu klimatu. Příští konference bude na konci příštího roku ve Spojených arabských emirátech.
Zásadní byla shoda na podobě fondu pro zranitelné země. Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. V závěru se nepíše o konkrétních sumách, ani o tom, kdo bude peníze poskytovat. Zvýhodněny mají být země, které jsou zvláště ohroženy, na což naléhala Evropská unie.
Vznik nového fondu nejdříve blokovaly Spojené státy, zatímco skupina známá pod označením G77 zahrnující více než 130 rozvojových zemí i Čínu naléhala na vznik fondu.
Krok ke klimatické spravedlnosti
Chudší země světa dohodu o vytvoření nového fondu vítají. Mezi nejaktivnější země v prosazování nového klimatického fondu patřil Pákistán, který letos postihly ničivé povodně. Jeho premiér Šahbáz Šaríf zřízení fondu přivítal a označil ho za „první rozhodující etapu na cestě ke klimatické spravedlnosti“.
Maledivská ministryně klimatu Aminas Šaunaová označila dohodu za „historickou pro lidi i planetu“. Ministryně ale byla kritická k té části dohody, která hovoří o udržení oteplení planety do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a snížení emisí skleníkových plynů. „Musíme postupně opustit fosilní paliva,“ vyzvala Šaunaová. Podle ní by nejpozději od roku 2025 emise měly začít klesat. Maledivy a další ostrovní státy ohrožují globální změny klimatu, které vedou k růstu hladin moří a oceánů.
„Máme kompromis, který nás uspokojil, ale nevyvolává radost,“ uvedla premiérka dalšího ostrovního státu, Barbadosu, Mia Mottleyová. I podle ní je dohoda o vytvoření fondu „historickým momentem“. „Konečně jsme dosáhli klimatické spravedlnosti,“ uvedl také ministr financí ostrovního státu Tuvalu Seve Paeniu.
Přispívat by do fondu měly rozvinuté země i některé mezinárodní finanční instituce. Například Čína, která je v současnosti největším znečišťovatelem ovzduší, ale nebude muset jako rozvíjející se ekonomika zpočátku peníze do fondu posílat. Podle agentury AP je ale možnost příspěvků od Pekingu stále na stole. Na čínském zapojení do financování kompenzačního fondu trvaly například USA nebo Evropská unie.
Není to dost, říká Guterres
Přes jednomyslnou shodu na závěrečném prohlášení je místopředseda Evropské komise Frans Timmermans k jeho znění kritický. Považuje dohodu za nedostatečnou a kritizoval závazky některých států ohledně úsilí o omezení růstu teploty. Dohoda podle něj nenutí velké emitenty skleníkových plynů vynakládat dostatečné dodatečné úsilí o urychlení snižování emisí.
I generální tajemník OSN António Guterres podle agentury AFP není spokojen, protože se nepodařilo „drasticky snížit“ emise. Považuje ale za důležitou dohodu na společném fondu pro kompenzaci klimatických škod. Je to podle něj „důležitý krok směrem ke spravedlnosti“, i když i on cítí, že „to není dost“. „Ale je to naléhavě potřebný politický signál ke znovunabytí ztracené důvěry,“ uvedl Guterres. Hlas zemí, které klimatická krize zasáhla nejtvrději, musí být slyšen, zdůraznil.
Jako nedostatečný hodnotí tlak na snižování emisí i expertka na klimatickou politiku v Greenpeace ČR Miriam Macurová. „Je zřejmé, že výsledky konference jsou diktovány hlasy fosilních a korporátních lobbistů, a nikoli potřebami a voláním těch nejzranitelnějších. Klimatická spravedlnost nebude dosažena bez splnění a zvýšení závazků v oblasti financování a adaptace na změnu klimatu, bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv a bez toho, aby bohaté země zaplatily za ztráty a škody způsobené nejzranitelnějším komunitám,“ uvedla.
Evropa je z výsledků rozpačitá
Výsledky konference vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale i podle nich málo ambiciózní.
„Neuvěřitelně mě zklamalo, že jsme to nezvládli dotáhnout dál,“ řekl serveru BBC britský vyjednavač Alok Sharma. „Museli jsme neuvěřitelně tvrdě bojovat, bez ustání, jako v bitvě, abychom zachovali to, co jsme prosadili v Glasgow,“ řekl Sharma s odkazem na loňskou klimatickou konferenci COP26 ve Skotsku, které předsedal.
Podle francouzské ministryně pro energetickou transformaci Agnès Pannierové-Runacherové výsledek COP27 celkově postrádá klimatické ambice. „Nedosáhli jsme žádného pokroku v otázce nutnosti vyvinout další úsilí pro snížení emisí skleníkových plynů a postupném vyřazení fosilních paliv. Je to skutečné zklamání,“ uvedla podle AFP ministryně.
„Učinili jsme průlom v oblasti klimatické spravedlnosti – s širokou koalicí států po letech stagnace,“ napsala na Twitteru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Svět ale podle ní zároveň „ztrácí drahocenný čas“ ve snaze udržet oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou kvůli nedostatečným ambicím snížit emise skleníkových plynů.
Zmocněnec české vlády pro mezinárodní jednání o životním prostředí Jan Dusík, který v Egyptě vedl českou předsednickou delegaci, ocenil, že do fondu pro zranitelné země budou nově přispívat i ty státy, které „se dosud hodnotily jako rozvojové, ale ve skutečnosti jsou již rozvinuté“.
Podle Dusíka nynější dohoda stále dává šanci na udržení oteplování pod 1,5 stupně navzdory tlakům některých zemí klimatické cíle oslabit. „Nemůžeme zvyšovat finanční prostředky a zároveň nechat stále růst emise skleníkových plynů,“ uvedl Dusík.
Na závazku udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s teplotou v předindustriálním období se shodli zástupci zemí světa v roce 2015 na klimatické konferenci ve Francii. Pařížská dohoda byla považována za velký průlom ve snahách o boj proti změně klimatu.
