Lidstvo musí tváří v tvář globálnímu oteplování a jeho zrychlujícím se dopadům začít spolupracovat, nebo zahyne. Zástupcům zemí, kteří se sešli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě, to v pondělí řekl generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého se svět řítí do klimatického pekla. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval na konferenci k přechodu ekonomik od uhlí k čistším zdrojům. Konference se účastní zástupci 195 států i Evropské unie.
„Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat, nebo zahynout. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevražda,“ prohlásil Guterres.
Jeho projev měl nastolit naléhavý tón na úvod konference OSN o změnách klimatu COP27 v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch. Zástupci zemí světa včetně Česka se na dvoutýdenním jednání budou zabývat tím, jak odvrátit klimatickou změnu, i když jejich pozornost rozptyluje ruská agrese na Ukrajině, prudká inflace a nedostatek energií.
Podle generálního tajemníka OSN je „nepřijatelné, skandální a sebedestruktivní“, že jiné krize, zejména válka na Ukrajině, odsunuly téma změny klimatu „do pozadí“.
„Emise skleníkových plynů stále rostou. Globální teploty stále rostou. A naše planeta se rychle blíží ke kritickým milníkům, které způsobí, že klimatický chaos bude nezvratný,“ řekl Guterres. „Jsme na cestě do klimatického pekla a nohu držíme na plynu.“
Ukončit spalování uhlí do roku 2040, zní výzva
Guterres vyzval k uzavření dohody mezi nejbohatšími a nejchudšími ekonomikami světa s cílem urychlit odklon od fosilních paliv. Pakt by podle něj také urychlil poskytování prostředků k tomu, aby chudší země mohly snížit emise a vyrovnaly se s nevyhnutelnými dopady globálního oteplování.
„Dvě největší ekonomiky – USA a Čína – nesou zvláštní odpovědnost za to, aby spojily úsilí k vytvoření této dohody,“ uvedl Guterres. Požádal také země, aby se dohodly na postupném ukončení spalování uhlí do roku 2040. Státy z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by této hranice podle něj měly dosáhnout už do roku 2030.
Guterres přišel i s konkrétní výzvou k budování systémů varování před extrémními projevy počasí na celém světě. Podle Světové meteorologické organizace (WMO), která vypracovala iniciativu „Včasné varování pro všechny“, by mělo být do toho do roku 2027 investováno v přepočtu zhruba 75 miliard korun. Cílem je, aby do té doby byl každý člověk pod ochranou takových systémů, řekl Guterres.
„Neustálý nárůst emisí skleníkových plynů působí jako turbo pro extrémní povětrnostní události na celém světě,“ řekl Guterres. Stále častější bouře, vedra, záplavy nebo sucha způsobují škody za stovky miliard dolarů a nutí už nyní dát se na útěk mnohem více lidí než války. Požadovaná suma má být investována do pozorování počasí, preventivních opatření, nouzových plánů a informační kampaně.
Systémy včasného varování nyní podle agentury DPA disponuje jen polovina zemí. Malé ostrovní země a chudé státy, které jsou zvláště zasaženy nárůstem globální teploty, jsou podle WMO nejméně připraveny. Podle generálního tajemníka WMO Petteriho Taalase by mohly být škody způsobené nebezpečnými meteorologickými událostmi zredukovány o 30 procent, pokud by byli lidé varováni v předstihu 24 hodin.
Macron: Neobětujeme závazky hrozbám Ruska
Také francouzský prezident Macron vyzval na konferenci země, aby přešly od uhlí k jiným zdrojům a pomohly v tomto směru i chudším státům. Dále vyjádřil podporu pro finanční pomoc zemím, které jsou mimořádně vystavené škodám způsobeným klimatickými změnami a nemohou kvůli tomu fungovat jako obvykle.
Klimatické cíle podle Macrona nesmějí být obětovány ruské agresi vůči Ukrajině. „Neobětujeme své klimatické závazky kvůli energetickým hrozbám Ruska.“
Také německý kancléř Olaf Scholz na konferenci prohlásil, že přechod od fosilních paliv k obnovitelné energii je kvůli ruskému napadení Ukrajiny naprosto nezbytný. Připustil, že Německo obnovilo provoz uhelných elektráren, je to ale podle něj jenom „nutnost a dočasná záležitost“ a příčinou je snížení energetických dodávek z Ruska. Německo je podle něj stále odhodláno vyřadit uhlí.
Britský premiér Rishi Sunak v Egyptě prohlásil, že Spojené království splní slib z loňské klimatické konference v Glasgow, jímž se zavázalo k ochraně lesů. Oznámil také, že Londýn poskytne dalších 90 milionů liber (2,5 miliardy korun) na ochranu lesů v Kongu, což je suma, která je nad 1,5 miliardy liber, k níž se Londýn zavázal na poslední konferenci.
Čína a Indie nedorazí
Konference, která potvrá dva týdny, se zúčastní zástupci 195 států i Evropské unie. V pátek je v Šarm aš-Šajchu očekáván americký prezident Joe Biden, naopak lídři Číny a Indie dorazit nemají.
Zpravodaj ČT David Borek míní, že nepřítomnost obou velmocí může mít manažerské důvody, tedy že jejich zástupci neměli čas dorazit, taktické důvody, tedy že nechtějí, aby na ně bylo tolik vidět, nebo mají v tuto chvíli jiné priority, ale i důvody strategické.
„Čína a Indie (možná) chtějí trochu umenšit svou angažovanost v této věci. Obě země procházejí bouřlivou modernizací, která v mnoha ohledech jede po úspěšných kolejích, po kterých projížděly předtím velké západní průmyslové velmoci. A samozřejmě součástí toho je masivní rozvoj spalování fosilních paliv kvůli energetice. Ono to dává oběma zemím sílu ekonomickou, potažmo vojenskou – proč se toho vzdávat, ve jménu nějakých klimatických cílů?“ uvedl v Horizontu ČT24 Borek s tím, že strategické, taktické a pouhé manažerské momenty se v uvažování obou zemí mohou propojovat.
Klíčových 1,5 stupně Celsia
Navzdory desetiletím klimatických jednání není podle Guterrese pokrok v záchraně planety před oteplováním dostatečný, protože jednotlivě země jednají příliš pomalu nebo neochotně.
Signatáři pařížské dohody o klimatu z roku 2015 se zavázali dosáhnout dlouhodobého cíle, aby globální teploty nestouply o více než 1,5 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí. Vědci tuto hodnotu stanovili jako strop pro zabránění katastrofické změně klimatu.
Guterres uvedl, že udržet si naději na splnění tohoto cíle znamená dosáhnout do roku 2050 celosvětově nulových čistých emisí.
Oteplování planety i stoupání hladin oceánů zrychluje, posledních osm let bylo nejteplejších v historii záznamů a odtávání ledovců už nic nezastaví, varovala v neděli WMO. Její šéf Taalas upozornil, že udržet oteplování pod dohodnutou hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou už se nejspíš nepodaří a katastrofální důsledky změn klimatu budou stále citelnější.
Česko podle Fialy přistoupí k novému závazku
„Zjednodušeně lze říci, že COP27 má podle předsedající země, tedy podle Egypta, čtyři hlavní cíle. Jedním z nich je revize závazků států v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, dále je to posun v oblasti přizpůsobení se dopadům negativní změny klimatu a posílení kapacity států být vůči těmto dopadům odolnější,“ uvedla ve vysílání Studia 6 analytička Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.
Jedním z ústředních bodů jednání má být posouzení praktické realizace odklonu od používání uhlí, jak bylo ujednáno na loňském klimatickém summitu ve Skotsku. Podle premiéra Petra Fialy (ODS), který Česko na konferenci zastupuje, se republika chystá přistoupit ke globálnímu závazku snížit do roku 2030 nejméně o třicet procent emise metanu v porovnání s rokem 2020.
Prohlásil také, že Česko na konferenci částečně zastupuje i Evropskou unii. EU je podle něj na cestě k tomu, aby se do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem, a snahou evropských zemí je přesvědčit ostatní státy, aby tento směr následovaly.
Fiala se také setkal mimo jiné s výkonným ředitelem norské energetické společnosti Equinor Andersem Opedalem. „Toto jednání bylo velmi důležité, protože Norsko patřilo v minulosti k zemím, které byly významným dodavatelem zemního plynu. Pak byla spolupráce přerušena a my jsme se dnes bavili o tom, jak bychom mohli na spolupráci znovu navázat,“ řekl Fiala. Cílem Česka je podle něj dosáhnout dlouhodobého kontraktu na norský plyn, což by pomohlo snížit závislost na Rusku.
Premiér navštívil také české vojáky působící na Sinajském poloostrově v rámci mezinárodní mise MFO (Multinational Force and Observers – Mnohonárodní síly a pozorovatelé).
Kompenzace pro chudší země
Podle Březovské bude velmi citlivou otázkou řešení takzvaného mechanismu řízení kompenzací, kterým by se vyrovnávaly ztráty a škody způsobené změnou klimatu. Jde o požadavek rozvojových států.
V neposlední řadě bude klíčová otázka financí, dodala analytička. Už v neděli se totiž delegáti shodli, že projednají, zda by měly bohaté státy vyplácet kompenzace chudším zemím ohroženým klimatickými změnami.
Belgie se nově zavázala, že dá za tímto účelem peníze rozvojovým zemím. Mosambiku poskytne 2,5 milionu eur (asi šedesát milionů korun), oznámil její ministr sociálních věcí Frank Vandenbroucke. Jde o sumu z balíku pomoci 25 milionů eur, které má dostat Mosambik v letech 2023 až 2028 na projekty, jako je například instalace solárních panelů v oblastech, které nejsou napojené na elektrickou síť.
Před Belgií se podle agentury Reuters k pomoci určené k náhradě škod a ztrát vzniklých klimatickými změnami zavázaly pouze Dánsko a Skotsko.
Německý kancléř Scholz uvedl, že loni Německo poskytlo chudým zemím na to, aby se vyrovnaly s klimatickou změnou, 5,3 miliardy eur (128 miliard korun), a dodal, že vláda chce v této pomoci pokračovat. Do programu ochrany, který má poskytnout zajištění chudým zemím v případě klimatické katastrofy, Německo vkládá 170 milionů eur (4,1 miliardy korun).
