Rozsah ničení amazonského pralesa se na začátku letošního roku zvětšil. Podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) v lednu a v únoru prales přišel o zhruba 630 kilometrů čtverečních své plochy, což je přibližně třikrát více než před rokem. Vývoj znepokojuje ekology, kteří upozorňují, že kvůli dešťům se odlesňování na začátku roku drželo spíše na nízkých hodnotách.
Velmi ničivý byl především leden, kdy se plocha vymýceného pralesa meziročně zečtyřnásobila. V únoru pak byla meziročně větší o 62 procent než před rokem. Amazonský deštný prales podle odhadů pokrývá plochu o rozloze 5,5 milionu kilometrů čtverečních, což je zhruba sedmdesátinásobek rozlohy Česka. Přibližně šedesát procent pralesa připadá na Brazílii.
Podle INPE by údaje za první dva měsíce měly být varováním pro úřady, že se situace zhoršuje. S tím souhlasí i ekologické skupiny, které dlouhodobě kritizují nedostatečnou snahu vlády chránit prales. Poukazují, že odlesňování zesílilo od příchodu k moci stávajícího prezidenta Jaira Bolsonara, který mluvil o větším hospodářském využití pralesa.
Odlesňování kvůli zemědělství a těžbě
Tisíce lidí tento týden demonstrovaly před sněmovnou v hlavním městě Brasília proti balíčku zákonů, jež by oslabily ochranu pralesa a rezervací, kde žijí původní obyvatelé. Zákony byly předloženy již v roce 2020, ale parlament se jimi dlouho nezabýval. Zákonodárci je „oprášili“ v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu a očekávaným dopadem na import některých surovin a hnojiv. Parlament ale nakonec hlasování odložil.
Za odlesňování často mohou nelegální podnikatelské aktivity, například zemědělství či těžba nerostů. Podle údajů INPE od srpna 2020 do července 2021 prales přišel o více než třináct tisíc kilometrů čtverečních své plochy, což je nejvíce za posledních patnáct let.
Brazilská vláda se na loňské klimatické konferenci v Glasgow zavázala, že do roku 2028 vymýtí nelegální odlesňování pralesa. Ekologické organizace ale mají pochybnosti, že se to Brazílii podaří.
