Deštný les

Vyšší teploty jsou klíčovým faktorem, který způsobuje, že ve světových lesích stále přibývá lián. Popínavé rostliny s dřevnatým stonkem přitom mohou škodit stromům, a tedy i lesům, které jsou klíčové pro pohlcování uhlíku.

Deštný prales je místo plné zvuků. Ozývají se odevšud – vydávají je ptáci, savci i hmyz, ale i vítr, stromy a voda. Pro biology je to jako koncert složený z tisícovek nástrojů. Jenže nový výzkum ukazuje, že tento orchestr zní v poslední době rozladěně – jeho harmonii narušují podle studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences hlavně opakované požáry.

Rozsah ničení amazonského pralesa se na začátku letošního roku zvětšil. Podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) v lednu a v únoru prales přišel o zhruba 630 kilometrů čtverečních své plochy, což je přibližně třikrát více než před rokem. Vývoj znepokojuje ekology, kteří upozorňují, že kvůli dešťům se odlesňování na začátku roku drželo spíše na nízkých hodnotách.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o pětinu, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem výroční zprávu vlády zveřejněné ve čtvrtek o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady potírají nelegální odlesňování.

Podle nového výzkumu jsou ty nejčistější části amazonského deštného pralesa stále ještě bez přímého kontaktu s lidmi, přesto jsou i ony ovlivněny klimatickými změnami způsobenými člověkem. Nové analýzy údajů shromážděných za poslední čtyři desetiletí ukazují, že se tam nejen snížil počet ptáků, ale u většiny zkoumaných druhů se změnila i velikost těla a délka křídel. Tyto tělesné proměny ptáků jsou podle vědců logickou evoluční reakcí na stále teplejší a suché klima.

Dopady klimatických změn, které se projevily v amazonském deštném pralese už před příchodem evropských kolonistů po roce 1492, vedly k tomu, že populace původních obyvatel byly na ústupu před takzvaným „velkým vymíráním“. Tuto možnost popsal nový výzkum, který analyzoval údaje o pylu a dřevěném uhlí z celé Amazonie.

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.

Rozsah ničení deštného pralesa ve světě se v loňském roce zvýšil a dosáhl třetí nejvyšší hodnoty za posledních dvacet let. Plocha pralesa se snížila o 4,2 milionu hektarů, což je zhruba rozloha Nizozemska. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje organizace Global Forest Watch (GFW). Rozloha odlesnění se meziročně zvýšila o 12 procent. Situace se zhoršila v Latinské Americe, zatímco v jihovýchodní Asii se mírně zlepšila.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech, a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

Brazílii v posledních týdnech sužuje nejen pandemie covidu-19, ale znovu také požáry amazonského deštného pralesa. Jen za prvních deset dní tohoto měsíce zaznamenal brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) přes 10 tisíc požárů lesa v Amazonii, což je o 17 procent více než ve stejném období loni a nejvíc za deset let. Sezona, v níž je tradičně nejvíce lesních požárů, v Brazílii přitom teprve začíná.

Dosud nepozorovanou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů zastoupený i olomouckou přírodovědeckou fakultou. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice jsou tvarem téměř k nerozeznání od svých larev.

V brazilském deštném pralese byl poprvé objeven smrtící virus, který je schopný zničit celé populace žab. Podle biologů vyvolává nález obavy z katastrofálního poškození populací tamních obojživelníků.

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům. Spolek je součástí nového konsorcia United for the Development of the Amazon (UNIDA), které vedou vědci Mendelovy univerzity v Brně.