Brněnští výzkumníci budou mít základnu v ekvádorském pralese

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům. Spolek je součástí nového konsorcia United for the Development of the Amazon (UNIDA), které vedou vědci Mendelovy univerzity v Brně.

Výhledově chce konsorcium působit i v Peru, Kolumbii a Brazílii. Zaměří se hlavně na problém odlesňování, v jeho plánech je také vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje a podpora společenské odpovědnosti. Dalšími členy jsou univerzity Karlova, Masarykova, Palackého a Česká zemědělská univerzita.

„Deforestace je problém číslo jedna, je spojený s globální klimatickou změnou, se zánikem domorodých kultur a dalšími jevy, které zasluhují mimořádnou pozornost,“ řekl novinářům Miroslav Horák z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity.

Věda i ochrana území

Organizace Forest.ink působí v ekvádorské Amazonii už několik let, konkrétně na území El Paraíso o rozloze necelých 600 hektarů, které je součástí rozsáhlejší rezervace Runahurco. „Naším cílem je vykupovat pozemky hraničící s územím El Paraíso, a vytvořit tak nárazníkové ochranné pásmo,“ uvedl Radim Ondříšek z Forest.ink.

V připravované malé stanici bude zázemí asi pro deset lidí, kromě pracovníků neziskové organizace tam budou vyjíždět také čeští výzkumníci. „Mohou zkoumat, co je zajímá a co je v souladu s našimi záměry,“ uvedl Ondříšek. Organizace plánuje zřídit u základny také lesní školku a botanickou zahradu.

Hektar lesa v Ekvádoru v současnosti stojí kolem dvou tisíc amerických dolarů (51 650 korun). Vykupování pozemků je financováno z privátních zdrojů, většinou přispívají Češi, ale také další lidé z Evropy a místní z Ekvádoru.

2 minuty
Vědci vs. velkoprůmysl: Boj o osud pralesa na Borneu
Zdroj: ČT24

Proč chránit prales?

Odlesňování amazonského deštného pralesa způsobuje neustálé vymírání druhů a přispívá ke klimatické změně. „Tempo deforestace v posledních letech stále roste. Asi 7900 kilometrů čtverečních největšího deštného pralesa světa, tedy oblast přibližně pětkrát větší, než je Londýn, bylo v období od srpna 2017 do července 2018 zničeno. Příčinou je zejména nelegální těžba dřeva,“ uvedl Horák.

Projekt organizace Forest.ink je výjimečný v tom, že nabízí majitelům pozemků v podstatě stejné ceny jako těžaři s tím, že území zůstane zachováno. „Spolu s akademiky a místní veřejností připravíme udržitelné programy využitelnosti pro ekoturistiku, zemědělství, rybářství a podobně,“ doplnil Ondříšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...