Brněnští výzkumníci budou mít základnu v ekvádorském pralese

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům. Spolek je součástí nového konsorcia United for the Development of the Amazon (UNIDA), které vedou vědci Mendelovy univerzity v Brně.

Výhledově chce konsorcium působit i v Peru, Kolumbii a Brazílii. Zaměří se hlavně na problém odlesňování, v jeho plánech je také vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje a podpora společenské odpovědnosti. Dalšími členy jsou univerzity Karlova, Masarykova, Palackého a Česká zemědělská univerzita.

„Deforestace je problém číslo jedna, je spojený s globální klimatickou změnou, se zánikem domorodých kultur a dalšími jevy, které zasluhují mimořádnou pozornost,“ řekl novinářům Miroslav Horák z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity.

Věda i ochrana území

Organizace Forest.ink působí v ekvádorské Amazonii už několik let, konkrétně na území El Paraíso o rozloze necelých 600 hektarů, které je součástí rozsáhlejší rezervace Runahurco. „Naším cílem je vykupovat pozemky hraničící s územím El Paraíso, a vytvořit tak nárazníkové ochranné pásmo,“ uvedl Radim Ondříšek z Forest.ink.

V připravované malé stanici bude zázemí asi pro deset lidí, kromě pracovníků neziskové organizace tam budou vyjíždět také čeští výzkumníci. „Mohou zkoumat, co je zajímá a co je v souladu s našimi záměry,“ uvedl Ondříšek. Organizace plánuje zřídit u základny také lesní školku a botanickou zahradu.

Hektar lesa v Ekvádoru v současnosti stojí kolem dvou tisíc amerických dolarů (51 650 korun). Vykupování pozemků je financováno z privátních zdrojů, většinou přispívají Češi, ale také další lidé z Evropy a místní z Ekvádoru.

Nahrávám video
Vědci vs. velkoprůmysl: Boj o osud pralesa na Borneu
Zdroj: ČT24

Proč chránit prales?

Odlesňování amazonského deštného pralesa způsobuje neustálé vymírání druhů a přispívá ke klimatické změně. „Tempo deforestace v posledních letech stále roste. Asi 7900 kilometrů čtverečních největšího deštného pralesa světa, tedy oblast přibližně pětkrát větší, než je Londýn, bylo v období od srpna 2017 do července 2018 zničeno. Příčinou je zejména nelegální těžba dřeva,“ uvedl Horák.

Projekt organizace Forest.ink je výjimečný v tom, že nabízí majitelům pozemků v podstatě stejné ceny jako těžaři s tím, že území zůstane zachováno. „Spolu s akademiky a místní veřejností připravíme udržitelné programy využitelnosti pro ekoturistiku, zemědělství, rybářství a podobně,“ doplnil Ondříšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026
Načítání...