Brněnští výzkumníci budou mít základnu v ekvádorském pralese

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům. Spolek je součástí nového konsorcia United for the Development of the Amazon (UNIDA), které vedou vědci Mendelovy univerzity v Brně.

Výhledově chce konsorcium působit i v Peru, Kolumbii a Brazílii. Zaměří se hlavně na problém odlesňování, v jeho plánech je také vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje a podpora společenské odpovědnosti. Dalšími členy jsou univerzity Karlova, Masarykova, Palackého a Česká zemědělská univerzita.

„Deforestace je problém číslo jedna, je spojený s globální klimatickou změnou, se zánikem domorodých kultur a dalšími jevy, které zasluhují mimořádnou pozornost,“ řekl novinářům Miroslav Horák z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity.

Věda i ochrana území

Organizace Forest.ink působí v ekvádorské Amazonii už několik let, konkrétně na území El Paraíso o rozloze necelých 600 hektarů, které je součástí rozsáhlejší rezervace Runahurco. „Naším cílem je vykupovat pozemky hraničící s územím El Paraíso, a vytvořit tak nárazníkové ochranné pásmo,“ uvedl Radim Ondříšek z Forest.ink.

V připravované malé stanici bude zázemí asi pro deset lidí, kromě pracovníků neziskové organizace tam budou vyjíždět také čeští výzkumníci. „Mohou zkoumat, co je zajímá a co je v souladu s našimi záměry,“ uvedl Ondříšek. Organizace plánuje zřídit u základny také lesní školku a botanickou zahradu.

Hektar lesa v Ekvádoru v současnosti stojí kolem dvou tisíc amerických dolarů (51 650 korun). Vykupování pozemků je financováno z privátních zdrojů, většinou přispívají Češi, ale také další lidé z Evropy a místní z Ekvádoru.

2 minuty
Vědci vs. velkoprůmysl: Boj o osud pralesa na Borneu
Zdroj: ČT24

Proč chránit prales?

Odlesňování amazonského deštného pralesa způsobuje neustálé vymírání druhů a přispívá ke klimatické změně. „Tempo deforestace v posledních letech stále roste. Asi 7900 kilometrů čtverečních největšího deštného pralesa světa, tedy oblast přibližně pětkrát větší, než je Londýn, bylo v období od srpna 2017 do července 2018 zničeno. Příčinou je zejména nelegální těžba dřeva,“ uvedl Horák.

Projekt organizace Forest.ink je výjimečný v tom, že nabízí majitelům pozemků v podstatě stejné ceny jako těžaři s tím, že území zůstane zachováno. „Spolu s akademiky a místní veřejností připravíme udržitelné programy využitelnosti pro ekoturistiku, zemědělství, rybářství a podobně,“ doplnil Ondříšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...