V Brazílii za rok zmizelo přes 13 tisíc čtverečních kilometrů pralesa. Mýcení vzrostlo nejvíce za 15 let

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o pětinu, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem výroční zprávu vlády zveřejněné ve čtvrtek o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady potírají nelegální odlesňování.

Amazonský prales v Brazílii mezi srpnem 2020 a červencem letošního roku podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) přišel o 13 235 kilometrů čtverečních své rozlohy. Zjištění se opírá o satelitní data.

Zpráva INPE se sice dočkala zveřejnění ve čtvrtek, datována ale byla už 27. října, tedy před začátkem klimatické konference COP26 v Glasgow. Úřady tak podle zpravodajského webu BBC s jejím zveřejněním patrně čekaly, až konference skončí.

„Je to ostuda. Je to zločin,“ zdůrazňuje Márcio Astrini, šéf sítě ekologických neziskových skupin Observatorio del Clima. „Vidíme ničení amazonského deštného pralesa vládou, která ničení životního prostředí učinila svou veřejnou politikou,“ dodává.

Brazilský ministr životního prostředí Joaquim Leite poznamenal, že data představují „výzvu“. Úřady podle něj musí „proti těmto zločinům“ důrazněji postupovat. Zároveň ale doplnil, že „údaje zrovna neodrážejí situaci z posledních několika měsíců“.

Ke zrychlenému tempu odlesňování dochází, přestože se prezident Bolsonaro nyní snaží ukázat, že jeho vláda to s ochranou amazonského pralesa myslí vážně. Na nedávné klimatické konferenci COP26 v Glasgow brazilská vláda oznámila závazek ukončit nelegální odlesňování do roku 2028, což by vyžadovalo výrazné meziroční poklesy.

Rychlejší těžba za Bolsonara

Bývalý armádní důstojník a nyní prezident Bolsonaro však stále volá po rozšíření těžby a komerčního zemědělství v chráněných částech pralesa.

Před začátkem jeho prezidentského mandátu v lednu 2019 nezaznamenala brazilská Amazonie meziroční úbytek lesů přesahující deset tisíc kilometrů čtverečních. V letech 2009 až 2018 bylo v průměru ročně vykáceno 6500 kilometrů čtverečních pralesa. Od té doby ale roční průměr vyskočil na 11 405 kilometrů čtverečních.

Amazonie se rozkládá na území několika států, ze šedesáti procent leží v Brazílii. Deštný les dokáže pohltit významné množství uhlíku, čímž přispívá ke zpomalení globálního oteplování. Vědci ale varují, že tuto schopnost začíná ztrácet. Amazonský les je domovem zhruba tří milionů rostlinných a živočišných druhů, stejně jako milionu původních amerických obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 41 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...