Brazilská vláda upřednostňuje krátkodobý zisk, komentuje odborník přístup k pralesu

Vláda brazilského prezidenta Jaira Bolsonara oznámila, že odmítne 20 milionů dolarů (465 milionů korun) nabízených státy G7 na hašení amazonského pralesa. Podle Bohdana Lojky z České zemědělské univerzity je její přístup tolerující vypalování ukázkou upřednostnění krátkodobého zisku před dlouhodobou udržitelností. Bolsonaro také obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který pomoc navrhl, z kolonialistického útoku. Po Macronovi žádá omluvu.

Požáry v amazonském pralese se staly jedním z hlavních témat summitu G7. Jen v Brazílii se počet požárů od ledna proti stejnému období loňského roku zvýšil o 83 procent. Celkem jich úřady napočítaly téměř 80 tisíc.

„Brazilské vládě se od roku 2005 podařilo výrazně snížit deforestaci, tedy odlesňování, byly za to vysoké tresty a pokuty. Prezident Bolsonaro jakoby přivřel oči a tím dal zelenou těžařům i zemědělcům, aby káceli prales dál,“ komentoval to Bohdan Lojka z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Varoval, že se může změnit malý vodní cyklus, jímž prales udržuje vlhké klima. To by pak mohlo vést k vysušení Amazonie. „Z hlediska krátkodobého zisku je to logické, ale z hlediska dlouhodobé udržitelnosti to samozřejmě logické není,“ zhodnotil Bolsonarův přístup k pralesu.

Podle ekologa Radima Matuly z katedry ekologie lesa ČZU požáry uvolnily kolem 228 megatun oxidu uhličitého, což je nejvíc od roku 2010. „Je třeba dodat, že není suchý rok,“ podotkl.

Většinu jich mají na svědomí zemědělci a pastevci, kteří chtějí získat novou půdu, ale i těžařské společnosti. „Je to nejjednodušší metoda,“ posteskl si Matula. Upozornil, že hlavní funkcí pralesa je vazba uhlíku. „Co my vyprodukujeme auty, stromy do sebe navážou.“

2 minuty
Události: Bolsonaro odmítá peníze od G7, po Macronovi chce omluvu
Zdroj: ČT24

Odmítnutá G7 a rozhádaní prezidenti

Macron v pondělí na závěr summitu zemí G7 oznámil, že se členové skupiny dohodli uvolnit na pomoc v boji s požáry v Amazonii 20 milionů dolarů (465 milionů korun). Brazilský prezident Jair Bolsonaro ovšem tuto pomoc odmítá přijmout, dokud se mu Macron neomluví za údajné urážky.

„Macron by měl nejdříve vzít zpátky urážky vůči mně,“ prohlásil brazilský prezident. „Nazval mě lhářem. Než spolu začneme hovořit nebo přijmeme cokoli od Francie… musí vzít tato slova zpět, pak spolu budeme rozmlouvat,“ dodal Bolsonaro.

Mezi oběma státníky v posledních dnech proběhla prudká výměna invektiv. Macron před časem brazilského prezidenta obvinil, že lhal, když v červnu slíbil, že bude bojovat s klimatickými změnami. V pondělí pak vyjádřil naději, že Brazílie bude mít brzy nového prezidenta, který bude kompetentní. Nezvykle ostrou kritikou tak reagoval i na Bolsonarův krok, jímž na Facebooku podpořil komentářem sexistický útok na Macronovu manželku Brigitte.

Bolsonaro minulý týden Francii obvinil z kolonialistického smýšlení a vměšování do vnitřních záležitostí Brazílie. „Musíme reagovat, jsme amazonská země,“ reagoval Macron. Součástí Francie je i její zámořské území Francouzská Guyana, která sousedí s Brazílií a na jejímž území je rovněž část amazonského pralesa. Amazonii šéf Elysejského paláce označil za „zelené plíce planety“ a doplnil, že o podobné pomoci uvažují země G7 také v případě Afriky, kde rovněž hoří deštné pralesy.

Pomoc při hašení požárů v amazonském pralese podpořil podle Macrona také americký prezident. Donald Trump se ovšem později na Twitteru přiklonil na stranu brazilského prezidenta. Bolsonaro podle něj „velmi tvrdě pracuje na amazonských požárech a ve všech ohledech odvádí skvělou práci pro brazilský lid“. 

„Zalesněte si Evropu“

Šéf úřadu brazilského prezidenta v úterý na sociálních sítích uvedl, že Evropa má nabízené peníze použít spíše na zalesňování svého kontinentu. Podle některých zdrojů nicméně brazilské ministerstvo zahraničí nařídilo velvyslancům v zemích G7 a evropských státech, aby si nebrali dovolenou a byli k dispozici pro diplomatická jednání.

„Děkujeme, ale možná by ty peníze měly být použity na zalesňování Evropy. Macron nedokázal zabránit požáru kostela, který je světovým (kulturním) dědictvím, a chce poučovat naši zemi?“ řekl serveru O Globo šéf úřadu prezidenta Onyx Lorenzoni s odkazem na letošní požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Dodal, že Brazílie by mohla ostatní učit, jak chránit lesy.

„Brazílie je demokratická a svobodná země a nikdy neprováděla kolonialistické či imperialistické praktiky, což je možná cíl francouzského (prezidenta) Macrona, který mimochodem čelí doma kritice,“ dodal Lorenzoni s odkazem na protimacronovské demonstrace, jež trvají už od loňska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
před 1 hhodinou

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
05:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín hlasování vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus sestavit vládu. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
09:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 8 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 9 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 16 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...