Brazilská vláda upřednostňuje krátkodobý zisk, komentuje odborník přístup k pralesu

Vláda brazilského prezidenta Jaira Bolsonara oznámila, že odmítne 20 milionů dolarů (465 milionů korun) nabízených státy G7 na hašení amazonského pralesa. Podle Bohdana Lojky z České zemědělské univerzity je její přístup tolerující vypalování ukázkou upřednostnění krátkodobého zisku před dlouhodobou udržitelností. Bolsonaro také obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který pomoc navrhl, z kolonialistického útoku. Po Macronovi žádá omluvu.

Požáry v amazonském pralese se staly jedním z hlavních témat summitu G7. Jen v Brazílii se počet požárů od ledna proti stejnému období loňského roku zvýšil o 83 procent. Celkem jich úřady napočítaly téměř 80 tisíc.

„Brazilské vládě se od roku 2005 podařilo výrazně snížit deforestaci, tedy odlesňování, byly za to vysoké tresty a pokuty. Prezident Bolsonaro jakoby přivřel oči a tím dal zelenou těžařům i zemědělcům, aby káceli prales dál,“ komentoval to Bohdan Lojka z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Varoval, že se může změnit malý vodní cyklus, jímž prales udržuje vlhké klima. To by pak mohlo vést k vysušení Amazonie. „Z hlediska krátkodobého zisku je to logické, ale z hlediska dlouhodobé udržitelnosti to samozřejmě logické není,“ zhodnotil Bolsonarův přístup k pralesu.

Video Studio ČT24
video

Komentář Bohdana Lojky k požárům v Amazonii

Komentář Bohdana Lojky k požárům v Amazonii

Horizont ČT24: Požáry pralesa v Amazonii a komentář ekologa Radima Matuly

Hašení požárů v Amazonii komplikuje nedostatek lidí a vybavení

Podle ekologa Radima Matuly z katedry ekologie lesa ČZU požáry uvolnily kolem 228 megatun oxidu uhličitého, což je nejvíc od roku 2010. „Je třeba dodat, že není suchý rok,“ podotkl.

Většinu jich mají na svědomí zemědělci a pastevci, kteří chtějí získat novou půdu, ale i těžařské společnosti. „Je to nejjednodušší metoda,“ posteskl si Matula. Upozornil, že hlavní funkcí pralesa je vazba uhlíku. „Co my vyprodukujeme auty, stromy do sebe navážou.“

Video Události
video

Události: Bolsonaro odmítá peníze od G7, po Macronovi chce omluvu

Odmítnutá G7 a rozhádaní prezidenti

Macron v pondělí na závěr summitu zemí G7 oznámil, že se členové skupiny dohodli uvolnit na pomoc v boji s požáry v Amazonii 20 milionů dolarů (465 milionů korun). Brazilský prezident Jair Bolsonaro ovšem tuto pomoc odmítá přijmout, dokud se mu Macron neomluví za údajné urážky.

„Macron by měl nejdříve vzít zpátky urážky vůči mně,“ prohlásil brazilský prezident. „Nazval mě lhářem. Než spolu začneme hovořit nebo přijmeme cokoli od Francie… musí vzít tato slova zpět, pak spolu budeme rozmlouvat,“ dodal Bolsonaro.

Mezi oběma státníky v posledních dnech proběhla prudká výměna invektiv. Macron před časem brazilského prezidenta obvinil, že lhal, když v červnu slíbil, že bude bojovat s klimatickými změnami. V pondělí pak vyjádřil naději, že Brazílie bude mít brzy nového prezidenta, který bude kompetentní. Nezvykle ostrou kritikou tak reagoval i na Bolsonarův krok, jímž na Facebooku podpořil komentářem sexistický útok na Macronovu manželku Brigitte.

Bolsonaro minulý týden Francii obvinil z kolonialistického smýšlení a vměšování do vnitřních záležitostí Brazílie. „Musíme reagovat, jsme amazonská země,“ reagoval Macron. Součástí Francie je i její zámořské území Francouzská Guyana, která sousedí s Brazílií a na jejímž území je rovněž část amazonského pralesa. Amazonii šéf Elysejského paláce označil za „zelené plíce planety“ a doplnil, že o podobné pomoci uvažují země G7 také v případě Afriky, kde rovněž hoří deštné pralesy.

Pomoc při hašení požárů v amazonském pralese podpořil podle Macrona také americký prezident. Donald Trump se ovšem později na Twitteru přiklonil na stranu brazilského prezidenta. Bolsonaro podle něj „velmi tvrdě pracuje na amazonských požárech a ve všech ohledech odvádí skvělou práci pro brazilský lid“. 

„Zalesněte si Evropu“

Šéf úřadu brazilského prezidenta v úterý na sociálních sítích uvedl, že Evropa má nabízené peníze použít spíše na zalesňování svého kontinentu. Podle některých zdrojů nicméně brazilské ministerstvo zahraničí nařídilo velvyslancům v zemích G7 a evropských státech, aby si nebrali dovolenou a byli k dispozici pro diplomatická jednání.

„Děkujeme, ale možná by ty peníze měly být použity na zalesňování Evropy. Macron nedokázal zabránit požáru kostela, který je světovým (kulturním) dědictvím, a chce poučovat naši zemi?“ řekl serveru O Globo šéf úřadu prezidenta Onyx Lorenzoni s odkazem na letošní požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Dodal, že Brazílie by mohla ostatní učit, jak chránit lesy.

„Brazílie je demokratická a svobodná země a nikdy neprováděla kolonialistické či imperialistické praktiky, což je možná cíl francouzského (prezidenta) Macrona, který mimochodem čelí doma kritice,“ dodal Lorenzoni s odkazem na protimacronovské demonstrace, jež trvají už od loňska.