Amazonský prales

Několik desítek bojovníků z kmene Munduruku prosekávalo amazonský prales, aby vyznačily hranice svého území. Oblast měla označit brazilská vláda, která to doposud neučinila. Kmen bojuje za ochranu své půdy proti invazi nelegálních dřevorubců a zlatokopů, kteří znečišťují řeky a ohrožují místní ekosystém. Ochránci životního prostředí zdůrazňují, že úsilí domorodých obyvatel je klíčové pro zpomalení globálního oteplování. Přestože vláda uznala několik nových rezervací, mnoho dalších území zůstává bez ochrany a čelí rizikům kvůli plánovaným infrastrukturním projektům, jako je například výstavba vodní elektrárny a železnice.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Den před zahájením amazonského summitu v brazilském Belému vyrazili brazilští původní obyvatelé do ulic. Chtěli tak upozornit na opomíjení vládou a na násilí páchaném na jejich lidech. Toho se nejčastěji dopouštějí právě nelegální těžaři dřeva a horníci v Amazonii. Latinskoamerické státy na summitu vyzvaly rozvinuté země, aby naplnily své závazky spojené s klimatickými změnami a přispěly k získávání 200 miliard dolarů ročně do roku 2030 do fondu biodiverzity, píše agentura Reuters.

Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesa. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zničená plocha snížila o více než 42 procent. Administrativa prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy považuje vývoj mimo jiné za důsledek vládních opatření. Poslední údaje ocenili i ekologové, upozorňují ale, že k úplnému zastavení odlesňování vede ještě dlouhá cesta.

Kolaps více než pětiny světových ekosystémů, včetně Amazonského pralesa, by mohl přijít dříve, než se vědci původně domnívali. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis Nature Sustainability. Výzkum je v rozporu s odhady Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten předpokládá, že takzvaný bod zvratu – rychlá, obrovská a nevratná klimatická změna – jehož překročení může vést k velkým proměnám celého systému u Amazonského pralesa, hrozí až v roce 2100.

Rozsah ničení amazonského pralesa se na začátku letošního roku zvětšil. Podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) v lednu a v únoru prales přišel o zhruba 630 kilometrů čtverečních své plochy, což je přibližně třikrát více než před rokem. Vývoj znepokojuje ekology, kteří upozorňují, že kvůli dešťům se odlesňování na začátku roku drželo spíše na nízkých hodnotách.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o pětinu, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem výroční zprávu vlády zveřejněné ve čtvrtek o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady potírají nelegální odlesňování.

„Zabránit, zastavit a zvrátit hroucení ekosystémů na každém kontinentu a v každém oceánu.“ OSN vyhlásila ekologickou desetiletou výzvu, snadná ale není, možná v lecčems i nereálná. Na řadě míst planety může být už pozdě, oteplování oceánů nevratně ničí korálové útesy, dramaticky ubývají po celé planetě rozlohy pralesů. Proti se navíc mohou postavit lokální vlády, které nemají životní prostředí jako svoji prioritu. To se hodně vytýká například Brazílii, konkrétně prezidentu Jairu Bolsonarovi. Požáry a systematické kácení amazonského pralesa je ale jen jednou z mnoha ran na solar planety, která je kromě člověka domovem pro více než osm milionů druhů živočichů.

Oblasti amazonské džungle v severozápadní části Brazílie procházejí těžkou zkouškou. V uplynulých několika dnech tu hasiči řešili řadu rozsáhlých požárů. První plameny zaznamenali už 9. srpna. Na některých místech sami zapalují kontrolované ohně, aby plánovaným vypalováním předešli vzniku rozsáhlých požárů. Zatím ale není řádení živlu tak masivní, jako bylo v létě roku 2019.

Domorodá skupina Janomamů žije v severní oblasti Amazonského pralesa na hranicích Brazílie a Venezuely. Začátkem dubna 2020 se patnáctiletý domorodý hoch, který byl ve styku s těžaři zlata, nakazil nemocí covid-19. Dál se setkával s mnoha skupinami Janomamů a nákazu mezi ně pravděpodobně roznesl. Chlapec později podlehl následkům respiračního onemocnění, což u domorodců vyvolalo velkou paniku. Celou situací řeší brazilská armáda, která zajišťuje lékařskou pomoc a snaží se zklidnit situaci mezi domorodci a těžaři.