Odlesňování Amazonie od začátku roku výrazně zpomalilo

Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesa. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zničená plocha snížila o více než 42 procent. Administrativa prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy považuje vývoj mimo jiné za důsledek vládních opatření. Poslední údaje ocenili i ekologové, upozorňují ale, že k úplnému zastavení odlesňování vede ještě dlouhá cesta.

Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) plocha zničeného amazonského pralesa činila v červenci zhruba pět set kilometrů čtverečních, což je velikost podobná území Prahy. Před rokem to bylo v červenci třikrát tolik – 1487 kilometrů čtverečních. Vývoj za červenec odborníci považují za významný, protože se jedná o suchý měsíc.

Od začátku roku do konce července se zničená plocha snížila o 42,5 procenta.

Od ledna je v Brazílii u moci levicový prezident Lula da Silva, který si vytyčil ochranu pralesů za jednu z priorit. Jeho předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, ekologové kritizovali, že umožnil nárůst ničení Amazonie.

Podle ministryně životního prostředí Mariny Silvaové je příznivý trend rovněž výsledkem vládních opatření, například posílení policejních hlídek. „Ti, kteří páchají zločiny proti životnímu prostředí, si již nejsou jistí, že uniknou trestu,“ věří ministryně.

Dlouhá cesta

Ekologové považují čísla za letošní rok za posun. „Odlesňování ale zůstává na vysoké úrovni a jeho snížení na nulu do roku 2030 si vyžádá více strukturálních opatření,“ upozornila šéfka brazilské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marina Napolitanová.

Zpomalení odlesňování Amazonie se ale neděje ve vakuu. V červnu INPE informoval, že zatímco vývoj v amazonském pralese je pozitivní, pod tlak zemědělců se dostala savanová oblast Cerrado, kde kácení stromů vzrostlo o třiaosmdesát procent.

O budoucnosti a ochraně amazonského pralesa budou v brazilském městě Belém příští týden jednat hlavy států a zástupci zemí, kde se tento unikátní ekosystém nachází. V Belému již v pátek začala třídenní jednání nazvaná Amazonské dialogy, jichž se účastní zástupci občanské společnosti, ale i vládních organizací a například i brazilská ministryně životního prostředí Silvaová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 2 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 12 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami
Načítání...