Odlesňování Amazonie výrazně zpomalilo, kácení se ale přesunulo jinam

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Zastavit odlesňování Amazonie slíbil před volbami současný brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. V prezidentském křesle nahradil krajně pravicového Jaira Bolsonara, za jehož působení prales po léta podléhal destrukci, připomněla agentura.

První významný pokles mýcení za dobu Luly v úřadu brazilská vláda podle Reuters ohlásila v dubnu. V květnu meziročně odlesňování v amazonském pralese zpomalilo o téměř deset procent, vyplývá podle ní z dat ústavu INPE. Mýcení letos v květnu podlehla plocha o rozloze 812 kilometrů čtverečních, zatímco ve stejný měsíc loňského roku to bylo 900 kilometrů čtverečních.

Kácí se jinde

Problém je, že kácení se možná jen přesunulo na jiná místa. INPE totiž informoval také o tom, že se výrazně zvýšilo odlesňování v brazilském Cerradu – savanové oblasti, která sousedí s deštným pralesem. Letos v květnu tam oproti loňskému ubylo o 83 procent více stromů.

„Květen přinesl povzbudivá čísla pro Amazonii, ale bezprecedentní ničení pro Cerrado,“ upozornil vedoucí oddělení obnovy a ochrany přírody WWF-Brasil Edegar de Oliveira. Dodal, že právě savana je pod „silným tlakem“ zemědělského sektoru.

V pondělí administrativa současného prezidenta představila akční plán, který má do roku 2030 zcela zastavit nezákonné odlesňování. Zahrnuje posílení nástrojů zpravodajských služeb a monitorování pomocí satelitních snímků za účelem sledování trestné činnosti v oblasti. Věnuje se také regulaci vlastnických práv na pozemky.

Ani v legislativě ale není snaha zcela úspěšná. Program v oblasti životního prostředí totiž už minulý týden narazil na překážky, když zákonodárci schválili návrh zákona, který omezuje pravomoci ministerstev životního prostředí a domorodého obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...