Odlesňování Amazonie výrazně zpomalilo, kácení se ale přesunulo jinam

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Zastavit odlesňování Amazonie slíbil před volbami současný brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. V prezidentském křesle nahradil krajně pravicového Jaira Bolsonara, za jehož působení prales po léta podléhal destrukci, připomněla agentura.

První významný pokles mýcení za dobu Luly v úřadu brazilská vláda podle Reuters ohlásila v dubnu. V květnu meziročně odlesňování v amazonském pralese zpomalilo o téměř deset procent, vyplývá podle ní z dat ústavu INPE. Mýcení letos v květnu podlehla plocha o rozloze 812 kilometrů čtverečních, zatímco ve stejný měsíc loňského roku to bylo 900 kilometrů čtverečních.

Kácí se jinde

Problém je, že kácení se možná jen přesunulo na jiná místa. INPE totiž informoval také o tom, že se výrazně zvýšilo odlesňování v brazilském Cerradu – savanové oblasti, která sousedí s deštným pralesem. Letos v květnu tam oproti loňskému ubylo o 83 procent více stromů.

„Květen přinesl povzbudivá čísla pro Amazonii, ale bezprecedentní ničení pro Cerrado,“ upozornil vedoucí oddělení obnovy a ochrany přírody WWF-Brasil Edegar de Oliveira. Dodal, že právě savana je pod „silným tlakem“ zemědělského sektoru.

V pondělí administrativa současného prezidenta představila akční plán, který má do roku 2030 zcela zastavit nezákonné odlesňování. Zahrnuje posílení nástrojů zpravodajských služeb a monitorování pomocí satelitních snímků za účelem sledování trestné činnosti v oblasti. Věnuje se také regulaci vlastnických práv na pozemky.

Ani v legislativě ale není snaha zcela úspěšná. Program v oblasti životního prostředí totiž už minulý týden narazil na překážky, když zákonodárci schválili návrh zákona, který omezuje pravomoci ministerstev životního prostředí a domorodého obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
před 23 hhodinami

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.