Kácení

V Pardubicích se řeší spor o starý mohutný javor. Strom, který u hlavního vlakového nádraží stojí přes padesát let, by měl být pokácen kvůli novému vstupu do podzemních garáží. Proti takovému kroku protestují místní. Správa železnic zatím nemá povolení ani od úřadu. Radnice chce výměnou za souhlas ke kácení tři miliony korun.

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

Silničáři začali kácet stromy mezi středočeskými Modleticemi a pražskými Běchovicemi, kudy má vést jihovýchodní část Pražského okruhu. Není to ale jasný důkaz toho, že již nic nestojí v cestě zahájení léta odkládané stavby. Část pozemků není ještě vykoupená a Ředitelství silnic a dálnic nemá stavební povolení. Zcela jasný slib tak stále nezazněl od silničářů ani z ministerstva dopravy.

Silničáři zahájili první práce na jihovýchodní části Pražského okruhu. Trasu už zkontrolovali pyrotechnici, za dva týdny začne také kácení stromů. Silnice samotná přitom ještě nemá stavební povolení, ŘSD přesto doufá, že se už na podzim příštího roku začne stavět.

Lesy ČR ještě do konce roku začnou s obnovou další části Ždánického lesa, který je na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Půjde celkem o 15 hektarů. Podnik kritizují ochránci přírody, podle nich se kácí příliš vzrostlých stromů a v lokalitě zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy. Kritizují i současné plány státního podniku.

V Krušných horách by mohla ustat těžba starých vzácných bučin. Krajský úřad Ústeckého kraje zakázal jejich kácení i v dalších čtyřech lokalitách. S majiteli lesů vedl kraj dvanáct řízení o povolení těžby od května, v osmi případech už o zákazu kácení rozhodl dříve. Informovala o tom organizace Greenpeace, České televizi to potvrdila i mluvčí krajského úřadu. Část lesa přitom údajně majitel bez povolení už vykácel.

Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesa. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zničená plocha snížila o více než 42 procent. Administrativa prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy považuje vývoj mimo jiné za důsledek vládních opatření. Poslední údaje ocenili i ekologové, upozorňují ale, že k úplnému zastavení odlesňování vede ještě dlouhá cesta.

Dřevorubci začali zkušebně kácet ohořelé stromy nad dolním přístavištěm Edmundovy soutěsky v národním parku České Švýcarsko. Turisty vyhledávaná soutěska, jež obvykle nabízí plavbu na lodičkách, je kvůli loňskému požáru uzavřená. Poničil nejen stromy, ale i skály. Skupina dřevorubců zhruba na hektarovém úseku ve velmi náročném terénu kácí a klády pak zabezpečuje.

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se začala zabývat údajně nelegálním kácením vzácných buků v Krušných horách na Mostecku. Toho se měl na jižních svazích dopustit soukromý majitel, a to v době, kdy společnost ještě neměla od krajského úřadu povolení. Kraj nakonec žádost firmy zamítl, to už ale na místě byla většina stromů pokácená.

Zhruba desetinu jabloňových sadů zlikvidují během letošní zimy čeští ovocnáři. Na pěstování jablek totiž prodělávají. Jejich unie vyjmenovává víc negativních vlivů, které za tím stojí – mimo jiné drahé energie a hnojiva, rostoucí cena práce a také přebytek úrody z Polska.

Celou dobu vlády prezidenta Jaira Bolsonara se zvyšovala rozloha vykáceného území amazonského deštného pralesa. Letošní rok přinesl změnu: poprvé od nástupu stávajícího prezidenta do úřadu v roce 2019 mýcení meziročně kleslo. Ukázaly to předběžné údaje Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), který sleduje stav přírody pomocí družic.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Lesníci žádají o částečné uzavření turistických stezek k ledovcovým jezerům u Železné Rudy na Šumavě. Potřebují kolem nich bezpečně odtěžit stromy, které devastuje kůrovec. Omezení má platit do konce září. Úřady by ho měly povolit během pátku. K jezerům ročně míří kolem 100 tisíc lidí.

Pražští hasiči začali v pondělí v Malešicích na pozemku České pošty stavět stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky. Ubytování v něm najde 150 lidí, zejména těch, co nyní pobývají na hlavním nádraží. Hotovo by mělo být v úterý. Následně začne jeho připojování na inženýrské sítě, řekl mluvčí hasičů Martin Kavka. Součástí bude zázemí včetně jídelního stanu či sprch. Kdy se v městečku objeví první uprchlíci, zatím však není jasné.

Ekologové a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník a Šerák-Keprník v Jeseníkách. Loni po odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha je zrušilo ministerstvo životního prostředí. Společnosti tvrdí, že se tak rozloha klidových a bezzásahových území zvětšila. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se však jejich skutečná rozloha nezměnila.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal správní žalobu proti rozhodnutí o rozšíření skiareálu Klínovec. Kolaudační souhlas se stavbou vydal stavební odbor Městského úřadu v Jáchymově na Karlovarsku. K takovému rozhodnutí podle Stříže ale nebyl věcně příslušný, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) na webu. O správní žalobě rozhodne Krajský soud v Plzni. Zákon opravňuje nejvyššího státního zástupce napadnout žalobou rozhodnutí správního orgánu, pokud k jejímu podání nejvyšší žalobce shledá závažný veřejný zájem. Město se k tomu konkrétně vyjádří, až bude znát přesný obsah žaloby.

V zámeckém parku v Holešově na Kroměřížsku skončila obnova historického ovocného sadu. Část původních stromů starých odrůd odborníci kvůli jejich stáří a zdravotnímu stavu vykáceli. Vysadili naopak téměř 170 mladých stromů. Součástí veřejně přístupného sadu je také nový dřevěný altán nebo lavičky.

Vědci z Mendelovy univerzity s distribuční firmou EG.D chtějí omezit kácení dřevin u elektrického vedení. Zahájili řízené sázení rostlin v ochranném pásmu vedení vysokého i velmi vysokého napětí, pro které vědci připravili tři druhy směsí. Cílem je zvýšit druhovou rozmanitost a také ušetřit náklady.

Dramaticky a rychle roste cena dřeva, která v posledních letech vytrvale klesala. V Česku pocítí nejvíc zdražení právě stavebníci, za víc ale nakoupí i ti, kdo dřevem topí. Za nárůstem stojí hlad po stavebním materiálu v Americe, ale i snížení těžby v tuzemsku, za kterým je oslabení kůrovcové kalamity. Populace brouka je však tak velká, že bude českým lesům působit problémy i v dalších letech.

Kůrovcová kalamita podle odborníků z Vysočiny ohrožuje i populace lesních mravenců. Právě tento region vždy patřil k oblastem, ve kterých se tomuto lesnímu hmyzu dařilo. Jenže kvůli rozsáhlému kácení stromů se podmínky pro život mravenců výrazně zhoršily. Typických hnízd v podobě kupek jehličí rychle ubývá.

Na Šumavě si připomínají deset let od blokády v oblasti Na Ztraceném u Modravy. Skupina ekologických aktivistů tam tehdy bránila těžbě kůrovcem napadených stromů. Ty jsou pořád na místě a mezi nimi už se objevují mladé stromky. Současné vedení správy národního parku považuje tehdejší zásah proti kůrovci za zbytečný.

Ochránci přírody kritizují výjimky Chráněné krajinné oblasti Jeseníky vydané v souvislosti se zásahem proti kůrovci. Rozhodnutí správy území umožňuje kácení kůrovcem napadených stromů i v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací. Správa ale tvrdí, že na zájmy ochrany přírody myslela.