Lesy ČR ještě do konce roku začnou s obnovou další části Ždánického lesa, který je na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Půjde celkem o 15 hektarů. Podnik kritizují ochránci přírody, podle nich se kácí příliš vzrostlých stromů a v lokalitě zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy. Kritizují i současné plány státního podniku.
Lesy ČR obnoví další část Ždánického lesa. Kritika zvoleného přístupu od ochránců přírody ale trvá
Obnova Ždánického lesa (zdroj: ČT24)
Podle Lesů ČR je cílem obnovy vytvořit podmínky pro růst druhově, věkově a výškově různorodého lesa, který odolá změně klimatu i škůdcům. V oblasti chtějí podpořit původní dřeviny, jako je dub zimní a letní, také modřín a buk.
„Lesy obnovíme takzvaným clonným způsobem, to znamená pod ochranou mateřského porostu s maximálním využitím přirozené obnovy,“ popsal vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ondřej Pecháček.
Podnik nejdříve odstraní část původního porostu, což podle lesníků poskytne dostatek životního prostoru mladému porostu. Po několik dalších let se pokračuje v odstraňování porostu, kdy z původních stromů zůstanou jen takzvané biotopové stromy, tedy ty, které v přírodě nějakým způsobem vynikají. Například mají bohatou korunu.
„Vždy musíme zohlednit nároky různých druhů dřevin na světlo a zároveň uvolnit koruny kvalitních dospělých stromů tak, abychom zvýšili stabilitu i kvalitu dospělého porostu,“ popsal Pecháček. Doplnil, že lesy je třeba obnovovat, neboť jinak by postupně degradovaly.
Hospodaření Lesů ČR kritizují ochránci přírody
Ochránci přírody v minulosti kritizovali způsob, jakým Lesy ČR v lokalitě hospodaří, kdy místo vzrostlých stromů zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy.
Pecháček k tomu uvedl, že se muselo postupovat rychleji, protože obnova lesa byla v plánu dřív, ale nebyly kapacity kvůli kůrovcové kalamitě. K obnově tak Lesy ČR přikročily jen dvoufázově, tedy odstranily původní porost, aby narostl nový. „Uznáváme, že to bylo rychlé, ale cíl byl splněn, ty porosty tam už zase jsou, například mladé buky,“ popsal Pecháček. Doplnil, že nynější způsob je podstatně šetrnější.
Ochránci přírody z iniciativy Živý les pro živý region s tím nesouhlasí. „Všude, kde probíhá obnova, tedy plošné kácení zdravých a stabilních listnatých porostů, došlo k negativnímu zásahu do hodnot a funkcí lesa. Obnova do stejně vzrostlého lesa bude trvat minimálně 100 let,“ řekla za iniciativu Živý les pro živý region Zuzana Veverková.
Veverková také řekla, že kvůli změně klimatu se posouvají vegetační stupně. Proto podle ní i buk bude v tomto místě chřadnout a odumírat. Plán Lesů ČR na obnovu označila za „časovanou bombu“. Stejně jako tomu bylo u smrkových porostů jinde v Česku.
„Proces, kdy se vytěží velké plochy zdravého listnatého lesa, je absurdně nepřirozený zásah do lesního ekosystému, proto nelze následné samovolné procesy považovat za skutečně přirozené a pro les prospěšné,“ míní. V minulosti proti těžbě vnikla i petice, ta má podle Veverkové nyní zhruba dva tisíce podpisů. Ochránci přírody chtějí dosáhnout asi 10 tisíc podpisů.