Buk

Příroda v Českém Švýcarsku nad Hřenskem se už dva roky vzpamatovává z ničivého požáru. Na zdevastovaných plochách už vzniká nejmladší velkoplošný přirozený les na českém území. Zelenají se tak místa, kde ještě před několika měsíci bylo jen spáleniště. Novými stromky jsou hlavně břízy, které nahrazují lidmi kdysi vysázenou smrkovou monokulturu.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

S blížící se zimou a očekávanými ruskými vzdušnými útoky na energetickou infrastrukturu zesiluje Ukrajina svou protivzdušnou obranu. Zbraňových systémů nemá dost a ani Západ není schopen její potřeby dostatečně pokrýt. V Kyjevě se proto rozhodli propojit stará sovětská odpalovací zařízení s moderními americkými raketami. Pentagon se přidal a první hybridy už míří na bojiště, píší The New York Times.

Lesy ČR ještě do konce roku začnou s obnovou další části Ždánického lesa, který je na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Půjde celkem o 15 hektarů. Podnik kritizují ochránci přírody, podle nich se kácí příliš vzrostlých stromů a v lokalitě zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy. Kritizují i současné plány státního podniku.

Podle ochránců přírody by se už brzy mohly v Krušných horách přestat těžit vzácné staré buky. Ústecký kraj zakázal jejich kácení v osmi nejstarších lokalitách. Bučiny, kterým se také často říká plíce severu, by se tak po letech ničení mohly dočkat přísnější ochrany. Zákaz těžby vítají ochránci přírody, například organizace Greenpeace.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se začala zabývat údajně nelegálním kácením vzácných buků v Krušných horách na Mostecku. Toho se měl na jižních svazích dopustit soukromý majitel, a to v době, kdy společnost ještě neměla od krajského úřadu povolení. Kraj nakonec žádost firmy zamítl, to už ale na místě byla většina stromů pokácená.

Evropský soud pro liská práva (ECHR) považuje za přípustné tři různé žaloby Nizozemska a Ukrajiny proti Rusku kvůli porušování lidských práv ve dvou východoukrajinských regionech a kvůli sestřelení letadla na lince MH17 z července 2014. Informovala o tom agentura Reuters. Soud podle ní uvedl, že území, odkud byla odpálena raketa, která let MH17 sestřelila, bylo pod kontrolou Moskvy.

Nebe nad Ukrajinou už devět měsíců protínají střely okupačních sil, které kromě vojenských cílů hojně útočí i na ty civilní. Minimalizování dopadů raket, ale i útoků dronů nebo stíhaček je úkolem ukrajinské protivzdušné obrany. Přes dodávky západních zbraní je její páteří stále technika sovětské výroby, které má ukrajinská armáda početně nejvíc. Některé starší zbraně ale opět získávají na významu, například jejich nasazení proti dronům je oproti použití moderních střel značně výhodnější.

Dopravní letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrovalo Rusko. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek potvrdil soud v nizozemském Haagu. Soud v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana za vraždu všech 298 cestujících a členů posádky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj verdikt uvítal, Rusko rozhodnutí označilo za politickou objednávku.

Nizozemsko spolu s Austrálií letos zahájilo právní kroky vůči Moskvě. Podle tamních vlád je ruský stát zodpovědný za sestřelení malajsijského civilního letadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. Rodiny 298 obětí očekávají čtvrtek, kdy v Amsterdamu padne rozsudek nad čtyřmi obviněnými. Na sběru důkazů se výraznou mírou podíleli lidé z investigativního serveru Bellingcat.

Nizozemští prokurátoři požádali o doživotní trest pro čtyři podezřelé ze sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. Podle prokuratury čtveřice použila raketu ruské armády k sestřelení dopravního letadla, při kterém zahynulo všech 298 cestujících a členů posádky. Tři Rusové a jeden Ukrajinec ruské národnosti jsou souzeni v nepřítomnosti.

Pozůstalí po 298 obětech letu MH17 sestřeleného v roce 2014 nad východní Ukrajinou začali vypovídat před soudem v Nizozemsku. Někteří z nich viní Rusko ze lži, jiní žádají potrestání viníků, aby našli klid. Obžalováni jsou tři ruští a jeden ukrajinský občan, kteří jsou podezřelí ze zapojení do pádu Boeingu 777 společnosti Malaysian Airlines. Mezinárodní tým vyšetřovatelů připsal sestřelení letadla raketě ruských ozbrojených sil odpálené z prostoru, který kontrolují Ruskem podporovaní separatisté. Oni i Moskva odpovědnost odmítají.

V nepřítomnosti čtveřice obžalovaných začal v nizozemském Haagu ostře sledovaný soud v kauze letu MH17. Při sestřelení letadla nad východem Ukrajiny v roce 2014 zemřelo 298 lidí. Z jejich vraždy jsou obžalovaní tři Rusové a jeden Ukrajinec, kteří zastávali vysoké funkce v organizaci bojující proti Ukrajině. Moskva vinu za tragédii odmítá, přestože mezinárodní vyšetřování zjistilo, že stroj sestřelil raketový systém patřící ruské armádě, který na místo sestřelu přijel z Ruska, kam se poté vrátil.

Z odpovědnosti za katastrofu malajsijského letounu na lince MH17, při níž zahynulo 298 lidí, budou souzeni Rusové Igor Girkin, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Sdělil to Společný vyšetřovací tým (JIT). Čtveřice bude obviněna z vraždy a souzena v Nizozemsku. Vyšetřovatelé požádají Rusko o její vydání. Dopoledne zveřejnili výsledky vlastního pátrání také novináři z organizace Bellingcat.