Američané s Ukrajinci tvoří FrankenSAM. Na sovětské systémy roubují západní rakety

S blížící se zimou a očekávanými ruskými vzdušnými útoky na energetickou infrastrukturu zesiluje Ukrajina svou protivzdušnou obranu. Zbraňových systémů nemá dost a ani Západ není schopen její potřeby dostatečně pokrýt. V Kyjevě se proto rozhodli propojit stará sovětská odpalovací zařízení s moderními americkými raketami. Pentagon se přidal a první hybridy už míří na bojiště, píší The New York Times.

Američané tomu říkají FrankenSAM podle slavné postavy Frankensteina a zkratky pro raketu země–vzduch (surface–to–air–missile). Chtějí dát dohromady části, kterých má zatím dost Ukrajina, s těmi, kterých je dost v USA.

Párují tak sovětská odpalovací zařízení Buk s americkými raketami Sea Sparrow a sovětské radary a improvizovaná pozemní odpalovací zařízení s americkými raketami vzduch–vzduch Sidewinder standardně vystřelovanými z letadel F-16 a F-18. Tyto kombinace v posledních měsících testovali v USA a podle zdrojů NYT už některé začínají mířit na Ukrajinu.

Už minulý týden se na Ukrajině také poprvé objevily americké rakety země–vzduch středního doletu Hawk. I ony patří podle pracovnice Pentagonu Laury K. Cooperové mezi „FrankenSAM“, protože do služby vstoupily roku 1959 a nyní „obživly“.

Kdo to upraví?

Program propojování systémů navržených soupeřícími stranami studené války začal na konci loňského roku, když Ukrajinci požádali západní partnery, aby jim pomohli najít způsob, jak využít západní rakety pro asi šedesátku systémů odpalovacích zařízení a radarů Buk. Těch, kterými Rusové v roce 2014 na Donbase sestřelili malajsijský let MH17.

Předsedkyně ukrajinské parlamentní komise dohlížející na dodávky západních zbraní Oleksandra Ustinovová řekla NYT, že Buky chtěli pro Sea Sparrow upravovat ukrajinští inženýři. Ovšem Pentagon trval na tom, že úpravy provede sám. Trvalo to sedm měsíců a první kusy v těchto dnech přijíždějí na Ukrajinu.

Ve fázi testování je také další kombinace: pokročilé odpalovací systémy a rakety Patriot ve spolupráci se sovětskými radary. Podle zdroje NYT z Pentagonu takový systém v říjnu na střelnici White Sands v Novém Mexiku úspěšně zasáhl dron. Dodávky na Ukrajinu se čekají v nadcházející zimě.

Ukrajinci potřebují posílit protivzdušnou obranu ze dvou hlavních důvodů. Jednak aby zamezili ruským útokům na energetickou infrastrukturu, které v zimě způsobují rozsáhlé výpadky energie a tepla pro miliony Ukrajinců, jednak aby dokázali ničit ruské rakety a drony, které často míří na civilní cíle v centrech měst daleko od fronty. Takové ruské útoky už zabily stovky až tisíce civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 3 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 3 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 5 hhodinami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...