Američané s Ukrajinci tvoří FrankenSAM. Na sovětské systémy roubují západní rakety

S blížící se zimou a očekávanými ruskými vzdušnými útoky na energetickou infrastrukturu zesiluje Ukrajina svou protivzdušnou obranu. Zbraňových systémů nemá dost a ani Západ není schopen její potřeby dostatečně pokrýt. V Kyjevě se proto rozhodli propojit stará sovětská odpalovací zařízení s moderními americkými raketami. Pentagon se přidal a první hybridy už míří na bojiště, píší The New York Times.

Američané tomu říkají FrankenSAM podle slavné postavy Frankensteina a zkratky pro raketu země–vzduch (surface–to–air–missile). Chtějí dát dohromady části, kterých má zatím dost Ukrajina, s těmi, kterých je dost v USA.

Párují tak sovětská odpalovací zařízení Buk s americkými raketami Sea Sparrow a sovětské radary a improvizovaná pozemní odpalovací zařízení s americkými raketami vzduch–vzduch Sidewinder standardně vystřelovanými z letadel F-16 a F-18. Tyto kombinace v posledních měsících testovali v USA a podle zdrojů NYT už některé začínají mířit na Ukrajinu.

Už minulý týden se na Ukrajině také poprvé objevily americké rakety země–vzduch středního doletu Hawk. I ony patří podle pracovnice Pentagonu Laury K. Cooperové mezi „FrankenSAM“, protože do služby vstoupily roku 1959 a nyní „obživly“.

Kdo to upraví?

Program propojování systémů navržených soupeřícími stranami studené války začal na konci loňského roku, když Ukrajinci požádali západní partnery, aby jim pomohli najít způsob, jak využít západní rakety pro asi šedesátku systémů odpalovacích zařízení a radarů Buk. Těch, kterými Rusové v roce 2014 na Donbase sestřelili malajsijský let MH17.

Předsedkyně ukrajinské parlamentní komise dohlížející na dodávky západních zbraní Oleksandra Ustinovová řekla NYT, že Buky chtěli pro Sea Sparrow upravovat ukrajinští inženýři. Ovšem Pentagon trval na tom, že úpravy provede sám. Trvalo to sedm měsíců a první kusy v těchto dnech přijíždějí na Ukrajinu.

Ve fázi testování je také další kombinace: pokročilé odpalovací systémy a rakety Patriot ve spolupráci se sovětskými radary. Podle zdroje NYT z Pentagonu takový systém v říjnu na střelnici White Sands v Novém Mexiku úspěšně zasáhl dron. Dodávky na Ukrajinu se čekají v nadcházející zimě.

Ukrajinci potřebují posílit protivzdušnou obranu ze dvou hlavních důvodů. Jednak aby zamezili ruským útokům na energetickou infrastrukturu, které v zimě způsobují rozsáhlé výpadky energie a tepla pro miliony Ukrajinců, jednak aby dokázali ničit ruské rakety a drony, které často míří na civilní cíle v centrech měst daleko od fronty. Takové ruské útoky už zabily stovky až tisíce civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 11 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 20 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 39 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...