Nizozemci budou soudit tři Rusy a jednoho Ukrajince za sestřelení MH17

17 minut
Tisková konference vyšetřovatelů sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou
Zdroj: ČT24

Z odpovědnosti za katastrofu malajsijského letounu na lince MH17, při níž zahynulo 298 lidí, budou souzeni Rusové Igor Girkin, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Sdělil to Společný vyšetřovací tým (JIT). Čtveřice bude obviněna z vraždy a souzena v Nizozemsku. Vyšetřovatelé požádají Rusko o její vydání. Dopoledne zveřejnili výsledky vlastního pátrání také novináři z organizace Bellingcat.

Tým vyšetřovatelů rozhodl, že má dostatečné množství důkazů pro stíhání čtyř podezřelých. U ostatních dospěl k názoru, že nemá dost důkazů pro prokázání kriminálního činu. Čtveřice je podle prokurátorů pěti zemí zodpovědná za převoz systému BUK, který sestřelil letadlo, z Ruska na Ukrajinu, za samotný sestřel i za vraždu 298 lidí na palubě stroje.

Podle experta Jana Šíra z FSV UK tímto nastává ve vyšetřování zásadní zlom. „Od tohoto okamžiku se mění hodně. Máme konkrétní obviněné největšího válečného zločinu, ke kterému na východě Ukrajiny došlo,“ uvedl Šír v Horizontu ČT24.

Podle Šíra evropská společnost a letectví nejsou připraveny na všechny důsledky, které tento proces může přinést v případě, že se všechna obvinění u soudu potvrdí.

„Rusko musí dát odpověď na to, jestli byli konkrétní obvinění v době spáchání zločinu součástí ruské vojenské mašinerie. To má závažný dopad nejen na mezinárodní postavení Ruska, ale také zejména ohledně zodpovědnosti za způsobenou škodu a újmu. Nebylo ,jen' sestřeleno dopravní letadlo a zavražděno přes 290 lidí, ale v důsledku tohoto protiprávního jednání byla způsobena i škoda, za kterou může nést zodpovědnost ruský stát,“ okomentoval znalec.

5 minut
Šír v Horizontu ČT24: Nejvýznamnějším momentem je zveřejnění telefonátů do Kremlu
Zdroj: ČT24

Girkin sehrál klíčovou roli v ruské agresi na Ukrajině

Igor Girkin, známý rovněž jako Strelkov, je bývalým důstojníkem ruské tajné služby FSB. Sehrál klíčovou roli při počátku ruské vojenské agrese na Ukrajinu, když se svou jednotkou násilně obsadil město Slavjansk. V samozvané „Doněcké lidové republice“ v době neštěstí působil jako „ministr obrany“ a velitel armády. Byl v přímém kontaktu s ruskou armádou.

Sergej Dubinskij pracoval pro ruskou vojenskou rozvědku GRU jako Girkinův zástupce a velel její pobočce v Doněcku. Byl známý pod přezdívkou Chmuryj. Oleg Pulatov prošel službou v ruských speciálních vojenských jednotkách a pracoval také pro ruské vojenské tajné služby. Byl zástupcem Dubinského. „V minulosti byli všichni poslání do zahraničí ve službě ruských ozbrojených sil,“ sdělili vyšetřovatelé.

Leonid Charčenko známý pod přezdívkou Krot je jediným ukrajinským občanem mezi stíhanými. Nikdy nebyl aktivním vojákem žádné řádné armády. V červenci 2014 velel bojové jednotce v Doněcké oblasti.

Podezřelí ze sestřelu letu MH17 nad Ukrajinou
Zdroj: JIT

Soud začne v březnu 2020

Vyšetřovatelé tvrdí, že všichni podezřelí byli aktivně zapojení do ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny v červenci 2014. Jejich cílem bylo získat pozice na úkor ukrajinského státu a ukrajinské armády. V bitvách používali protiletadlovou obranu, kterou si objednali z Ruska. „I když sami nezmáčkli tlačítko, existuje podezření, že blízce spolupracovali, aby získali systém BUK a dostali ho na pozice s cílem sestřelit letadlo,“ řekl nizozemský vyšetřovatel Fred Westerbeke.

Muži jsou obviněni ze sestřelení letu MH17 a vraždy 298 lidí na jeho palubě. Fakt, že měli v plánu sestřelit ukrajinské vojenské letadlo, je viny nezprošťuje. „Podezřelí budou mít šanci vysvětlit svou verzi události u soudu,“ řekl Westerbeke. Připomněl, že do rozsudku jsou podezřelí považováni za nevinné.

Soud se bude konat v Nizozemsku a začne 9. března 2020. Vyšetřovatelé hodlají ruské úřady oficiálně požádat, aby umožnily jejich výslech. Že by Moskva tři ruské občany vydala, je podle mínění znalců ruské právní praxe krajně nepravděpodobné. Podezřelý Charčenko se ale podle vyšetřovatelů zřejmě nachází na Ukrajině.

U zveřejnění informací byli i příbuzní obětí. „Je to právě to, v co jsme doufali. Je to začátek, je to dobrý začátek,“ prohlásila Silene Fredrikszová Hoogzandová, jejíž syn Bryce byl mezi mrtvými. Dodala, že nepředpokládá, že by se obvinění k soudu dostavili. 

Pátrání Bellingcatu

Výsledky svého pátrání ve středu zveřejnili také novináři z organizace Bellingcat. Našli 12 lidí zapojených do akcí spojených se sestřelem. Jednou z klíčových postav operace byl i podle Bellingcatu Igor Strelkov (Girkin). Bývalý plukovník ruské kontrarozvědky FSB podle investigativců věděl o transportu raketového komplexu BUK, kterým byl letoun sestřelen, z Ruska na východ Ukrajiny. Většina lidí spojených s operací byla jeho podřízenými.

Stejně jako vyšetřovatelé jmenují investigativci také tehdejšího šéfa tajné služby GRU samozvané „Doněcké lidové republiky“ Sergeje Dubinského. Ten podle nich požádal Rusy o protiletadlový systém pro boj proti ukrajinskému letectvu, dohlížel na jeho příjezd a podílel se i na organizaci jeho odjezdu po sestřelení MH17 zpět do Ruska. 

Dále zmiňují i Dubinského podřízené z GRU Olega Pulatova a Leonida Charčenka, kteří měli na starosti bezpečnost systému BUK na místě, odkud sestřelil civilní letoun. Mluví také o jednom z velitelů povstaleckých jednotek Igoru Bezlerovi, který zřejmě hlásil přílet MH17 jako nepřátelského vojenského letounu.

Letoun sestřelila raketa ruské armády z Kursku

Letadlo na lince MH17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru sestřelila 17. července 2014 nad Donbasem raketa BUK ruské výroby patřící ruské armádě odpálená z území ovládaného ruskými ozbrojenci. Zahynulo všech 298 lidí na palubě.

V květnu 2018 Společný vyšetřovací tým oznámil, že raketový systém BUK patřil 53. protiletecké raketové brigádě ruské armády dislokované v Kursku. Vycházel přitom z informací zjištěných při ohledání trosek letadla, z odposlechů vysílaček a mobilních telefonů, z výpovědí svědků a z fotografického a videomateriálu z oblasti. Dokázal sestavit přesnou trasu, kudy a kdy automobil systém BUK z Kursku na východní Ukrajinu vezl, i zpáteční cestu už bez jedné z raket. Trasu i s důkazy ukázal ve shrnujícím videu.

Že letadlo sestřelila raketa ze systému BUK výrobní série 9M38, oznámili vyšetřovatelé už v září 2016. Zveřejnili také místo odpalu, jímž bylo pole u obce Pervomajsk, které v době katastrofy měli pod kontrolou ruští bojovníci s místními separatisty. Společný vyšetřovací tým zveřejnil shrnující dvanáctiminutové video v angličtině s ukázkou některých důkazů.

Společný vyšetřovací tým se skládá z policistů a prokurátorů z Nizozemska, Austrálie, Belgie, Malajsie a Ukrajiny. Cílem týmu je vyjasnit fakta, identifikovat lidi odpovědné za sestřel letounu a shromáždit důkazy pro trestní stíhání. Rusko do týmu přizváno nebylo, protože nemělo k letu žádný právní vztah. Stroj z něj nestartoval, ani v něm neměl přistávat, a na palubě nebyli žádní Rusové.

Rusko dlouhodobě závěry vyšetřovatelů odmítá, ruští představitelé postupně přišli s několika vzájemně se vylučujícími verzemi událostí.

  • Víc než stovka vyšetřovatelů z pěti zemí kousek po kousku analyzovala celkem 1448 úlomků letadla, prověřila na 5 milionů internetových stránek, zkoumala na půl milionu videí a množství dat ze satelitů od USA a Evropské vesmírné agentury. Prověřili i odposlechy 35 tisíc rozhovorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...