Od sestřelení MH17 uplynuly čtyři roky. Viníky smrti 300 lidí se potrestat stále nepodařilo

Před čtyřmi lety bylo nad východní Ukrajinou sestřeleno letadlo malajských aerolinií s 298 lidmi na palubě. Navzdory pokračující práci mezinárodního týmu vyšetřovatelů nebyly osoby zodpovědné za sestřelení stroje dosud vypátrány. Po čtyřech letech je tedy jasné jen to, že MH17 sestřelila raketa Buk odpálená ze zařízení ruských ozbrojených sil. Moskva veškeré závěry mezinárodního týmu expertů odmítá a i přes řadu důkazů nadále tvrdí, že za smrt téměř tří set lidí nese vinu ukrajinská armáda.

Video Studio ČT24
video

Martin Velek: Kolem sestřelení MH17 stále probíhá informační válka

Letoun na trase Amsterdam – Kuala Lumpur odstartoval z amsterdamského mezinárodního letiště Schiphol ve čtvrtek 17. července v 12:14.

Na palubě bylo 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky) z deseti zemí. Většina pasažérů (193) pocházela z Nizozemska. Kromě nich se na palubě nacházeli i občané Austrálie, Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín.

Při přeletu přes východní Ukrajinu, kde probíhal konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci, byl letoun v 15:25 sestřelen. Trosky stroje dopadly u vesnice Hrabove v Doněcké oblasti ovládané povstalci.

Vzbouřenci předali černé skříňky stroje malajsijským vyšetřovatelům 22. července, tři dny po jejich nalezení. Záznamníky dat letu byly lehce poškozeny, vyšetřovatelé ale potvrdili, že s nimi nebylo manipulováno a samotné nosiče nejsou porušené.

Už krátce po začátku vyšetřování Ukrajina a Spojené státy tvrdily, že boeing sestřelili separatisté raketou Buk dodanou z Ruska, zatímco Moskva z neštěstí obviňovala ukrajinskou armádu. Podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka bylo sestřelení letadla „operací ruských tajných služeb“.

Moskva dílčí závěry vyšetřování zpochybnila a už v květnu 2015 zveřejnila zprávu, podle níž byl letoun sestřelen raketou Buk, ale vypálenou z území kontrolovaného ukrajinskou armádou.

Do té doby přitom Rusko sestřelení raketou Buk odmítalo a tvrdilo, že letoun mohla zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu, který prý v kritické době v oblasti operoval. Důkazy tohoto tvrzení označili západní experti za pochybné.

Jelikož dvě třetiny obětí tvořili Nizozemci, vyšetřování převzali nizozemští vyšetřovatelé. V říjnu 2015 oznámili, že letoun sestřelila raketa Buk odpálená z východní Ukrajiny. 

V září 2016 upřesnili, že boeing byl sestřelen ze země raketovým systémem Buk pocházejícím z Ruska. Nizozemské ministerstvo zahraničí si povolalo ruského velvyslance v Haagu, aby mu vytklo kritické poznámky Moskvy vůči závěrům vyšetřování.

Letos v lednu někdejší „ministr obrany“ proruských separatistů na východě Ukrajiny Igor Strelkov prohlásil, že si neláme hlavu verdiktem amerického soudu, který jej odsoudil k vyplacení stamilionů dolarů jako odškodnění pozůstalým po obětech sestřelení boeingu.

Letos v květnu při prezentaci předběžných výsledků vyšetřování pádu MH17 mezinárodní tým vyšetřovatelů oznámil, že odpalovací zařízení, ze kterého byla inkriminovaná raketa Buk vystřelena, patří 53. brigádě ruské protivzdušné obrany.

Experti vycházeli z analýzy videí, která měli k dispozici. Podle šéfa kriminální služby nizozemské policie Wilberta Paulissena má 53. brigáda stálou základnu v Kursku ležícím asi 120 kilometrů od ukrajinských hranic. Protivzdušný systém Buk byl podle něj odtud vyvezen a po akci se vrátil zpět. Raketa byla odpálena od obce Pervomajskyj jižně od města Snižne. Tento prostor ovládají proruští separatisté.

Ministerstvo obrany samozvané lidové republiky v Doněcku uvedlo, že z toho, co z rakety Buk zůstalo, nelze určit její původ. Zprávu označilo za provokaci.

Tvrzení vyšetřovatelů důrazně odmítlo i ruské ministerstvo obrany a ve svém prohlášení poukázalo na to, že už dříve dokázalo vinu ukrajinské armády. Podle prezidenta Vladimira Putina se závěrům vyšetřování nedá plně věřit, protože v týmu expertů nebyl zástupce Ruska.

Ani v jedné zprávě z vyšetřování se dosud neobjevila jména osob, které mohou být za sestřelení MH17 přímo zodpovědné. Podle ukrajinské kontrarozvědky SBU mohl stroj sestřelit některý z příslušníků ukrajinského raketového pluku, kteří po anexi Krymu Ruskem sběhli k povstalcům.

Podle dohody, kterou uzavřela nizozemská a ukrajinská armáda, mají být lidé podezřelí ze sestřelení letadla předáni nizozemské justici. Případný proces by se zřejmě konal v Haagu.