Boeing 777 malajsijské letecké společnosti byl před dvěma lety nad východní Ukrajinou sestřelen ze země raketovým systémem BUK pocházejícím z Ruska. Na tiskové konferenci to oznámil mezinárodní tým expertů. Konkrétní viníci tragédie ale zatím jmenováni nebyli, vyšetřování v tomto směru pokračuje. Kyjev reagoval, že zjištění expertů je důkazem o přímém podílu Ruska na incidentu. Moskva to ale znovu popřela a tvrdí, že Ukrajině bylo umožněno vyrobit důkazy.
„Na základě našeho kriminálního vyšetřování mohu říct, že byl letoun MH17 sestřelen raketou BUK, kterou vyslal systém přenosného nosiče, který byl převezen do této oblasti z Ruské federace. Po odpálení rakety se zase vrátil na území Ruské federace,“ uvedl vrchní nizozemský vyšetřovatel Wilbert Paulissen za Nizozemskem vedené vyšetřovatele z Austrálie, Malajsie, Belgie a Ukrajiny.
Při forenzním vyšetřování měli k dispozici trosky, které analyzovali. „Dokázali jsme také identifikovat kousky, které nepocházely z letadla, které musely být kousky rakety. V průběhu vyšetřování jsme jednoznačně identifikovali kusy, které nemohou pocházet z ničeho jiného než z rakety ze systému BUK,“ dodal.
Museli se také zabývat tím, že místo dopadu letadla nebylo neprodyšně uzavřeno. „Zkoumali jsme, jestli se tam tyto kousky mohly dostat později. Došli jsme k závěru, že ani před pádem se tam kousky nemohly nacházet a ani tam pak nebyly dodány,“ doplnil.
„Pokud vezmeme hlavici rakety, skládá se z explozivního pláště. Kousky jsme nalezli v kokpitu. V kouscích, které jsou z té rakety, jsme naopak našli části skla, které bylo z kokpitu letadla MH17,“ přiblížil. To byly pro ně jasné důkazy, že kousky rakety musely proniknout zvenčí do kokpitu.
„Navíc v jednom z okének jsme našli pokroucený kus kovu. Ukázalo se, že se jedná právě o kousek rakety DM38. Byl to kousek, který absolutně odpovídal raketě, jejíž další části jsme na místě našli,“ řekl.
O cestě raketového systému svědčí fotografie a videa
Investigativní tým pak přišel na to, že raketa byla jednoznačně vystřelena z prostoru, který ovládali proruští rebelové. Paulissen mimo jiné uvedl, že odposlechy komunikace ukazují, že proruští povstalci na východě Ukrajiny žádali rozmístění mobilních systémů země-vzduch a také potvrdili jejich přijetí.
- Víc než stovka vyšetřovatelů z pěti zemí kousek po kousku analyzovala celkem 1448 úlomků letadla, prověřila na 5 milionů internetových stránek, zkoumala na půl milionu videí a množství dat ze satelitů od USA a Evropské vesmírné agentury. Prověřili i odposlechy 35 tisíc rozhovorů.
Podařilo se jim také rekonstruovat trasu přívěsu s raketovým systémem, který byl několikrát vyfocen nebo natočen. Záběry nalezli na sociálních sítích, jejich autenticitu prověřili.
Zhruba v osm hodin ráno podle vyšetřovatelů svědek viděl konvoj s raketami BUK poblíž Jenakijeve. V následujících hodinách konvoj cestoval dál od ruské hranice, jak vyplynulo z odposlechnuté konverzace. Doprovázel ho i vůz značky Volkswagen a ruský jeep. V Doněcku se konvoj zastavil na dvou různých místech. O jeho přítomnosti mají obrazové záznamy. Pak pokračoval po dálnici směrem na Makajevku, dál na Zhures, Torez a až na Snižne.
V Torezu byl konvoj spatřen několika lidmi. Ve Snižne byl podle zjištění vyšetřovatelů systém BUK vyložen poblíž supermarketu a odtud už pokračoval samostatně. Konečnou destinací bylo pole poblíž Pervomajskyje. Tým se dostal k jasným důkazům, které identifikují místo odpalu.
Vyšetřovací komise má informace od očitých svědků. Mluví o hlasitém zvuku a následné explozi. Byl také vidět kouř. Další svědci vypověděli, že viděli pád letadla. Lokalizované místo také odpovídá odposlechnutým telefonním konverzacím.
Vyšetřovací tým neměl po pádu letadla na toto konkrétní místo přístup, ale měl k dispozici satelitní obrázky. Porovnání záběrů z 16. a 21. července ukazuje poškozený prostor.
Vyšetřovatelé pak nemají příliš mnoho obrázků z cesty, kudy systém BUK opouštěl území Ukrajiny, protože k němu pravděpodobně došlo v nočních hodinách. Podle telekomunikačních dat, jejich analýzy a dalších informací od proruských sil věří, že návěs jel přes Krasnyj Luch a Debalceve do Luhansku. Brzy ráno bylo natočeno video naloženého systému na nákladním voze v Luhansku. Už tam byly pouze tři rakety. Z Luhansku pak měl náklad zamířit zpět do Ruské federace.
Další vyšetřování potrvá minimálně do roku 2018
Westerbeke upozorňuje, že definitivní rozhodnutí o případu náleží soudu. Zůstává ale také důležitá otázka, kdo je za událost zodpovědný – kdo se podílel na transportu, na odpálení rakety a pak na jejím návratu zpátky na území Ruské federace.
„Této oblasti jsme se v průběhu dvou let také věnovali. Došli jsme k velkému posunu. Naše následující vyšetřování se bude především vyvíjet tímto směrem. Právě teď tu máme více než sto lidí, které můžeme nějakým způsobem spojit s transportem systému BUK nebo konkrétním odpálením,“ prohlásil Westerbeke s tím, že dokázali určit jejich totožnost.
„Potřebujeme další údaje a další informace, abychom přišli na to, kdo konkrétně nařídil transport systému BUK, kdo nařídil, aby letadlo MH17 bylo sestřeleno a kdo sestřelení provedl. Co věděli lidé, kteří se na operaci podíleli? To jsou otázky, které nás budou nesmírně zajímat,“ dodal.
Alespoň do začátku roku 2018 by vyšetřování mělo pokračovat dál. „Pokud chceme mít dostatečné důkazy, abychom mohli obvinit a úspěšně odsoudit viníky,“ podotknul Westerbeke.
Kyjev uvedl, že expertní zpráva o sestřelení letu MH17 ruským raketovým systémem BUK je důkazem o přímém podílu Ruska na incidentu.
Moskva vinu odmítá – raketa prý byla odpálena z území kontrolovaného Ukrajinou
Moskva tvrdí, že s vyšetřovateli spolupracuje. Opakovaně zároveň odmítá podíl na sestřelení, naposledy zapojení do incidentu popřel před zahájením středeční tiskové konference vyšetřovatelů mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Rusko nedlouho před zveřejněním výsledků vyšetřování poněkolikáté změnilo svůj postoj k tomu, odkud měla být raketa odpálena. Netvrdí už, že let MH17 sestřelila ukrajinská stíhačka, ale místo toho Nizozemsku nabízí nová data ze svých radarů.
„Raketa, pokud šlo o BUK, byla umístěna na území ovládaném vojenskými silami Ukrajiny,“ uvedl v pondělí náčelník ruského radikotechnického vojska Andrej Koban.
Ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že doufá, že tato nová radarová data z Moskvy podnítí vyšetřovatele, aby své závěry přehodnotili.
Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že experti vyšetřující katastrofu letu MH17 umožnili Ukrajině vyrobit důkazy, a zvrátit tak případ ve svůj prospěch.
Závěry vyšetřovatelů pak odmítá i ruský výrobce raket Almaz-Antey. I podle něj byla raketa vystřelena z lokality ovládané ukrajinskou armádou. Nálezy vyšetřovatelů podle něj nepodporují technické důkazy.
Předběžná zpráva: Pád boeingu způsobily „vnější objekty“
Boeing 777 společnosti Malaysian Airlines mířil 17. července 2014 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Nizozemci náhle ztratili s letounem kontakt 50 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. Trosky se našly u východoukrajinské vesnice Hrabove, v pásmu ovládaném povstalci. Separatisté předali vyšetřovatelům neporušené černé skříňky, ale sběr důkazů a trosek dlouho komplikovaly boje mezi rebely a ukrajinskou armádou.
Začátkem září 2014 zveřejnil Nizozemský bezpečnostní úřad předběžnou zprávu vyšetřovatelů o třiceti stranách. V ní se píše, že boeing se nad Ukrajinou rozlomil ve vzduchu v důsledku poškození „vnějšími objekty“. Nenašly se žádné důkazy, že by pád stroje způsobila technická porucha nebo jednání posádky.
O údajném sestřelení stroje se ve zprávě nemluvilo, stejně jako o viníkovi. Že letadlo bylo s „nejvyšší pravděpodobností“ sestřeleno, prohlásil pár dnů po zveřejnění zprávy šéf nizozemské prokuratury Fred Westerbeke. Podle zdrojů CNN, které tehdy viděly návrh závěrečné zprávy, vyšetřovatelé dospěli k závěru, že za tragédií stáli povstalci. Nizozemci to ale odmítli komentovat.
Mezinárodní tým vyšetřovatelů se v březnu obrátil na případné svědky prostřednictvím videa, jež shrnuje údajnou cestu raketového systému BUK na korbě tahače značky Volvo východní Ukrajinou.
Z Doněcku byl BUK údajně transportován do Snižne, kde měl být v den sestřelení letadla okolo poledne vyložen z tahače a dále měl pokračovat sám po vlastní ose. Další den ráno byl spatřen v Luhansku, opět naložený na kamionu značky Volvo. Ráno měl podle zachyceného rozhovoru separatistů překročit ukrajinsko-ruskou hranici.
Původní ruská verze – stroj sestřelil ukrajinský pilot
Proruští rebelové a Moskva tvrdili, že s tragédií nemají nic společného, a svalovali vinu na ukrajinskou stranu. Ruský prezident Vladimir Putin si krátce před ročním výročím pádu MH17 postěžoval na mediální úniky, které doprovázejí vyšetřování.
Podle původní ruské teorie měla dopravní letoun zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu. Ukrajinský bitevník Su-25 s pilotem Vološynem se prý na základnu vrátil bez raket a kolegům řekl, že cíl se „ocitl v nesprávnou dobu na nesprávném místě“.
Závěrečná zpráva: Za pádem byla raketa BUK vystřelená z východu Ukrajiny
Rozuzlení – i když stále jen částečné – přišlo loni v říjnu. Závěrečná zpráva potvrdila, že za pádem MH17 byla skutečně raketa BUK, odpálená z východní části země. Dokument obsahoval také další podrobnosti incidentu (raketa zasáhla přední část letadla, které se následně ještě ve vzduchu rozlomilo), nedal ale jasnou odpověď na to nejdůležitější: kdo raketu vypálil.
Nesoulad ovšem panoval také v určení přesnější lokality, odkud byla raketa vystřelena. „Naše výpočty ukazují, že střela byla odpálena z území o rozloze 320 kilometrů čtverečních na východě Ukrajiny. Na základě těchto dat si Ukrajina a Rusko provedly vlastní simulace,“ poznamenal nizozemský vyšetřovatel.
