Javorina v Bílých Karpatech slaví deset let od prohlášení za takzvané bezzásahové území. Člověk tu nijak neovlivňuje poměry listnatého lesa. Prales je s víc než sto šedesáti hektary vůbec největší v Česku. Podle správců lesa je to také jedna z nejzdravějších lokalit v celé zemi.
Deset let bez zásahu člověka. Prales Javorina v Bílých Karpatech kůrovec netrápí
3 minuty
Události: Javorina v Bílých Karpatech patří k nejzdravějším lokalitám v zemi
Člověk do nich nijak nezasahuje, a to jim prospívá ze všeho nejvíce. Bezzásahové území Javorina leží na úpatí Velké Javořiny, devět set metrů nad mořem. V oblasti neroste ani jediný smrk, proto tam není ani stopa po kůrovci. V moravském pralese zato rostou unikátní listnáče, jako například jilm. Jeho kořeny jsou k životu v divočině přímo předurčeny. „Z kořenů vzniká taková široká tlapa. Jako někde v amazonském pralese,“ popsal Bohumil Jagoš z CHKO Bílé Karpaty.
GALERIE
Bezzásahová území
Návštěvník v pralese spatří lišejníky, kapradiny sahající do pasu či padlé stromy, které nikdo neodklízí. Příroda si s nimi ale poradí. „Jelikož se jedná o buk, tak ten se rozloží poměrně rychle a brzy po něm nezbude téměř nic,“ vysvětlil Bohumil Jagoš.
Každých deset let ochránci přírody počítají padlé, zdravé i nové stromy. „Je důležité, že tu nastupuje podrost, nové zmlazení, nová generace lesa,“ pochválil stav lesa Bohumil Jagoš. Pokud Javorinu nepostihne extrémní kalamita, tak les vydrží navěky.
Bezzásahová území
Bezzásahových území je v Česku aktuálně deset o rozloze téměř 800 hektarů. Člověk na nich už nikdy hospodařit nebude a může tu projít maximálně po značené stezce. Zatím posledním bezzásahovým územím je Mionší v chráněné krajinné oblasti Beskydy. S ohledem na fakt, že lokalita je součástí národní přírodní rezervace, je veřejnosti nepřístupná. Pralesem nevede žádná stezka, po které by turisté mohli chodit. Přístupná je od června do září pouze okrajová část, a to jen s průvodcem.
- Rok 2018 je nejen Rokem české státnosti, ale také Rokem českých pralesů.
- V roce 1838 se rozhodl majitel novohradského panství Jiří František August de Langueval-Buquoy, že zachová jádro území dnešního Žofínského pralesa. Jednalo se o první vědomou ochranu pralesovitého porostu na našem území.
- Ochránit Boubínský prales od těžby se v roce 1859 rozhodl i kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu.
- Agentura ochrany přírody a krajiny pořádá v letošním roce do pralesů exkurze s výkladem.
