Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
Na jihu Moravy je zatím kompletně sklizený jen ozimý ječmen, ostatní plodiny ne. Podle předsedy představenstva společnosti Bonagro Romana Zvěřiny zemědělci vjíždějí do polí, ale často se zase s deštěm vracejí. „Než obilí oschne, přicházejí další přeháňky,“ vylíčil Zvěřina.
V kraji je zatím sklizena zhruba třetina ploch, proti některým letům je to méně. Na začátku žní byly podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka předpoklady optimističtější. „Pak přišla radikální změna počasí. Časté přeháňky žně prodlužují,“ dodal Hlaváček.
Závod s časem o kvalitu
Výnosy jsou zatím velmi rozdílné podle lokalit. Na písčitějších půdách na Břeclavsku, Hodonínsku a částečně na Brněnsku jsou nízké, protože jaro bylo suché. Na těžších a kvalitnějších půdách pozdější deště ještě pomohly. „Na těchto pozemcích máme průměrné a někde i nadprůměrné výnosy,“ řekl Zvěřina, jehož podnik stihl sklidit už polovinu obilí. Zpočátku se pustil do nejkvalitnější pšenice a na polích ještě zůstává ta, která je na rozhraní potravinářské a krmné jakosti. Zmínil také, že se letos velmi špatně sklízí řepka.
„Deště kvalitu postupně zhoršují, protože vymývají ze zrna lepek, čímž se snižuje objemová hmotnost, a tedy i výnos. Zároveň se s dešti množí černě a další houby, které kvalitu také degradují. Zatím je podle Zvěřiny dobrá. „Proto chceme být co nejrychlejší, a proto jsme také vyzkoušeli novou techniku,“ řekl Zvěřina. Na pole u Šlapanic vyjel v současnosti nejvýkonnější kombajn, který zastane práci dvou až tří standardních strojů.
Pozadu se sklizní jsou kvůli počasí i zemědělci na jihu Čech. Letos tak mají sklizeno necelých devět procent obilovin z oseté plochy. Loni touto dobou měli uskladněné obilniny z více než čtvrtiny. S řepkou teprve začínají.
Podle údajů ministerstva zemědělství z počátku tohoto týdne zemědělci v celém Česku sklidili necelých třináct procent osetých ploch. Řepky je zatím sklizeno zhruba deset procent plochy. V loňském roce bylo touto dobou sklizeno téměř čtyřicet procent ploch obilnin a přes šedesát procent řepky.
Někde srážky pomáhají
Letošní žně začaly v posledním týdnu června sklizní ozimého ječmene. V prvním červencovém týdnu farmáři začali sklízet také ozimou pšenici, jarní ječmen, žito, triticale (obilnina, která vznikla křížením žita a pšenice, pozn. red.), oves a výjimečně i řepku olejku. Ve třetím červencovém týdnu začali se sklizní jarní pšenice. Nejvíce sklizených ploch obilnin má kraj Jihomoravský, následují kraj Středočeský a Plzeňský.
Větší množství srážek naopak prospívá plodinám vysetým na jaře, především kukuřici nebo cukrové řepě. „Vidíme, že ani listy nejsou povadlé, což značí dostatek vody v půdě. Řepa koření zhruba v metru, proto je schopna se zásobovat spodní vodou,“ popsal agronom Agroprogresu Kateřinky Hynek Valík.
„Bulvy jsou narostlé, to znamená, že mají oproti loňsku tři týdny náskok. Předpokládá se, že výnos bude opravdu rekordní,“ řekl ředitel ZD Hraničář Loděnice Tomáš Kramný. Řepu v růstu by mohlo naopak omezit sucho.
Experiment na regenerativních polích
Sklizeň zahájili zemědělci i na takzvaných regenerativních polích. U Hradce Králové zkoušejí alternativní pěstování sladovnického ječmene. Vyzrát tak chtějí na sucho a klimatickou změnu, která zhoršuje výnosy a kvalitu zrna.
O dvanáct hektarů se starají klasickým způsobem, o dalších dvanáct jinak. Na rozdíl od běžného hospodaření na výzkumné ploše neprovádějí hlubokou orbu, snaží se co nejvíc zachovat půdní život, nezorávají meziplodiny. Výnosy z obou částí pak porovnají.
Ječmen je surovinou pro výrobu piva. Na půl litru nápoje pivovary potřebují zhruba dva tisíce dvě stě zrnek. Na plodině jsou pivovarníci závislí. Za posledních třicet let ale v Česku klesla plocha pro pěstování sladovnického ječmene, asi o polovinu.
„Potřebujeme si zajistit, že ječmene budeme mít dostatek. Proto jsme přišli i s tímto projektem, který by měl z dlouhodobého pohledu pomoci českým zemědělcům stabilizovat výnos i kvalitu,“ vysvětlil manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Jakub Zaoral. „Důležité pro nás je, jestli laboratoř potvrdí sladovnickou kvalitu,“ poznamenal agronom zemědělského družstva Rolana Tomáš Sojka. Výzkum bude pokračovat do roku 2027.
