OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.

„Je to pochopitelně velká pocta a až neuvěřitelné, když si uvědomím, že to celé jsem vnímal v roce 2014 – při svém prvním úspěchu – jako ojedinělou jednorázovou záležitost. Padesát snímků dne NASA, to zní jako sen,“ uvedl Horálek.

V soutěži prorazil zejména díky snímkům od Sečské přehrady, uspělo jich tam rovných sedm. „Poblíž přehrady totiž už od dětství pobývám, v mnohém mi toto prostředí i lidé v něm pomohli, a tak mne nesmírně těší, že jsem to mohl vrátit tímto nezvyklým darem – dát Seči možnost stát se nejčastěji publikovaným místem Česka ve výběru astronomického snímku dne NASA,“ konstatuje astrofotograf.

Podívejte se na všechny jeho fotografie, které v soutěži uspěly. Některé mají dvě verze, s popisem a bez něj:

Soutěž ne-soutěž

Astronomický snímek dne NASA je prestižní výběr nejzajímavější astronomické fotografie, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři Jerry Bonnell z Univerzity v Marylandu a Robert Nemiroff z Michiganské technologické univerzity, spolupracovníci NASA a v posledních letech i jejich univerzitní studenti.

Nejde o ocenění v klasickém smyslu slova – s výběrem není spojena finanční nebo jiná materiální odměna, ale možnost podílet se na celosvětovém vzdělání v astronomii a kosmonautice prostřednictvím této široce sledované platformy. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě.

V minulosti v tomto prestižním výběru uspěli z českých fotografů také Pavel Gabzdyl, Vojan Höfer, Lukáš Veselý, Pavel Spurný, Miloslav Druckmüller, Pavel a Roman Cagašovi, Jaroslav Fous, Daniel Ščerba, Daniel Macháček, Josef Kujal, Tomáš Havel, Zdeněk Hoder, Roman Ponča, Libor Hašpl, Jan Šafář, nedávno také Martin Mašek a Jakub Kuřák.

První Astronomický snímek dne NASA byl publikován 16. června 1995, tedy čtyři roky po spuštění systému WWW. V grafice, na dnešní dobu v malém rozlišení, ukazuje, jak by vypadalo nebe v okolí Země, pokud by se naše planeta transformovala do hmotné a extrémně husté neutronové hvězdy.

Dnes jsou průvodní texty Astronomického snímku dne NASA překládány do více než 23 světových jazyků včetně češtiny, na sociálních sítích se APOD těší velkému zájmu, sledován je stamiliony návštěvníků denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru. Může změnit pohled na temnou energii

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 3 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 2 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 4 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...