OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.

„Je to pochopitelně velká pocta a až neuvěřitelné, když si uvědomím, že to celé jsem vnímal v roce 2014 – při svém prvním úspěchu – jako ojedinělou jednorázovou záležitost. Padesát snímků dne NASA, to zní jako sen,“ uvedl Horálek.

V soutěži prorazil zejména díky snímkům od Sečské přehrady, uspělo jich tam rovných sedm. „Poblíž přehrady totiž už od dětství pobývám, v mnohém mi toto prostředí i lidé v něm pomohli, a tak mne nesmírně těší, že jsem to mohl vrátit tímto nezvyklým darem – dát Seči možnost stát se nejčastěji publikovaným místem Česka ve výběru astronomického snímku dne NASA,“ konstatuje astrofotograf.

Podívejte se na všechny jeho fotografie, které v soutěži uspěly. Některé mají dvě verze, s popisem a bez něj:

Soutěž ne-soutěž

Astronomický snímek dne NASA je prestižní výběr nejzajímavější astronomické fotografie, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři Jerry Bonnell z Univerzity v Marylandu a Robert Nemiroff z Michiganské technologické univerzity, spolupracovníci NASA a v posledních letech i jejich univerzitní studenti.

Nejde o ocenění v klasickém smyslu slova – s výběrem není spojena finanční nebo jiná materiální odměna, ale možnost podílet se na celosvětovém vzdělání v astronomii a kosmonautice prostřednictvím této široce sledované platformy. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě.

V minulosti v tomto prestižním výběru uspěli z českých fotografů také Pavel Gabzdyl, Vojan Höfer, Lukáš Veselý, Pavel Spurný, Miloslav Druckmüller, Pavel a Roman Cagašovi, Jaroslav Fous, Daniel Ščerba, Daniel Macháček, Josef Kujal, Tomáš Havel, Zdeněk Hoder, Roman Ponča, Libor Hašpl, Jan Šafář, nedávno také Martin Mašek a Jakub Kuřák.

První Astronomický snímek dne NASA byl publikován 16. června 1995, tedy čtyři roky po spuštění systému WWW. V grafice, na dnešní dobu v malém rozlišení, ukazuje, jak by vypadalo nebe v okolí Země, pokud by se naše planeta transformovala do hmotné a extrémně husté neutronové hvězdy.

Dnes jsou průvodní texty Astronomického snímku dne NASA překládány do více než 23 světových jazyků včetně češtiny, na sociálních sítích se APOD těší velkému zájmu, sledován je stamiliony návštěvníků denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 11 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 16 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 17 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...