OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.

„Je to pochopitelně velká pocta a až neuvěřitelné, když si uvědomím, že to celé jsem vnímal v roce 2014 – při svém prvním úspěchu – jako ojedinělou jednorázovou záležitost. Padesát snímků dne NASA, to zní jako sen,“ uvedl Horálek.

V soutěži prorazil zejména díky snímkům od Sečské přehrady, uspělo jich tam rovných sedm. „Poblíž přehrady totiž už od dětství pobývám, v mnohém mi toto prostředí i lidé v něm pomohli, a tak mne nesmírně těší, že jsem to mohl vrátit tímto nezvyklým darem – dát Seči možnost stát se nejčastěji publikovaným místem Česka ve výběru astronomického snímku dne NASA,“ konstatuje astrofotograf.

Podívejte se na všechny jeho fotografie, které v soutěži uspěly. Některé mají dvě verze, s popisem a bez něj:

Soutěž ne-soutěž

Astronomický snímek dne NASA je prestižní výběr nejzajímavější astronomické fotografie, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři Jerry Bonnell z Univerzity v Marylandu a Robert Nemiroff z Michiganské technologické univerzity, spolupracovníci NASA a v posledních letech i jejich univerzitní studenti.

Nejde o ocenění v klasickém smyslu slova – s výběrem není spojena finanční nebo jiná materiální odměna, ale možnost podílet se na celosvětovém vzdělání v astronomii a kosmonautice prostřednictvím této široce sledované platformy. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě.

V minulosti v tomto prestižním výběru uspěli z českých fotografů také Pavel Gabzdyl, Vojan Höfer, Lukáš Veselý, Pavel Spurný, Miloslav Druckmüller, Pavel a Roman Cagašovi, Jaroslav Fous, Daniel Ščerba, Daniel Macháček, Josef Kujal, Tomáš Havel, Zdeněk Hoder, Roman Ponča, Libor Hašpl, Jan Šafář, nedávno také Martin Mašek a Jakub Kuřák.

První Astronomický snímek dne NASA byl publikován 16. června 1995, tedy čtyři roky po spuštění systému WWW. V grafice, na dnešní dobu v malém rozlišení, ukazuje, jak by vypadalo nebe v okolí Země, pokud by se naše planeta transformovala do hmotné a extrémně husté neutronové hvězdy.

Dnes jsou průvodní texty Astronomického snímku dne NASA překládány do více než 23 světových jazyků včetně češtiny, na sociálních sítích se APOD těší velkému zájmu, sledován je stamiliony návštěvníků denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 12 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 16 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 17 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 19 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.