OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.

„Je to pochopitelně velká pocta a až neuvěřitelné, když si uvědomím, že to celé jsem vnímal v roce 2014 – při svém prvním úspěchu – jako ojedinělou jednorázovou záležitost. Padesát snímků dne NASA, to zní jako sen,“ uvedl Horálek.

V soutěži prorazil zejména díky snímkům od Sečské přehrady, uspělo jich tam rovných sedm. „Poblíž přehrady totiž už od dětství pobývám, v mnohém mi toto prostředí i lidé v něm pomohli, a tak mne nesmírně těší, že jsem to mohl vrátit tímto nezvyklým darem – dát Seči možnost stát se nejčastěji publikovaným místem Česka ve výběru astronomického snímku dne NASA,“ konstatuje astrofotograf.

Podívejte se na všechny jeho fotografie, které v soutěži uspěly. Některé mají dvě verze, s popisem a bez něj:

Soutěž ne-soutěž

Astronomický snímek dne NASA je prestižní výběr nejzajímavější astronomické fotografie, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři Jerry Bonnell z Univerzity v Marylandu a Robert Nemiroff z Michiganské technologické univerzity, spolupracovníci NASA a v posledních letech i jejich univerzitní studenti.

Nejde o ocenění v klasickém smyslu slova – s výběrem není spojena finanční nebo jiná materiální odměna, ale možnost podílet se na celosvětovém vzdělání v astronomii a kosmonautice prostřednictvím této široce sledované platformy. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě.

V minulosti v tomto prestižním výběru uspěli z českých fotografů také Pavel Gabzdyl, Vojan Höfer, Lukáš Veselý, Pavel Spurný, Miloslav Druckmüller, Pavel a Roman Cagašovi, Jaroslav Fous, Daniel Ščerba, Daniel Macháček, Josef Kujal, Tomáš Havel, Zdeněk Hoder, Roman Ponča, Libor Hašpl, Jan Šafář, nedávno také Martin Mašek a Jakub Kuřák.

První Astronomický snímek dne NASA byl publikován 16. června 1995, tedy čtyři roky po spuštění systému WWW. V grafice, na dnešní dobu v malém rozlišení, ukazuje, jak by vypadalo nebe v okolí Země, pokud by se naše planeta transformovala do hmotné a extrémně husté neutronové hvězdy.

Dnes jsou průvodní texty Astronomického snímku dne NASA překládány do více než 23 světových jazyků včetně češtiny, na sociálních sítích se APOD těší velkému zájmu, sledován je stamiliony návštěvníků denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
před 2 hhodinami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 5 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026
Načítání...