Mýcení amazonského pralesa poprvé od nástupu Bolsonara meziročně zpomalilo

Celou dobu vlády prezidenta Jaira Bolsonara se zvyšovala rozloha vykáceného území amazonského deštného pralesa. Letošní rok přinesl změnu: poprvé od nástupu stávajícího prezidenta do úřadu v roce 2019 mýcení meziročně kleslo. Ukázaly to předběžné údaje Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), který sleduje stav přírody pomocí družic.

V administrativním roce, který končil letos v červenci, amazonský prales v Brazílii ztratil „pouze“ zhruba 11 600 kilometrů čtverečních plochy, což je zhruba rozloha Prahy a Středočeského kraje dohromady.

Relativně dobrá zpráva je to pro ekology zejména proto, že úbytek plochy pralesa se v roce 2021/2022 snížil ve srovnání s předchozím období o celých 11 procent. „Je lepší mít nižší údaj než vyšší, ale stále jde o velmi vysoké číslo – druhé nejvyšší za posledních 13 let,“ uvedl ekolog Marcio Astrini.

Nevysvětlitelná změna

Podle odborníků nelze zatím jednoznačně určit, proč se tempo mýcení pralesa zpomalilo. Podle ekologů však v uplynulém roce nebyla patrná žádná změna politiky ze strany vlády.

Ochránci přírody dlouhodobě kritizují stávajícího prezidenta Bolsonara, že svou politikou usnadnil ničení pralesa, a to především ze strany zemědělců a podniků. Skeptici upozorňují na to, že prales je už natolik zmenšený, že se v něm hůř hledají vhodná místa pro další kácení – rychlost jeho úbytku se teď může zmenšovat i z tohoto prostého důvodu.

Boj o prales

Ochrana amazonského pralesa patřila mezi hlavní témata prezidentské kampaně. Bolsonaro a jeho tým tvrdili, že prezident se jen snaží najít vhodnou rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody. Vítěz druhého kola prezidentské volby Luiz Inácio Lula da Silva, který se ujme úřadu 1. ledna, naopak slíbil zpřísnění ochrany amazonského pralesa.

Podle výpočtů se kácení pralesa v době, kdy byl Bolsonaro v úřadě, zvýšilo ve srovnání s předchozím čtyřletím o 60 procent. Ničení pralesa je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v Brazílii. „V prvním roce vlády Lula jen velmi těžko dosáhne významného poklesu v mýcení pralesa,“ tvrdí Astrini s tím, že kácení „se vymklo kontrole“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 18 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 21 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...