Mýcení amazonského pralesa poprvé od nástupu Bolsonara meziročně zpomalilo

Celou dobu vlády prezidenta Jaira Bolsonara se zvyšovala rozloha vykáceného území amazonského deštného pralesa. Letošní rok přinesl změnu: poprvé od nástupu stávajícího prezidenta do úřadu v roce 2019 mýcení meziročně kleslo. Ukázaly to předběžné údaje Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), který sleduje stav přírody pomocí družic.

V administrativním roce, který končil letos v červenci, amazonský prales v Brazílii ztratil „pouze“ zhruba 11 600 kilometrů čtverečních plochy, což je zhruba rozloha Prahy a Středočeského kraje dohromady.

Relativně dobrá zpráva je to pro ekology zejména proto, že úbytek plochy pralesa se v roce 2021/2022 snížil ve srovnání s předchozím období o celých 11 procent. „Je lepší mít nižší údaj než vyšší, ale stále jde o velmi vysoké číslo – druhé nejvyšší za posledních 13 let,“ uvedl ekolog Marcio Astrini.

Nevysvětlitelná změna

Podle odborníků nelze zatím jednoznačně určit, proč se tempo mýcení pralesa zpomalilo. Podle ekologů však v uplynulém roce nebyla patrná žádná změna politiky ze strany vlády.

Ochránci přírody dlouhodobě kritizují stávajícího prezidenta Bolsonara, že svou politikou usnadnil ničení pralesa, a to především ze strany zemědělců a podniků. Skeptici upozorňují na to, že prales je už natolik zmenšený, že se v něm hůř hledají vhodná místa pro další kácení – rychlost jeho úbytku se teď může zmenšovat i z tohoto prostého důvodu.

Boj o prales

Ochrana amazonského pralesa patřila mezi hlavní témata prezidentské kampaně. Bolsonaro a jeho tým tvrdili, že prezident se jen snaží najít vhodnou rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody. Vítěz druhého kola prezidentské volby Luiz Inácio Lula da Silva, který se ujme úřadu 1. ledna, naopak slíbil zpřísnění ochrany amazonského pralesa.

Podle výpočtů se kácení pralesa v době, kdy byl Bolsonaro v úřadě, zvýšilo ve srovnání s předchozím čtyřletím o 60 procent. Ničení pralesa je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v Brazílii. „V prvním roce vlády Lula jen velmi těžko dosáhne významného poklesu v mýcení pralesa,“ tvrdí Astrini s tím, že kácení „se vymklo kontrole“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...