Mýcení amazonského pralesa poprvé od nástupu Bolsonara meziročně zpomalilo

Celou dobu vlády prezidenta Jaira Bolsonara se zvyšovala rozloha vykáceného území amazonského deštného pralesa. Letošní rok přinesl změnu: poprvé od nástupu stávajícího prezidenta do úřadu v roce 2019 mýcení meziročně kleslo. Ukázaly to předběžné údaje Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), který sleduje stav přírody pomocí družic.

V administrativním roce, který končil letos v červenci, amazonský prales v Brazílii ztratil „pouze“ zhruba 11 600 kilometrů čtverečních plochy, což je zhruba rozloha Prahy a Středočeského kraje dohromady.

Relativně dobrá zpráva je to pro ekology zejména proto, že úbytek plochy pralesa se v roce 2021/2022 snížil ve srovnání s předchozím období o celých 11 procent. „Je lepší mít nižší údaj než vyšší, ale stále jde o velmi vysoké číslo – druhé nejvyšší za posledních 13 let,“ uvedl ekolog Marcio Astrini.

Nevysvětlitelná změna

Podle odborníků nelze zatím jednoznačně určit, proč se tempo mýcení pralesa zpomalilo. Podle ekologů však v uplynulém roce nebyla patrná žádná změna politiky ze strany vlády.

Ochránci přírody dlouhodobě kritizují stávajícího prezidenta Bolsonara, že svou politikou usnadnil ničení pralesa, a to především ze strany zemědělců a podniků. Skeptici upozorňují na to, že prales je už natolik zmenšený, že se v něm hůř hledají vhodná místa pro další kácení – rychlost jeho úbytku se teď může zmenšovat i z tohoto prostého důvodu.

Boj o prales

Ochrana amazonského pralesa patřila mezi hlavní témata prezidentské kampaně. Bolsonaro a jeho tým tvrdili, že prezident se jen snaží najít vhodnou rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody. Vítěz druhého kola prezidentské volby Luiz Inácio Lula da Silva, který se ujme úřadu 1. ledna, naopak slíbil zpřísnění ochrany amazonského pralesa.

Podle výpočtů se kácení pralesa v době, kdy byl Bolsonaro v úřadě, zvýšilo ve srovnání s předchozím čtyřletím o 60 procent. Ničení pralesa je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v Brazílii. „V prvním roce vlády Lula jen velmi těžko dosáhne významného poklesu v mýcení pralesa,“ tvrdí Astrini s tím, že kácení „se vymklo kontrole“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 17 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 20 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...