Mýcení amazonského pralesa poprvé od nástupu Bolsonara meziročně zpomalilo

Celou dobu vlády prezidenta Jaira Bolsonara se zvyšovala rozloha vykáceného území amazonského deštného pralesa. Letošní rok přinesl změnu: poprvé od nástupu stávajícího prezidenta do úřadu v roce 2019 mýcení meziročně kleslo. Ukázaly to předběžné údaje Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), který sleduje stav přírody pomocí družic.

V administrativním roce, který končil letos v červenci, amazonský prales v Brazílii ztratil „pouze“ zhruba 11 600 kilometrů čtverečních plochy, což je zhruba rozloha Prahy a Středočeského kraje dohromady.

Relativně dobrá zpráva je to pro ekology zejména proto, že úbytek plochy pralesa se v roce 2021/2022 snížil ve srovnání s předchozím období o celých 11 procent. „Je lepší mít nižší údaj než vyšší, ale stále jde o velmi vysoké číslo – druhé nejvyšší za posledních 13 let,“ uvedl ekolog Marcio Astrini.

Nevysvětlitelná změna

Podle odborníků nelze zatím jednoznačně určit, proč se tempo mýcení pralesa zpomalilo. Podle ekologů však v uplynulém roce nebyla patrná žádná změna politiky ze strany vlády.

Ochránci přírody dlouhodobě kritizují stávajícího prezidenta Bolsonara, že svou politikou usnadnil ničení pralesa, a to především ze strany zemědělců a podniků. Skeptici upozorňují na to, že prales je už natolik zmenšený, že se v něm hůř hledají vhodná místa pro další kácení – rychlost jeho úbytku se teď může zmenšovat i z tohoto prostého důvodu.

Boj o prales

Ochrana amazonského pralesa patřila mezi hlavní témata prezidentské kampaně. Bolsonaro a jeho tým tvrdili, že prezident se jen snaží najít vhodnou rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody. Vítěz druhého kola prezidentské volby Luiz Inácio Lula da Silva, který se ujme úřadu 1. ledna, naopak slíbil zpřísnění ochrany amazonského pralesa.

Podle výpočtů se kácení pralesa v době, kdy byl Bolsonaro v úřadě, zvýšilo ve srovnání s předchozím čtyřletím o 60 procent. Ničení pralesa je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v Brazílii. „V prvním roce vlády Lula jen velmi těžko dosáhne významného poklesu v mýcení pralesa,“ tvrdí Astrini s tím, že kácení „se vymklo kontrole“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...