Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.
Masivní kácení kvůli suchu a kůrovcovým kalamitám způsobuje, že lesy místo toho, aby uhlík vázaly a pomáhaly tak snižovat emise skleníkových plynů, ho kvůli zpracování dřeva uvolňují zpět. Z řešení problému se tak staly jeho součástí.
„Z lesů České republiky se stává emisní sektor, který v posledních letech překonal třeba odpadové hospodářství,“ konstatuje ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek.
Zlom nastal v roce 2018 na vrcholu kůrovcové kalamity. Dříve se v půdě a biomase ukládalo každoročně několik milionů tun emisí. Předloni ale skoro 13 milionů tun vyprodukovaly.
Česko je na tom nejhůře v celé EU
Zpráva o životním prostředí v tuzemsku, kterou vydalo v roce 2021 ministerstvo životního prostředí, uvádí, že stav lesů představuje vážný problém při směřování ke klimatické neutralitě.
„Odlesnění je bezprecedentní, vlastně i objemy těžby se nedají srovnat v podstatě s ničím, co máme v historii. Není to jen účetní problém, je to problém reálný,“ varuje Havránek.
Kalamita sice zpomaluje a zakládají se nové porosty, takže schopnost ukládat uhlík by se měla lesům časem vrátit, ale současná situace v Česku je nejhorší v celé Evropské unii. „Ze států Evropy u nás teď odlesňování probíhá nejdramatičtěji,“ potvrzuje Havránek.
Půda a lesy nepomáhají dnes zachytávat emise ani v šesti dalších unijních zemích, například v Irsku nebo Nizozemsku. Kdy se trend v Česku zvrátí, odborníci s určitostí neví.
Obnova lesů probíhá, ale pomalu
Za poslední rok se v Česku podařilo obnovit už 50 tisíc hektarů lesů. Drtivou většinu tvoří umělé zalesňování holin po těžbě vyžádané kůrovcem, mírně ale narůstá i přirozené obnova.
Při sázení převažují listnaté stromy. Mezi nově vysazenými je jich přes 52 procent. První místo mezi jednotlivými druhy ale stále náleží smrkům, až potom následují duby a buky.
V souhrnné zprávě tak sice ministerstvo zemědělství hodnotí loňský rok příznivě, celková situace ale zůstává velmi vážná, holin stále přibývá. V předchozích letech se součet jejich plochy držel nad dvaceti tisíci hektarů, od kůrovcové kalamity ale pořád narůstá.
