Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.
Jablek se loni v Česku urodilo nejméně za posledních dvanáct let
„Loňský rok nepřál peckovinám. Mrazy významně poškodily výsadby meruněk a také broskví, jejichž pěstování v Česku končí. Úrodu švestek srazilo zejména vlhké a studené počasí v době květu,“ komentoval sklizeň na právě probíhajících Ovocnářských dnech v Hradci Králové předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Proti průměru sklizní předchozích pěti let byla loňská úroda nižší o osmnáct procent.
Zhruba z poloviny se na poklesu sklizně v porovnání s dlouhodobým průměrem podle Ludvíka odrazilo meziroční snížení ploch sadů o více než osm procent na 11 206 hektarů. Představovalo to úbytek milionu stromů a keřů. Sadaři ke kácení přistoupili kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a dlouhodobé ztrátovosti pěstování.
Ovocnáři podle šéfa jejich unie přes letošní zimu sníží plochu sadů o dalších přibližně 500 až 600 hektarů. Naopak plochy nových výsadeb se loni podle Ludvíka propadly pod sto hektarů, tedy na nejnižší úroveň v novodobé historii českého ovocnářství.
Krize ovocnářství
„Nynější velmi malá výsadba je důsledkem trvající krize ovocnářství. Pěstitelům nezbývají peníze na obnovu,“ míní Ludvík. Především menší a střední podniky podle něj již nechtějí dodávat ovoce za nízké ceny do obchodních řetězců a velkoobchodů a raději se chtějí věnovat lokálnímu odbytu, prodeji konečnému spotřebiteli nebo vlastnímu zpracování ovoce.
Kácení sadů se zároveň výrazně podepsalo na snížení sklizně jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. V porovnání s pětiletým průměrem úroda jablek loni klesla o osmnáct procent. Přes loňskou zimu sadaři vykáceli jedenáct procent jabloňových sadů a jejich výměru snížili na 5229 hektarů. Podle ovocnářů to představuje výpadek sklizně asi deseti tisíc tun. Předloni se v Česku sklidilo nadprůměrných více než 138 tisíc tun jablek.
„Na poklesu sklizně jabloní se podepsalo i chladné jarní počasí, které způsobilo poškození malých plůdků a následný silnější propad zejména u skupiny odrůd Jonagold a Red Delicious,“ doplnila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. V některých oblastech jabloňové sady poničily kroupy a negativně se projevilo i delší období suchého a velmi teplého počasí.
Úroda meruněk loni meziročně klesla o šedesát procent na 682 tun, u broskví se propadla o polovinu na 166 tun. Švestky, které v minulých letech dávaly pravidelně velmi dobré úrody, loni spadly o 48 procent na 5354 tun. „Slivoně zaznamenaly velké výpadky zejména na Moravě,“ informovala Kršková. Nižší byly loni i úrody třešní a rybízu.
Malý vliv na ceny
Z hlavních druhů ovoce zaznamenaly nárůst sklizně jen hrušně – o 29 procent na 9530 tun. Šlo o druhou nejvyšší sklizeň v novodobé historii po roce 2015, kdy se hrušek sklidilo deset tisíc tun. „Hrušky byly výjimkou, rok pro ně byl daleko příznivější z hlediska chorob a škůdců, měly velmi dobrou květní násadu a i starší výsadby daly kvalitní úrodu,“ vysvětlil Ludvík.
Na ceny ovoce v obchodech nemá výše úrody u českých sadařů zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen ze třiceti až čtyřiceti procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě.
