Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude pro ovocnáře 1. pololetí příštího roku, kdy jim budou chybět tržby za jablka, upozornil předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Podle zveřejněného odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let.

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

Na snížení počtu přemnožených hrabošů přispěje ministerstvo životního prostředí (MŽP) zemědělcům 500 korun na hektar, celkově plánuje uvolnit 40 milionů korun. Oznámil to na tiskové konferenci náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zároveň vysvětlil, že úřad se spolu s ministerstvem zemědělství (MZ) dohodl na cíleném, nikoli plošném hubení hrabošů.

Ve větrolamech a dalších porostech na několika místech jižní Moravy se přemnožily housenky, které požírají listy stromů. Jde o přástevníka amerického nebo různé druhy bekyně. Podle vědců bývaly v minulosti kalamity jednou za deset let. Kvůli oteplování je s housenkami teď problém prakticky každý rok.

Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring stavu vody a modernizaci technologií v úpravnách, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do zdrojů pitné vody. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství povolil zvýšení dávek jedu do hraboších nor a připustil i možnost jeho rozhozu. Opatření vysvětluje tím, že se hraboš extrémně rozmnožil – podle mluvčí ústavu v průměru sedmnáctkrát nad práh škodlivosti.

Plocha vinic v České republice se ve srovnání s loňským rokem snížila o víc než sedmdesát hektarů. Vinaři říkají, že do budoucna mají zájem sázet nové vinohrady, aktuálně ale potřebují obnovit staré, ty nevyhovující takzvaně vyklučit a půdu nechat odpočinout.

Letošní úroda švestek bude po letech nadprůměrná, odhadují analýzy zpracované pro Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Naopak sklizeň meruněk byla hodně pod pětiletým průměrem. Mohou za to hlavně jarní mrazy, které kvetoucí stromy spálily.

Zahrádkáře v Česku letos netrápí jen sucho, lijáky a přemnožené mšice, odborníci nyní upozorňují také na molici vlaštovičníkovou. Té si, na rozdíl od mšic, nemusí pěstitel dlouho vůbec všimnout. Podle odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se populace molice vlaštovičníkové za posledních pět let až zpětinásobila.

Plošná aplikace jedu proti hrabošům je podle zemědělců jediná možnost, jak je hubit. V lednu ji ministerstvo sice znovu povolilo, zatím se ale neaplikuje. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude udělovat povolení, ale pouze individuálně a po posouzení situace na konkrétních pozemcích. Přemnožení hraboši polní se na Moravě vyskytují zhruba v osmdesáti procentech ozimů, loni v listopadu to byla polovina.

Myslivec ze Staříče a spolupracovník zemědělců Luboš Hajný nabídl několik možností řešení krize způsobené přemnoženými hraboši. Ti už letos podle předsedy zemědělského svazu Martina Pýchy totiž způsobili škody téměř za dvě miliardy korun. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) z toho důvodu tak přistoupil k tomu, že bude individuálně povolovat použití jedu Stutox II. Použití jedu má ale závažné vedlejší dopady a proti rozhodnutí ústavu spadajícího pod ministerstvo zemědělství se ohradili například ornitologové.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude individuálně povolovat aplikaci jedu proti hrabošům na půdní povrch. Zemědělci se proti hlodavcům budou moci takto bránit, jakmile ústav zveřejní podrobnosti povolení. Zemědělský svaz krok uvítal, hraboši už prý způsobili škody za 1,7 miliardy korun.

Sklizeň ovoce v České republice loni klesla meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Důvodem byly jarní mrazy. S výjimkou meruněk, malin a ostružin zaznamenaly meziroční pokles úrody všechny ovocné druhy. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let loňský pokles činil 18 procent. Výsledky sklizně spočítal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Hlodavci působí problémy na polích i v zimě. Ministerstvo zemědělství odhaduje škody na dvě miliardy. S ministerstvem životního prostředí se ale nemůže dohodnout na způsobu likvidace škůdce. Přemnoženou populaci by pomohl snížit dlouhodobý déšť, nebo mráz.

Škody způsobené přemnoženými hraboši přesáhly podle šetření zemědělského svazu 1,3 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství odhaduje škody dokonce na dvě miliardy. Podle svazu je v některých lokalitách hrabošů víc než v létě. Volá proto po kompenzacích pro zemědělce. Ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek oznámilo, že odškodnění může vyplácet jen resort zemědělství. Důvodem je zákon – životní prostředí ale nabízí, že zaplatí projekty zaměřené na péči o krajinu, které spadají pod resort zemědělství. Ten by tak mohlušetřit až 1,5 miliardy korun, ze kterých by mohl hradit zemědělcům hlodavčí újmu.

Dva uhynulí čápi bílí, které ochránci přírody v polovině srpna našli na Opavsku, byli otráveni toxickým fosfidem zinku. Ten je součástí jedu Stutox II, který se používá na trávení přemnožených hrabošů. Otravu čápů potvrdil Státní veterinární ústav v Olomouci. Ochránci přírody už o nálezu informovali Krajskou veterinární správu v Ostravě i pobočku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Myslivci našli v Brně-Tuřanech a blízkých Šlapanicích desítky mrtvých zajíců a několik bažantů. Vzorky poslali na rozbor, který potvrdil otravu látkou Stutox II na hubení hrabošů, řekl předseda Okresního mysliveckého spolku Brno-město Zdeněk Živěla. Podle něj někdo rozesel jed po poli v rozporu se zákonem. Státní veterinární správa uvedla, že oficiální výsledky zveřejní ve čtvrtek. Pokud byl jed použit nelegálně, je ministerstvo zemědělství připraveno podat trestní oznámení, sdělil jeho mluvčí Vojtěch Bílý. Přípravek Stutox II se v posledních dnech stal předmětem sporu mezi státními úřady.