Úroda ovoce v Česku byla loni kvůli mrazům nejnižší za sto let

Úroda ovoce loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla tak nejnižší za posledních sto let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak v květu zasáhly všechny ovocné druhy.

Ovocnáři škody z mrazů odhadli zhruba na 1,3 miliardy korun. Na kompenzace jim stát a Evropská unie vyčlenily 445 milionů, o podporu požádalo 539 pěstitelů. Nejvíce, 341 milionů, by měli obdržet pěstitelé jabloní, kteří mají škody největší. V tuzemsku je zhruba 750 ovocnářských podniků.

Státní zemědělský intervenční fond vyplatí podpory nejpozději do 31. ledna, podle Ovocnářské unie je výplata kompenzací bez problémů. Peníze by měly ovocnářům pomoci přežít a založit novou úrodu na letošní rok, uvedl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Mrazy úrodu jablek zasáhly zejména v Čechách

Jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, se loni sklidilo 36 040 tun, což v porovnání s pětiletým průměrem znamenalo pokles o 68 procent. Ve snížení se projevilo i vykácení části jabloňových sadů v minulých letech. Předloni úroda jablek činila přes sto tisíc tun a v roce 2022 přesáhla 138 tisíc tun. Mrazy loni zničily většinu sklizně jablek na území Čech. Východní část republiky byla mrazy postižena výrazně méně a například na jižní Moravě byla loni sklizeň jablek mírně vyšší než v roce 2023.

Mrazy silně poškodily peckoviny. Sklizeň třešní se proti pětiletému průměru propadla o 83 procent na pouhých 254 tun, sklizeň višní klesla o 72 procent na 1342 tun. Úroda švestek 3270 tun klesla proti pětiletému průměru o šedesát procent. O desítky procent se propadla i sklizeň drobného ovce, tedy rybízu, ostružin a malin.

U hrušek sklizeň klesla na 5603 tun, proti pětiletému průměru o 23 procent. „U hrušní konečnou sklizeň pozitivně ovlivnil dostatek srážek a dlouhý teplý podzim. Hlavní produkční oblast hrušní byl loni Olomoucký kraj, kde se sklidily téměř dvě pětiny produkce,“ uvedla mluvčí ÚKZÚZ Petra Hrabčáková.

Mrazy se negativně podepsaly na kvalitě ovoce

Jediným ovocem s meziročním zvýšením sklizně byly meruňky a broskve pěstované na jižní Moravě. Úroda broskví, jejichž pěstování v Česku v minulých letech zažilo radikální útlum, meziročně vzrostla o 38 procent na 229 tun. Sklizeň meruněk stoupla o čtvrtinu na 862 tun, pětiletý průměr je však na úrovni 1400 tun. Broskví se před deseti lety sklízelo kolem 1500 tun.

Mrazy se výrazně podepsaly i na kvalitě ovoce. Negativně ovlivnily velikost a vzhled plodů, takže mnohé ovoce nešlo prodat jako konzumní a skončilo v průmyslovém zpracování.

Do loňského roku proběhla nejhorší sklizeň ovoce v historii Česka v roce 2011, kdy se kvůli jarním mrazům propadla na 101 249 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017 a 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 11 mminutami

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 25 mminutami

Lidé uctí památku Václava Havla

Lidé si připomínají čtrnáct let od smrti bývalého prezidenta Václava Havla. Tradičně 18. prosince nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku. Jeho památku uctí i senátoři u jeho hrobu. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomíná společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
07:59Aktualizovánopřed 31 mminutami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 2 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 12 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 13 hhodinami

Část předvánočních vlaků z Prahy už je plná. Dopravci přidávají místa

Některé z vlaků, které před Vánoci míří z Prahy na Moravu a dál do zahraničí, už jsou vyprodané. V dalších zbývají poslední volná místa, vyplývá z vyjádření oslovených železničních společností a jejich webových stránek. Většina dopravců v reakci na zvýšenou poptávku přidává v období od 19. prosince do Štědrého dne stovky až tisíce míst navíc. Rychle se plní i povánoční spoje, ve kterých se lidé budou vracet zpátky do metropole.
před 13 hhodinami
Načítání...