Úroda ovoce loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla tak nejnižší za posledních sto let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak v květu zasáhly všechny ovocné druhy.
Úroda ovoce v Česku byla loni kvůli mrazům nejnižší za sto let
Ovocnáři škody z mrazů odhadli zhruba na 1,3 miliardy korun. Na kompenzace jim stát a Evropská unie vyčlenily 445 milionů, o podporu požádalo 539 pěstitelů. Nejvíce, 341 milionů, by měli obdržet pěstitelé jabloní, kteří mají škody největší. V tuzemsku je zhruba 750 ovocnářských podniků.
Státní zemědělský intervenční fond vyplatí podpory nejpozději do 31. ledna, podle Ovocnářské unie je výplata kompenzací bez problémů. Peníze by měly ovocnářům pomoci přežít a založit novou úrodu na letošní rok, uvedl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Mrazy úrodu jablek zasáhly zejména v Čechách
Jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, se loni sklidilo 36 040 tun, což v porovnání s pětiletým průměrem znamenalo pokles o 68 procent. Ve snížení se projevilo i vykácení části jabloňových sadů v minulých letech. Předloni úroda jablek činila přes sto tisíc tun a v roce 2022 přesáhla 138 tisíc tun. Mrazy loni zničily většinu sklizně jablek na území Čech. Východní část republiky byla mrazy postižena výrazně méně a například na jižní Moravě byla loni sklizeň jablek mírně vyšší než v roce 2023.
Mrazy silně poškodily peckoviny. Sklizeň třešní se proti pětiletému průměru propadla o 83 procent na pouhých 254 tun, sklizeň višní klesla o 72 procent na 1342 tun. Úroda švestek 3270 tun klesla proti pětiletému průměru o šedesát procent. O desítky procent se propadla i sklizeň drobného ovce, tedy rybízu, ostružin a malin.
U hrušek sklizeň klesla na 5603 tun, proti pětiletému průměru o 23 procent. „U hrušní konečnou sklizeň pozitivně ovlivnil dostatek srážek a dlouhý teplý podzim. Hlavní produkční oblast hrušní byl loni Olomoucký kraj, kde se sklidily téměř dvě pětiny produkce,“ uvedla mluvčí ÚKZÚZ Petra Hrabčáková.
Mrazy se negativně podepsaly na kvalitě ovoce
Jediným ovocem s meziročním zvýšením sklizně byly meruňky a broskve pěstované na jižní Moravě. Úroda broskví, jejichž pěstování v Česku v minulých letech zažilo radikální útlum, meziročně vzrostla o 38 procent na 229 tun. Sklizeň meruněk stoupla o čtvrtinu na 862 tun, pětiletý průměr je však na úrovni 1400 tun. Broskví se před deseti lety sklízelo kolem 1500 tun.
Mrazy se výrazně podepsaly i na kvalitě ovoce. Negativně ovlivnily velikost a vzhled plodů, takže mnohé ovoce nešlo prodat jako konzumní a skončilo v průmyslovém zpracování.
Do loňského roku proběhla nejhorší sklizeň ovoce v historii Česka v roce 2011, kdy se kvůli jarním mrazům propadla na 101 249 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017 a 2016.
