Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude pro ovocnáře 1. pololetí příštího roku, kdy jim budou chybět tržby za jablka, upozornil předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Podle zveřejněného odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let.
Česká úroda ovoce zažívá jedno z největších poškození za sto let
„Nejkritičtější období nastane od ledna. Budou chybět tržby za jablka, která jsou hlavním ovocným druhem. Ovocnáři ale budou muset připravovat sady a zakládat na budoucí úrodu. Dělat řez, chystat přípravky na ochranu sadů, hnojení,“ popsal Ludvík. Až existenčně může být podle něj ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent.
Stát připravuje pro ovocnáře program podpory, který jim bude kompenzovat část ztrát. Mělo by jít o spuštění programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství, který stát už v minulosti několikrát aktivoval. „Zatím nemáme informaci, kolik peněz bude do programu vloženo,“ dodal Ludvík. Ministerstvo zemědělství dříve uvedlo, že chce pro ovocnáře vyjednat podporu minimálně v řádu stovek milionů korun.
Státní zemědělský intervenční fond v květnu spustil aplikaci pro žádosti o místní šetření škod. Příjem samotných žádostí o kompenzace předpokládá na konci srpna nebo začátkem září. Ministerstvo také očekává podporu z Evropské komise, konkrétně ze zemědělské krizové rezervy. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v květnu řekl, že požádal asi o sto milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun).
Ztráty na úrodě mohou být ještě vyšší
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nevylučuje, že propad úrody bude ještě vyšší. Očekává také výrazně negativní dopad na kvalitu ovoce. „Při kontrolách v produkčních sadech jsou ve větší míře zaznamenávány také deformace plodů. Navíc v některých oblastech stále probíhá pozvolný propad plodů poškozených chladem, tudíž je možné předpokládat ještě větší snížení výnosu,“ uvedla mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Zatím nejhorší sklizeň ovoce v historii České republiky byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017 a 2016.
Úrodu letos zničily opakující se vlny silných mrazů ve druhé polovině dubna. Zásadní negativní okolností bylo to, že vegetace byla proti obvyklému stavu téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak zasáhly všechny ovocné druhy.
Broskvoně mráz poškodil nejméně
U hlavního ovocného druhu jabloní se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Meziročně má být sklizeň jablek nižší o 77 procent. U hrušek se odhaduje sklizeň 2075 tun, tedy pouze 29 procent pětiletého průměru.
„Peckoviny dopadly velmi podobně, až na broskvoně, které byly poškozeny nejméně, a to přibližně ze třinácti procent oproti pětiletému průměru,“ informovala Kršková. Broskve, jejichž pěstování však v Česku postupně končí, by měly být jediným druhem s meziročním nárůstem sklizně. Úroda švestek s odhadovanými 3177 tunami by měla proti pětiletému průměru klesnout o 63 procent.
Sklizeň višní by měla klesnout proti pětiletému průměru o 77 procent na 1098 tun a třešní o 81 procent na pouhých 276 tun. „Meruňky vycházejí výnosově přibližně na 46 procentech pětiletého průměru. Zejména na jižní Moravě se střídají lokality, kde není poškození žádné, s lokalitami s poškozením stoprocentním,“ doplnila Kršková. Mrazy značně poškodily také výsadby rybízu a angreštu.
