Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.
Vláda debatovala o pomoci ovocnářům. Konkrétní částku ale nedohodla
Události: Kompenzace za úrodu poškozenou mrazy (zdroj: ČT24)
„V tuto chvíli bude vše záležet na přístupu Evropské komise. Za jakoukoliv pomoc ze strany evropského rozpočtu budeme já i vláda velmi vděčni a jsme připraveni tuto pomoc také rozšířit o pomoc ze strany našeho národního rozpočtu,“ sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vykompenzovat všechny škody ale podle něj nebude možné. „Bude to spíše příspěvek k tomu, aby ti pěstitelé dokázali tuto situaci přečkat,“ dodal.
Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík se nechal slyšet, že je rád, že se vláda přihlásila ke kompenzacím. „Na druhou stranu jsme trošku zklamáni, že v tuto chvíli tam nebyla alokována už nějaká částka. Ale rozumím, že vláda bude čekat na to, jak dopadne žádost podaná do Bruselu,“ poznamenal. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha řekl, že sto nebo 200 milionů korun je relativně malá podpora a doufá v to, že se peníze podaří „doplnit“ z Evropské komise.
Výborný už dříve hovořil o tom, že jeho ambicí je uvolnit ze státního rozpočtu až 200 milionů korun. „Ale berte to jako číslo, které musíme ještě upřesnit a dohodnout na úrovni vlády a ministerstva zemědělství a ministerstva financí,“ uvedl. Kdy vláda o výši částky ze státního rozpočtu rozhodne, neupřesnil. Je podle něj ale pravděpodobné, že pěstitelé budou moci využít také podporu provozních úvěrů přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Resort zemědělství následně v tiskové zprávě informoval, že by si tento krok vyžádal navýšení rozpočtu fondu o minimálně 300 milionů.
„Za mě určitě platí, že v této mimořádné situaci nedáváme kompenzaci za podnikatelské riziko, to musí nést každý. A je jedno, jestli se jedná o zemědělský subjekt nebo jinou formu a způsob podnikání. My tady kompenzujeme mimořádnou přírodní katastrofu,“ poznamenal také ministr. Aktuálně jsou podle něj v okresech ustavovány komise, které budou monitorovat škody na úrodě. V následujících týdnech budou s ohledem na vegetační období zkoumat zejména jahodníky.
O peníze budou moci zažádat ti, kteří evidují 50 procent škod oproti předchozímu pětiletému průměru či více. Výše podpory, na kterou pěstitelé dosáhnou, se podle ministra bude také odvíjet od toho, zda byli pojištěni proti mrazu. Z ovoce jdou v Česku s výjimkou vinné révy pojistit jablka, hrušky, borůvky a jahody.
Ministerstvo v tiskové zprávě také sdělilo, že i když letos velká část pěstitelů ovoce nebude mít žádnou úrodu, stejně jim zůstanou asi dvě třetiny nákladů a do příští sklizně budou bez příjmů z prodeje. Ve srovnání s předchozím pětiletým průměrem se letos podle Ovocnářské unie pravděpodobně sklidí 22 procent jablek, 21 procent hrušek, v případě višní a třešní je to 16 procent. Výborný už dříve uvedl, že se v Česku tento rok místo 138 tisíc tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla před třinácti lety, kdy činila 101 249 tun.
Jednodušší pravidla pro stavbu jaderných bloků
Novela atomového zákona by se měla uplatnit nejen u velkých bloků v Dukovanech a Temelíně, ale i u připravované výstavby modulárních reaktorů. Zjednodušit by měla povolovací procesy a regulatorní požadavky pro stavby nových jaderných bloků. Při stávajících pravidlech by podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost hrozilo, že se spuštění nových jaderných technologií zdrží nebo i zastaví.
„Vše směřuje k tomu, aby při zachování bezpečnostních standardů byly povolovací procesy snazší a rychlejší,“ sdělil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by bez přijetí normy bylo obtížné spustit do roku 2036 nové jaderné bloky.
Jaderná energie by podle současných plánů státu měla být spolu s obnovitelnými zdroji hlavním zdrojem tuzemského energetického mixu. Stát proto připravuje stavbu nových reaktorů i malých modulárních bloků.
Ošetřovné pro dohodáře a OSVČ
Kabinet schválil i novelu o nemocenském pojištění. Počítá s tím, že ošetřovné by od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním. Vedle nemocenské by se měly elektronicky začít vyřizovat i mateřská, otcovská a běžné i dlouhodobé ošetřovné.
„Digitalizujeme a elektronizujeme i oblast nemocenských dávek... Agendu odbavíme plně elektronicky. Nastavujeme i to, aby také další skupiny lidí, pokud platí adekvátní nemocenské pojistné, měly nárok na dávky. Rozšiřujeme, zlepšujeme ochranu těchto lidí,“ upřesnil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle novely by ošetřovné od příštího roku měli mít dohodáři, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) či lidé se zaměstnáním malého rozsahu. Museli by ale platit aspoň předchozí tři měsíce nemocenské odvody. U živnostníků by stačila i kratší doba, pokud by byli předtím zaměstnaní a do osmi dnů po odchodu z práce by se přihlásili k hrazení odvodů.
E-neschopenky u nemocenské se v Česku zavedly od roku 2020. Podle novely by se elektronicky měly začít vyřizovat od příštího roku podobně i ostatní nemocenské dávky, a to mateřská, běžné i dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovská. Pokud lékař rozhodne o mateřské či ošetřovném, pošle potvrzení sociální správě. Podobně by měli postupovat s ošetřovným i hygienici při nařízení karantény či školy a školky při svém uzavření. Zapojit by se měli také zaměstnavatelé, kteří ohlásí otcovskou či jinou událost svého zaměstnance.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pak budou sociální správu žádat elektronicky samy. Formuláře bude možné posílat přes ePortál České správy sociálního zabezpečení.
Studio ČT24: Tisková konference po jednání vlády (7. 5. 2024) (zdroj: ČT24)
Vláda schválila také zákon o Národní rozvojové bance, který představuje krok k její budoucí integraci s Českou exportní bankou (ČEB). Norma zároveň umožní NRB vydávat střednědobé dluhopisy se státní zárukou. Ministři podpořili i návrh novely, podle které by v Česku mohly od příštího roku začít fungovat sociálně-zdravotní služby. Poskytovat by je mohly domovy pro seniory, centra duševního zdraví, stacionáře či odlehčovací zařízení.
Kabinet měl na programu také novelu zákona o veterinární péči, kterou schválil. Jatka by podle ní měla mít od roku 2026 povinnost zavést kamerové systémy pro sledování zacházení se zvířaty. Úprava, kterou připravilo ministerstvo zemědělství, reaguje na nová nařízení Evropské komise vydávaná pro veterinární péči, ruší také například povinnost aktualizovat pohotovostní plány pro případ mimořádných nákaz jednou za rok.
