Dohodáři

Vláda schválila změnu platových tabulek ve veřejné sféře od ledna. Žádný z tarifů by neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem, k tomu by se měly částky zvýšit mezi pěti až devíti procenty. Jednání budou pokračovat v září, oznámila po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by do výdělků mělo meziročně plynout o 36 miliard korun víc. Kabinet rovněž schválil novelu zákoníku práce s pravidly odměňování.

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.

Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

Většina tuzemských firem propustila alespoň část lidí, s nimiž měla uzavřenou dohodu o provedení práce. Na vině jsou podle průzkumu Hospodářské komory hlavně vyšší náklady – v některých případech až o 32 procent. Pak také administrativa i nejasnosti v dalším fungování. Úpravy v systému chce teď projednat Poslanecká sněmovna.

Se začátkem října začíná platit novelizovaný zákoník práce. Mění hlavně pravidla pro lidi, kteří pracují na dohody. Změny je mají přiblížit ke klasickému pracovnímu poměru. Nově budou mít takzvaní dohodáři například právo na příplatky za práci o víkendech. Jasnější má být i to, na co přesně a kdy si je firmy najímají. Podle zaměstnavatelů ale novela přinese spíše další administrativní zátěž.

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákoníku práce, která zavede spornou možnost další přesčasové práce ve zdravotnictví. Přesnější vymezení, a tím předvídatelnost, získají práce na dohody. Zaměstnavatelé navíc budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Některé úpravy by měly být účinné od října, další od ledna.