Pavel podepsal novelu zákoníku práce s úpravami přesčasů lékařů a přesnějším vymezením práce na dohodu

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákoníku práce, která zavede spornou možnost další přesčasové práce ve zdravotnictví. Přesnější vymezení, a tím předvídatelnost, získají práce na dohody. Zaměstnavatelé navíc budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Některé úpravy by měly být účinné od října, další od ledna.

Kvůli ustanovení o dodatečných dobrovolných přesčasech zdravotníků část lékařů pracujících v nemocnicích pohrozila, že je přestane sloužit. Do novely se dostalo poslaneckou úpravou a má platit do konce roku 2028. V současnosti se takové přesčasy řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích dohodami, což už nebude možné.

Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet přesčasových hodin u lékařů či záchranářů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve uvedl, že je třeba celý systém reformovat ke „standardnímu fungování“, aby lékařům vyhovoval.

Práce na dohodu a z domova

Takzvaným dohodářům bude zaměstnavatel podle předlohy zpravidla nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a bude je o tom písemně informovat. Senát neúspěšně prosazoval zmírnění zadávání práce tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací. Pracovníci na dohody by podle novely také měli mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu či vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude moci nařídit práci přesčas.

Pracovníci ve státní službě

Některé výhody se týkají také pracovníků ve státní službě, ve služebním poměru v bezpečnostních sborech a vojáků. Například vojákům a pozůstalým po nich předloha zvýší náhrady při služebních úrazech a nemocech z povolání. Místo násobků minimální mzdy se bude při výpočtu vycházet z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství, tedy ze stejného základu jako u zaměstnanců.

Podstatná část předlohy vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Za jejich pozdní začlenění do právního řádu hrozí Česku postih. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 1 hhodinou

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 1 hhodinou

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 2 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 3 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 12 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 13 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami
Načítání...